Dekorativní pozadí stránky

Umělá inteligence jako vynálezce? Patentové právo (ani jiná právní odvětví) zatím netuší.

Umělá inteligence jako vynálezce? Patentové právo (ani jiná právní odvětví) zatím netuší.

PATENT A VYNÁZEL JAKO VÝSLEDEK LIDSKÉ TVŮRČÍ ČINNOST

Patent poskytuje jeho vlastníkovi monopol na patentovaný produkt nebo proces. Nikdo jiný patentovaný vynález nesmí používat (a to ani přímo nebo nepřímo, ani patentované výrobky skladovat nebo jen nabízet). Protože se jedná o zásadní ekonomické omezení konkurentů a o značnou výhodu vlastníka patentu, dovoluje právo udělit patent pouze na vynálezy, které splňují velmi přísné podmínky (které patentové úřady i několik let zevrubně po celém světě zkoumají).

Patentovaný vynález tak musí být zejména nový, takže na světě nesmí existovat jiný zdroj, ve kterém byl patentovaný vynález popsán (ani např. akademická studie přednesená kdesi na konferenci), a dále pak musí být výsledkem vynálezecké činnosti. To zase znamená, že musí být inovativní, musí se jednat řešení, které přináší nějaké nové inovativní, ne na první zamyšlení zřejmé řešení. Taková inovace je často výsledkem dlouholetého a drahého vývoje a byla devizou výlučně lidí a jejich kreativní tvůrčí činnosti.[1]

Monopol poskytnutý po udělení patentu pak slouží jako odměna za to, že vlastník patentu investoval do vývoje a pomohl rozvinout lidské poznání. Současně však musí vlastník patentu tento vynález popsat a zveřejnit v patentovém rejstříku, takže každému je (po vědecké stránce) tato technologie přístupná v patentových rejstřících.

NÁSTUP UMĚLÉ INTELIGENCE

Doby se ale mění. S rozvojem umělé inteligence a nástrojů strojového učení dokáží i pouhé algoritmy nalézat přístupy a řešení, která jsou inovativní a nenapadají ani odborníky při prvním zamyšlení. Tyto algoritmy jsou totiž schopné v sekundě prověřit i desítky návrhů, variant a přístupů a vyhodnotit, které z uvedených řešení pomáhá přinést požadovanou inovaci, vyřešit určitý technologický problém.

Otázka pak je, kdo má získat daný monopol na tuto technologii. A je vůbec taková technologie patentovatelná? Odpovědi na tyto otázky hledal již nejeden patentový úřad.

Evropský patentový úřad (EPO) tak v lednu zamítnul dvě patentové přihlášky, protože byla za vynálezce označena umělá inteligence označovaná DABUS.[2] V obou případech EPO konstatoval, že vynálezcem může být pouze fyzická osoba. Předpisy prostě říkají, že vynálezcem musí být označena lidská bytost a hotovo. [3]

Také ve Velké Británie proběhl pokus s žádostí o udělení patentu na technologii vynalezenou umělou inteligencí (opět se jednalo o DABUS) a ani v tomto případě úřad nevyhověl.[4] Podobné pokusy proběhly také v USA a opět neúspěšně.[5] Všechny tyto přihlášky spíše působí jako pokus otestovat, jak se skutečně patentové úřady k této problematice postaví (než aby šlo o skutečnou vůli zajistit si patent).

Podobná otázka se bude vracet s čím dál častější frekvencí, jak ukazuje následující graf zachycující exponenciální růst patentových přihlášek, jejichž předmětem je sama umělá inteligence (která se následně sama může věnovat „vynálezecké činnosti“):[6]

DOPADY DO PATENTOVÉHO PRÁVA

Debaty současně probíhají před WIPO, EPO, ale také na evropské úrovni. Nelze ani vyloučit, že dojde k úplnému zániku patentového práva, nebo alespoň k jeho naprostému praktickému vymizení ( obsolenci). Někteří navrhují změnit definici vynálezce, tak aby zahrnovala i vynálezy vytvořené pomocí stroje po vzoru britské autorského práva.[7]

Při takovém nastavení patentového práva však zase hrozí, že se stane doménou jen několika nadnárodních megakorporací, které disponují dostatkem prostředků vyvíjet a nechat si patentovat nástroje umělé inteligence (viz graf ohledně vlastníků s největším počtem AI patentů/patentových přihlášek):[8]

Objevují se však i názory zřídit novou kategorií jakýchsi „AI generated patentes“. V každém případě však připuštění umělé inteligence může mít i celkový dopad na to, jak patentové právo funguje. Podle čeho se nově bude posuzovat vynálezecká činnost (inovativnost)? Podle toho, co se zdá inovativní lidskému vynálezci nebo podle toho, co je inovativní dle počítačového algoritmu, dle kterého umělá inteligence funguje?

Celá problematiky nyní eskaluje a je možné, že se dočkáme paradigmatické změny nejen patentového práva, ale celého práva duševního vlastnictví.

 

[1] Také český patentový zákon říká, že vynálezcem (původcem) je ten, kdo vynález vynalezl „vlastní tvůrčí činností“(§ 8 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích).

[2] Viz rozhodnutí EPO ZDE a ZDE.

[3] V tomto případě Evropská patentová úmluva.

[4] Rozhodnutí britského úřadu průmyslového vlastnictví ZDE.

[5] Rozhodnutí USPTO ZDE.

[6] Who is patenting AI technology. IPlytics GmbH. 2019. Dostupné zde: https://www.iplytics.com/wp-content/uploads/2019/03/IPlytics-AI-report.pdf (23.6.2020).

[7] Britský zákon o autorském právu přiznává autorské právo u díla vytvořeného počítačem tomu, kdo učinil opatření nezbytná k vytvoření takového díla (čl. 9 odst. 3).

[8] Odkaz viz ZDE.

Zdroje článku

Související články
Patentová revoluce: jednotný evropský patent a jednotný patentový soud
Robert Nešpůrek, Ivan Rámeš, Tomáš Havelka, Kateřina Trzaska, Tomáš Pavlica

Patentová revoluce: jednotný evropský patent a jednotný patentový soud

Od 1. června 2023 vstoupí v účinnost systém takzvaného jednotného evropského patentu (JP). S ním zahájí fungování i zcela nová instituce – Jednotný patentový soud (JPS). Připravovaný mechanismus tak přinese největší změnu v oblasti patentů za několik desetiletí a bude mít dopad na všechny evropské p