Soutěžní právo nikdy nerezignuje! (Přehled soutěžních událostí za říjen 2020)

Ano, v říjnu (s účinností od 1. 12. 2020) rezignoval předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ale soutěžní právo s ním nerezignovalo. I nadále zde stojí, chrání funkční soutěž na trhu a nemůže jinak. Do výběrového řízení, organizovaného poprvé v dějinách, se přihlásilo 11 uchazečů, včetně spoluautora tohoto postu. Naším společným přáním pak je, aby nový předseda, ať jím bude kdokoli, pozvedl renomé ÚOHS tam, kde by mělo být. Snad již brzy se dozvíme, kdo bude novým předsedou či předsedkyní. Každopádně na něj čeká spousta práce.

Rozbouřené vody na brněnském úřadu nám nezabránily od sledování dění v soutěžním světě. Děje se toho stále mnoho, ale i přes významně se zhoršující epidemiologickou situaci stále převládá agenda nesouvisející s pandemií COVID-19. I tentokrát jsme pro Vás vybírali to, co nám přišlo nejzajímavější.

Covidárium

Evropská komise (EK) i nadále řeší a zřejmě ještě dlouho bude řešit veřejné podpory související s bojem proti pandemii a s ní související hospodářskou krizí. Počty měsíčně schválených podpor z této oblasti se nijak významně nesnižují. V říjnu EK vydala 44 rozhodnutí v této oblasti. Celkový přehled všech schválených veřejných podpor souvisejících s COVID-19 naleznete zde.

Na seznamu schválených podpor je i program podpory lázeňských zařízení v Karlovarském kraji. Podpora ve formě přímých subvencí má zmírnit nedostatek likvidity těchto zařízení, kterému v důsledku nemožnosti přijímat pacienty čelí.

EK v říjnu vedle schvalování veřejných podpor rovněž prodloužila a rozšířila Dočasný rámec pro veřejnou podporu v souvislosti s pandemií COVID-19. Původně měl Dočasný rámec platit do konce roku 2020, EK jej však prodloužila do 30. 6. 2021, jen část týkající se rekapitalizace bude platit až do 30. 9. 2021. Nově mohou členské státy podporovat společnosti, jejichž obrat se oproti roku 2019 snížil o více jak 30 %. Podpora může pokrýt fixní náklady společnosti do výše 3 mil. EUR.

Zajímavostí přitom je, že z celkového balíku podpor, které EK doposud schválila, členské státy zatím skutečně poskytly pouze relativně malou část. Dle průzkumu EK, který byl proveden ve 24 členských státech, bylo z cca 2,3 bil. EUR schválené podpory doposud vyplaceno jen 346 mld. EUR.

S ohledem na epidemiologickou situaci byl ÚOHS nucen znovu uzavřít brány budovy. Do spisu je tak možno nahlížet pouze dálkově, ideálně doručením do datové schránky. V případě, že spis obsahuje leniency žádost, do které lze nahlédnout pouze na místě bez výpisků, musí účastníci řízení počkat až do doby, než bude lockdown ukončen. ÚOHS také znovu uveřejnil své závazné stanovisko k nezbytné spolupráci konkurentů v dobách COVID-19.

V říjnu byly rovněž uveřejněny informace o dopadu pandemie na délku řízení o povolení spojení v různých zemích světa. Z těchto informací vyplývá, že všechny soutěžní úřady v EU se snažily dodržovat původní lhůty i v případech, kdy jim byly zákonem prodlouženy. Ze studie však vyplývá, že délka přednotifikačních jednání u EK se oproti roku 2019 zdvojnásobila. Pokud bude nepříznivá situace pokračovat, je třeba s tím počítat.

Implementace směrnice ECN+

Pokračuje i implementace směrnice ECN+ do vnitrostátních právních řádů (ostatně konec implementační lhůty, tedy 4. 2. 2021, se blíží). V říjnu byl příslušný zákon schválen v Nizozemí. Litevský soutěžní úřad dokonce oznámil, že příslušný zákon nabývá účinnosti 1. 11. 2020.

