Dubnovým rozhodnutím (sp. zn. 27 Cdo 3019/2023) zavítáme do vod insolvenčních, avšak s dostatečným přesahem do péče řádného hospodáře, tak jak se pro TOP korporátní judikát měsíce sluší a patří. Nejvyšší soud se zabýval případem, ve kterém posuzoval, zda jednatelé ručí za dluhy společnosti, která skončila v úpadku. To pro případné porušení jejich povinnosti vynaložit dostatečnou snahu k odvrácení úpadku (dle úpravy účinné do 31.12.2020).
V daném případě společníci odvolali sami sebe z pozic jednatelů společnosti v době, kdy společnost měla splatné dluhy společnosti ve výši přibližně pouze 35.000,- Kč, nebyla tak v úpadku a z pohledu splatných dluhů ani v úpadku hrozícím. Zároveň došlo k výpovědi nájemní smlouvy pro prostory, kde společnost realizovala svoji podnikatelskou činnost a bylo tak otázkou, zda do budoucna bez snahy o nápravu bude vůbec schopna v podnikání pokračovat.
Nejvyšší soud připomněl, že otázka, zda je společnost v hrozícím úpadku, se nezodpovídá toliko s odkazem na splatné dluhy. Uvedl, že důležité je, zda lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. V úvahu je tak nutné brát výhled podnikání ve vztahu ke všem peněžitým dluhům, nikoliv pouze těm už po splatnosti. Bez povšimnutí pak nezůstalo, že část dluhů existovala již během funkčních období jednatelů, zesplatnila se nedlouho po jejich zániku, přičemž k zániku funkcí došlo z rozhodnutí jednatelů z pozice společníků.
Nejvyšší soud dodal také to, že toliko formální zastávání funkce jednatele bez jeho reálného výkonu je zpravidla samo o sobě porušením péče řádného hospodáře. Jako korektní postup jednatelů souladný s péčí řádného hospodáře soud popsal jednání, když by se snažili obnovit podnikatelskou činnost, zajistili krizového manažera nebo alespoň komunikovali s věřiteli ohledně splatnosti jejich pohledávek.
Nutno dodat, že od roku 2021 již riziko ručení jednatelů za dluhy společnosti v úpadku v zákoně o obchodních korporacích v této podobě není. V souvislosti s úpadkem však i tak jednatelům hrozí povinnost vydat získaný prospěch ze společnosti až 2 roky zpět (pro opožděný insolvenční návrh) a také povinnost doplnit majetkovou podstatu až do výše dluhů. To s přihlédnutím k tomu, jakou měrou (a jak) k úpadku společnosti přispěl, zejména pak, pokud by společnost skončila v konkursu. Pro oboje je nutné právě takové porušení povinností jednatele, kterými bylo k úpadku přispěno. I zde je tak nutné dávat dobrý pozor na péči řádného hospodáře.
Nejen na toto téma s Kamilem Kovaříčkem v HAVEL & PARTNERS doporučujeme některé z naší široké nabídky školení.
