Dekorativní pozadí stránky

Zásadní změny v oblasti spotřebitelského práva - co nás čeká od nového roku?

Zásadní změny v oblasti spotřebitelského práva - co nás čeká od nového roku?

Novela občanského zákoníku („OZ“) a zákona o ochraně spotřebitele („ZoOS“) implementující požadavky evropského práva (mimo jiné i tzv. Omnibus směrnici) přináší řadu změn pro spotřebitele i podnikatele. Schválená novela byla dnes zveřejněna ve Sbírce zákonů a začne platit od 6. ledna 2023. Nová úprava ještě více zesiluje postavení spotřebitele a zároveň reaguje na vývoj digitálních technologií. O jaké nejzásadnější změny půjde?

NOVÁ PRAVIDLA PRO SLEVOVÉ AKCE

Asi nejvíce diskutovaným tématem jsou nová pravidla pro provádění slevových akcí, a to jak při prodeji zboží či služeb on-line, tak v kamenných prodejnách. Je-li zboží nabízeno ve slevě, musí být u zboží nově uvedena také nejnižší cena, za kterou bylo zboží v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy prodáváno.

Uvedená výše slevy v procentech musí být vypočítána právě z této nejnižší ceny. Cílem této úpravy je zabránit „umělému“ navyšování ceny před zahájením příslušné slevové akce (jako například Black Friday či povánoční výprodej), kdy se sleva jeví jako vyšší, než tomu je ve skutečnosti. Výjimka z této informační povinnosti platí pro výrobky podléhající rychlé zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby a dále také pro akce typu 2+1 zdarma, tj. kombinované nebo vázáné podmíněné nabídky, nebo pro věrnostní programy.

REKLAMACE A PRODLOUŽENÁ LHŮTA PRO ODSTUPOVÁNÍ OD SMLOUVY Z DŮVODU NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY

Dle nové právní úpravy podnikatel bez dalšího odpovídá pouze za vady, které zboží již při převzetí spotřebitelem mělo a které se během dvouleté lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění projeví. V této souvislosti rovněž platí domněnka, že vada zboží, která se projeví v průběhu prvního roku, existovala již v okamžiku převzetí zboží spotřebitelem (dříve byla tato lhůta jen šest měsíců).

Jedná se tedy o další plus pro spotřebitele, když v průběhu prvního roku trvání dvouleté lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění musí podnikatel, aby se zbavil odpovědnosti za příslušnou vadu, přesvědčivě prokázat, že vada se objevila až později a při převzetí zboží spotřebitelem dosud neexistovala.

Novinkou je také možnost spotřebitele dotčeného nekalou obchodní praktikou (například při porušování pravidel pro realizaci slevových akcí – viz výše) od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode jejího uzavření odstoupit. V závislosti na tom, o jak závažnou nekalou obchodní praktiku se jedná, může místo odstoupení od smlouvy zákazník alternativně požadovat přiměřenou slevu. Přiměřené snížení ceny by spotřebitel mohl požadovat například, pokud zjistí, že zakoupil výrobek na základě klamavého tvrzení, že se jedná o zaručeně nejnižší cenu na trhu, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není.

DODÁNÍ ZBOŽÍ DO 30 DNŮ

Dle nové úpravy bude výchozí lhůtou pro dodání objednaného zboží 30 dní od uzavření smlouvy. Podnikatel je povinen zboží spotřebiteli do 30 dnů dodat v případě, že se spotřebitelem nedohodne jinak. Informace v obchodních podmínkách na webu však v tomto případě nestačí, novela vyžaduje, aby se podnikatel na delší dodací lhůtě se spotřebitelem dohodl – praktickou možností je například zatrhávací políčko (checkbox) v rámci objednávkového procesu.

TLAČÍTKO „OBJEDNAT

Tlačítko pro objednávku, na jaké jsme při nákupech prostřednictvím internetu zvyklí, musí změnit svoji podobu. Pro spotřebitele musí být jasnější, že se kliknutím na tlačítko skutečně zavazuje k objednávce a samotné „objednat“ již nestačí.

Pokud je objednávka činěna kliknutím na tlačítko, musí být označeno jako objednávka zavazující k platbě nebo jinou podobnou formulací, ze které je pro spotřebitele zjevné, že když klikne, musí zaplatit. Pokud tento požadavek splněn nebude a spotřebitel bude dodatečně rozporovat svoji objednávku, může být úspěšný a smlouva nebude platit.

Zůstane-li tlačítko v původním znění, ale zákazník si objednávku učinit přeje, objednávka samozřejmě bude platit. Nicméně v takovém případě se provozovatel e-shopu vystavuje riziku pokuty ze strany České obchodní inspekce.

ZVEŘEJŇOVÁNÍ FALEŠNÝCH ČI ZKRESLENÝCH RECENZÍ

Nová úprava výslovně označuje takové jednání za nekalou obchodní praktiku – dozorové orgány tedy budou důsledněji postihovat zveřejňování falešných recenzí od anonymních uživatelů, kteří nemusejí mít se spotřebiteli objednávajícími zboží daného podnikatele nic společného, i skrývání či úpravy již udělených recenzí tak, aby působily pozitivněji.

Každá recenze má podle nové úpravy být propojitelná s konkrétní objednávkou spotřebitele – taková informace je neveřejná, Česká obchodní inspekce ji ale může vyžadovat v případě kontroly. Z naší praxe však víme, že manipulaci s recenzemi Česká obchodní inspekce sankcionuje i za současné právní úpravy.