Na Slovensku proběhlo na přelomu října a listopadu připomínkové řízení k příslušnému zákonu (blíže o tom informujeme zde a zde a budeme pokračovat, sledujte náš blog). Ani ČR nezůstala pozadu, na počátku října byl návrh novely předložen Poslanecké sněmovně. Bohužel, veškeré nedostatky navrhované novely, které kritizujeme již od jara a které zhoršují procesní postavení prošetřovaných subjektů (např. skutek má být vymezen až ve sdělení výhrad, nikoli již v oznámení o zahájení řízení, jak je běžné), text stále obsahuje. Lze tak jen doufat, že poslanci tato ustanovení odstraní nebo změní.

New Competition Tool

EK v říjnu zveřejnila výsledky veřejné konzultace k „Novému soutěžnímu nástroji“ (New Competition Tool – NCT). NCT má EK umožnit ukládat behaviorální a strukturální opatření k nápravě na trzích, na kterých EK identifikovala určité problémy. Většina ze zúčastněných 188 respondentů se podle EK shodla na tom, že na unijním trhu jsou strukturální soutěžní problémy, se kterými si stávající úprava neporadí. Jedná se zejména o monopolizační strategie, přenášení dominance na související trhy, role gatekeeperů a tzv. tipping markets. Podle respondentů by NCT neměl být zaměřen pouze na digitální trhy, ale měl by mít obecnou platnost. Také by se neměl soustředit pouze na dominanty, nýbrž obecně na všechny hráče na dotčeném trhu. Podporu nalezl i záměr EK, aby NCT obsahoval i „ex ante“ pravidla, tj. povinnosti a zákazy pro hráče typu významných platforem. EK také zveřejnila shrnutí odpovědí národních soutěžních úřadů s obdobnými výsledky.

Těžký měsíc pro národní podniky

Na konci října obdržely České dráhy (ČD) sdělení výhrad od EK (média mylně informovala, že se má jednat již o rozhodnutí). Jedná se o skoro již legendární příběh z dob vstupu konkurence na trh osobní železniční dopravy. Začal v roce 2011, kdy na trase Praha-Ostrava začaly ČD konkurovat RegioJet a LeoExpress. ČD údajně nasadily na tuto trasu podnákladové ceny, čímž se měly pokusit vytlačit z trhu konkurenci. Konkurence si nejprve stěžovala u ÚOHS, kde neuspěla. Následně podala žalobu na náhradu škody a stížnost k EK, která se případu ujala. Nynější sdělení výhrad přimělo LeoExpress rozšířit žalobu na 1 mld. Kč.

Slovenské poště pak Protimonopolný úrad (PMÚ) uložil pokutu ve výši 330.867 EUR za údajné nepředložení požadovaných podkladů a informací v určené lhůtě a za předložení nepravdivých informací. Podklady a informace si PMÚ vyžádal v rámci šetření v oblasti výroby a doručování hromadně podávaných zásilek a reklamních adresných zásilek. Slovenská pošta informace a podklady předložila, podle PMÚ se tak stalo až po několika urgencích. Rozhodnutí není pravomocné.

Polský soutěžní úřad sankcionoval ruský Gazprom a dalších pět podniků financujících projekt Nord Stream 2 za uskutečnění spojení bez povolení. Projekt byl sice nejprve notifikován jako společný podnik, následně však byla notifikace vzata zpět. Zúčastněné podniky pak soutěžnímu úřadu tvrdily, že jejich další podílení se na projektu mělo formu pouhého financování. Podle soutěžního úřadu však Gazprom mohl finance získat jednodušeji od ruské vlády nebo bank. Zde však podniky sledovaly společný zájem. Rekordní pokuta dosáhla 6,47 mld. EUR pro Gazprom 52,2 mil. EUR pro ostatní podniky (Engie, Uniper, OMV, Shell a Wintershall).

Big Tech, tech a další trable

Před rokem EK překvapila použitím předběžného opatření (mohli jste si přečíst zde). Případ se týkal společnosti Broadcom a jejích údajných vylučovacích praktik týkajících čipů pro internetové modemy a televizní set-top boxy. Jednalo se zejména o exklusivní a kvaziexklusivní ujednání, balíčkování některých produktů či snižování interoperability mezi produkty Broadcomu a třetích stran. V říjnu tohoto roku pak EK případ uzavřela tak, že přijala zákvazky. Broadcom se zavázal, že pozastaví aplikaci všech smluv obsahujících vytýkaná ujednání a do budoucna se zdrží uzavírání takových smluv.

