Pokud se podíváme do reklamních letáků, zapneme televizi anebo navštívíme některý z elektronických obchodů, zjistíme, že prakticky neustále probíhá nějaká prodejní akce. Někteří prodejci s vidinou nalákání zákazníků do svých prodejen používají v rámci prodejní akce tzv. vábivou reklamu, které jsme se věnovali v předcházejícím článku zde. Jiní prodejci zase používají slevy, které lze často považovat minimálně za zavádějící, ne-li podvodné. Velká část prodejců totiž před prodejní akcí uměle navýší ceny zboží anebo počítá výši slevy z ceny zboží při uvedení na trh, která byla o poznání vyšší než cena před zahájením prodejní akce. U nepoctivých e-shopů pak není výjimkou, že se cena zboží před zahájením slevové akce navýší doslova na pár vteřin v nočních hodinách, aby pak z této uměle navýšené ceny byla poskytnuta sleva – cena po slevě se pak mnohdy neliší od původní ceny, za kterou bylo zboží dříve nabízeno.
Tohoto trendu jsou si vědomy nejen kontrolní orgány (ČOI), ale také Evropská unie, která by jej chtěla eliminovat anebo ho alespoň výrazně omezit. Za účelem dalšího zvýšení ochrany spotřebitelů byla orgány Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 („Směrnice“), která vstoupila v platnost začátkem ledna 2020 a přináší, mimo jiné, regulaci těchto slevových akcí.
Na základě Směrnice mají členské státy Evropské unie zajistit, aby jakékoliv oznámení o slevě obsahovalo vždy nejnižší cenu, za kterou bylo příslušné zboží nabízeno prodejcem v období třiceti dní před zahájením příslušné akce, nestanoví-li členský stát delší období. Výjimku, kdy mohou členské státy stanovit kratší období, představuje zboží podléhající rychlé zkáze anebo mající krátkou dobu spotřeby (např. čerstvé potraviny). Směrnice obsahuje z logiky věci taktéž výjimku vztahující se na zboží, které nebylo na trhu v období třiceti dní před zahájením příslušné akce. V takovém případě mohou členské státy stanovit rovněž kratší období před zahájením prodejní akce.
Prodejci tak budou povinni ve svých prodejních akcích uvádět jako původní cenu nejnižší cenu ve stanoveném období před zahájením akce, které nesmí být, až na výjimky, kratší než třicet dní. Na základě této povinnosti se dá očekávat, že popsané problematické jednání některých prodejců bude alespoň částečně omezeno. Nedodržení této povinnosti má být totiž členskými státy postihováno, a to teoreticky až do výše 4 % ročního obratu příslušného obchodníka, nestanoví-li členské státy vyšší horní hranici.
Směrnice samozřejmě nebrání a ani nezamezí prodejcům, aby umělé navýšení ceny zboží bylo realizováno před stanoveným obdobím (v délce minimálně třicet dní) před zahájením prodejní akce. Toto navýšení cen by však mohlo spotřebitele odradit od koupě zboží do zahájení prodejní akce.
Pro úplnost je dobré zmínit, že Směrnice nepřináší pouze výše uvedené změny. Zabývá se dále například stejnými právy pro placené a neplacené služby, informační povinností ohledně totožnosti prodávajícího na online tržištích a ohledně placených výsledků při vyhledávání zboží, zákazu vkládání falešných recenzí, přeprodeje vstupenek zakoupených pomocí nákupních automatizovaných botů, nebo používání individualizované cenotvorby zboží bez řádného upozornění zákazníků. O těchto změnách budeme informovat v samostatném článku.
Směrnice není sama o sobě přímo aplikovatelným právním předpisem. Členské státy mají povinnost Směrnici transponovat do svých právních řádů nejpozději do 28. 11. 2021. Jednotlivá přijatá opatření mají být aplikována a prosazována nejpozději do 28. 5. 2022. Dá se tedy očekávat, že český zákonodárce bude v blízké době projednávat novelu zákona o ochraně spotřebitele, do kterého by mohla být začleněna potřebná ustanovení.