Dekorativní pozadí stránky

Dvojí kvalita potravin: Čtvrtá verze metodiky a „klid zbraní“

Dvojí kvalita potravin: Čtvrtá verze metodiky a „klid zbraní“

Česká republika – jednička v transpozici zákazu dvojí kvality

Česká republika obecně nepatří mezi šampiony v transpozici evropských směrnic. Z reportu Evropské komise za rok 2019 („Komise“) vyplývá, že Česká republika byla devátým členským státem, vůči němuž bylo v roce 2019 vedeno Komisí největší množství řízení pro nepřijetí legislativy v termínu (celkem 25). V roce 2020 pak vůči České republice Komise otevřela celkem 24 nových řízení.

Jinak tomu ale bylo u legislativy v oblasti dvojí kvality. Tuto legislativu Česká republika přijala s více než ročním předstihem před lhůtou, která byla směrnicí stanovena. Česká republika se tak stala prvním členským státem, v němž se stal zákaz dvojí kvality účinný (a tedy vymahatelný).

 

Čtyři verze metodiky SZPI

Na blížící se zákaz dvojí kvality se připravoval též dozorový orgán v této oblasti, Státní zemědělská a potravinářská inspekce („SZPI“). Ke sjednocení svého postupu vydala metodiku „Základní principy kontroly dvojí kvality potravin“ („Metodika“), přičemž s první verzí vyšla již v únoru roku 2020. Ocenit lze zejména snahu SZPI o modelové příklady, které bude a nebude za dvojí kvalitu považovat, a to aniž by byla k publikaci takového materiálu povinna. Lze jen doufat, že se podobný přístup ujme i v jiných oblastech, které nadále zůstávají zastřeny pod rouškou neurčitých právních pojmů (napadá nás například oblast zavádějících informací o potravinách).

I přes to provozovatelé potravinářských podniků stáli (a někteří doposud stojí) před mnoha nelehkými otázkami. Budou jejich výrobky v jednotlivých členských státech považovány za tutéž potravinu? Jsou odlišnosti v obalech dostatečné pro to, aby se o stejnou potravinu nejednalo? Jde-li o tutéž potravinu a ve výrobcích jsou rozdíly, jaký je pro rozdíly skutečný důvod? Je-li důvodů více, který z nich je relevantní a který nikoli? Je smysluplnější více odlišit obal, nebo sjednotit recepturu? Co na změnu obalu či receptury řekne jejich komerční oddělení a budou ji akceptovat spotřebitelé, zejména když dojde ke změny ceny?

A konečně: udělá-li provozovatel nyní změny v obalech či recepturách, bude to dostatečné i z hlediska výkladu dvojí kvality v jiných členských státech, které ještě legislativu nepřijaly?

 

Období klidu do 22. května 2022

Dobrou zprávou pro všechny, kdo na výše uvedené otázky ještě nemají odpovědi, je že SZPI vydala více než dva měsíce po účinnosti novely zákona o potravinách čtvrtou verzi Metodiky, v níž vyhlásila „klid zbraní“ až do 28. května 2022.

SZPI doslova uvádí: Prokazování „dvojí kvality“ je závislé na spolupráci s ostatními členskými zeměmi a bude proto plnohodnotně možné, až když bude obdobná úprava účinná i v ostatních členských státech. Období před 28. květnem 2022 tak umožní provozovatelům důkladně se adaptovat na novou situaci, např. z hlediska složení potravin, úpravy obalů atd.

Tak tedy, pojďme sjednocovat dál.

 

O vývoji v oblasti dvojí kvality jsme psali na našem blogu zde a zde.

 

Zdroje článku

Související články
Novela zákona o léčivech – nové povinnosti pro zajištění dostupnosti léčivých přípravků
František Neuwirth, Vlaďka Laštůvková, Alžběta Pospíšilová

Novela zákona o léčivech – nové povinnosti pro zajištění dostupnosti léčivých přípravků

K 1. lednu 2024 nabyla účinnosti novela zákona o léčivech, která přináší držitelům rozhodnutí o registraci, distributorům i lékárnám celou řadu nových povinností a rozšiřuje stávající pravomoci správních orgánů. Změny mají především za cíl zajištění dostupnosti léčivých přípravků pro potřeby pacient