PERSONALIZACE CEN

Novela přinese také přísnější úpravu pro informování spotřebitele o personalizaci cen, jak to známe například při nákupu letenek. Odůvodněna je praxí podnikatelů, kteří sledují a profilují chování spotřebitelů na základě automaticky ukládaných dat o jejich chování a na základě toho snižují či zvyšují cenu.

V případě, že je cena přizpůsobena osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, musí o tom být spotřebitel transparentně informován před uzavřením smlouvy, a to zejména v rámci procesu objednávky či přímo u konkrétního zboží (případně doplňkově v obchodních podmínkách). Při využívání personalizace cen je i nadále třeba plnit také požadavky ostatních právních předpisů (zejména v oblasti ochrany osobních údajů a diskriminace).

NÁVOD K POUŽITÍ ZBOŽÍ

Stávající právní úprava vyžaduje, aby byl k výrobku přiložen písemný návod. Písemná podoba může být dle české legislativy i elektronická, požadavek na písemnou podobu tedy nelze zaměňovat nutností poskytnout návod na papíře. Zákon ale nyní vyžaduje, aby byl písemný návod „přiložen“, což je v praxi vykládáno tak, že musí být návod papírový.

Tento požadavek novela ruší, zejména s ohledem na rozvoj moderních technologií. Například v případě poskytování digitálního obsahu – jako jsou mobilní aplikace – by přiložení papírového návodu nebylo ani reálně proveditelné.  Pokud o to spotřebitel požádá, bude mít nárok na poskytnutí návodu na trvalém nosiči – tím může být papír, ale i elektronická pošta. 

VRACENÍ VYZKOUŠENÉHO ZBOŽÍ

Spotřebitel může stejně jako doposud do 14 dnů odstoupit od kupní smlouvy na zboží zakoupeného přes e-shop. Nově by spotřebitel měl takto nakoupené zboží během lhůty pro odstoupení vyzkoušet pouze takovým způsobem, jaký by mu byl umožněn při zkoušení v kamenné prodejně – toto pravidlo platilo již nyní, ale nebylo takto výslovně uvedeno v textu zákona.

Pokud spotřebitel ve 14denní lhůtě po koupi zboží běžně používá a zboží se pak rozhodne vrátit, nemusí mu prodávající vracet plnou cenu. Nově totiž spotřebitel odpovídá podnikateli za snížení hodnoty zboží v důsledku vyšší míry používání, než jaká je nutná k tomu, aby se seznámil s jeho vlastnostmi a zkontroloval, zda je funkční.

KONEC UZAVÍRÁNÍ SMLUV PO TELEFONU?

Novela zpřísňuje podmínky pro uzavírání smluv po telefonu. Taková smlouva bude nově uzavřena až poté, co spotřebitel obdrží od podnikatele smlouvu v textové podobě a podnikateli učiněnou nabídku potvrdí elektronicky nebo ji podepíše v listinné podobě. Zakotvení tohoto pravidla je odůvodněno zneužíváním tohoto způsobu uzavírání smluv vůči seniorům.

ONLINE TRŽIŠTĚ

Novinkou je také úprava pro online tržiště – online tržištěm je portál provozovaný podnikatelem, který umožňuje spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli (v globálním měřítku například Amazon).

Tento typ služby dosud nebyl v našem právním řádu definován, ačkoliv je stále častěji využíván. Online tržiště musí mimo jiné transparentně poskytovat informace o tom, na základě jakých kritérií je na webu určováno pořadí zobrazovaných či vyhledávaných služeb nebo produktů (a to například včetně uvedení informace o tom, zda jsou některé služby nebo produkty zvýhodněny oproti jiným na základě placené reklamy).

Dále musí také informovat, zda je třetí strana, která nabízí službu nebo výrobek, podnikatelem či nikoliv (to je pro spotřebitele důležité, protože pokud prodávající podnikatelem není, nevztahuje se na spotřebitele řada práv, které ve vztazích s podnikatelem má).

DIGITÁLNÍ OBSAH A DIGITÁLNÍ SLUŽBY

Jedná se o zcela novou úpravu, která doposud nebyla na unijní ani národní úrovni uceleně regulována. Digitálním obsahem je zejména software, aplikace, e-knihy či audio soubory v jakékoliv podobě (například i v chytrých hodinkách či telefonu).

Jako digitální službu je možné označit například služby sdílení video, audio či jiných souborů, digitální hry či sociální média. Novela se vypořádává se specifiky vlastností digitálních produktů, jako je povinnost digitální obsah či službu po určitou dobu aktualizovat či jak u těchto produktů stanovit odpovědnost za vady a v tomto směru zavádí podnikatelům určité povinnosti. Digitální obsah a služba jsou navíc zpravidla chráněny právem duševního vlastnictví, jejich poskytovatel tedy musí disponovat příslušnou licencí.

S ohledem na potenciálně hrozící vysoké pokuty již nyní klientům upravujeme nákupní procesy, obchodní podmínky či reklamační řády, stejně jako informace povinně uváděné na webu. Také Vám rádi pomůžeme s výkladem navrhovaných zákonných ustanovení nebo úpravou právních dokumentů či správným nastavením informačních povinností.

 

Zdroje článku

Související články