Pokračuje i tažení proti Big Tech podnikům. Google zaznamenal v říjnu hned několik zásahů. Největší ohlas mělo podání (ob)žaloby americkým ministerstvem spravedlnosti (DoJ) pro nezákonné udržování svého monopolního postavení. Vytýkané jednání spočívá zejména v ujednáních s výrobci mobilních zařízení a počítačů o předinstalaci konkrétního vyhledávače, o exklusivitě a balíčkování vyhledávače s jinými službami (pro názorné vysvětlení zde).

DoJ přitom též varoval, že Google není poslední z Big Tech podniků, na které se chystá. Otázkou však je, jestli v tom bude pokračovat i za Bidenovy administrativy. Všech pět Big Tech podniků totiž patří mezi významné dárce jeho kampaně. Spojené státy ale nejsou jediné, kde Google a dalším hrozí antimonopolní řízení. Britský soutěžní úřad např. hrozí, že pokud britská vláda nezřídí speciálního regulátora na kontrolu platforem, do roka zahájí jejich intenzivní šetření.

Pařížský soud potvrdil zákonnost předběžného opatření uloženého francouzským soutěžním úřadem společnosti Google, které garantuje vydavatelům novin odměnu za přejímání mediálního obsahu do výsledků vyhledávání. Vše začalo přijetím zákona, podle nějž musí online platformy vydavatelům poskytnout odměnu za reprodukci jejich obsahu. Google, měsíc před nabytím účinnosti tohoto zákona, oznámil vydavatelům, že jim nebude odměnu poskytovat, pokud chtějí i nadále ve výsledcích vyhledávání vedle linků na jejich stránky využívat funkcionalit jako jsou snippets, thumbnails, infografiky, nebo videa. Soutěžní úřad toto jednání nyní šetří jako zneužití dominantního postavení.

Italský soutěžní úřad pak s Google zahájil řízení pro možné zneužití dominantního postavení na trhu zobrazování reklamy. Podle úřadu zneužívá ohromné množství dat sebraných prostřednictvím svých nejrůznějších aplikací k vytlačování svých konkurentů na trhu online reklamy.

Facebook byl naopak relativně úspěšný ve své žalobě napadající žádost o informace ze strany EK. Tribunál vydal předběžné opatření k ochraně soukromých údajů pracovníků Facebooku. EK v současné době provádí dvě šetření zneužití dominantního postavení (zneužití dat uživatelů k vytlačení konkurence a inzertní služby Marketplace). V tomto rámci požádal Facebook o předání dokumentů vyhledaných na základě velmi obecných klíčových slov (advertising, grow, quality, big question, for free, not good for us, apod.). Vyhledávání vygenerovalo necelý milion dokumentů, což, podle Tribunálu, připomíná místní šetření. Facebook odmítl EK předat asi 100.000 dokumentů s tím, že obsahují citlivé soukromé údaje jeho pracovníků (zdravotní, rodinné). Řešením v rámci předběžného opatření nastíněným Tribunálem je nahrání sporných dokumentů do chráněného dataroomu, kde jejich relevanci posoudí velmi omezený okruh osob. O tomto rozhodnutí psal Vláďa Bernard zde. 

Německý soutěžní úřad šetří Amazon, předmětem šetření je však do jisté míry i Apple. Šetření se totiž zaměřuje na otázku, zda a do jaké míry Amazon s některými značkovými výrobci (včetně Apple) spolupracuje na úkor jiných prodejců. Pokud se totiž Amazon dohodne se značkovým výrobcem na dodávkách zboží, nabídne mu možnost zakázat prodeje jeho zboží jinými prodejci na tržišti Amazon (brand gating). Prominentním případem je právě Apple. Jeho výrobky mohou na Amazonu v Německu od počátku roku 2019 prodávat pouze autorizovaní prodejci.