V polovině prosince 2018 po dvou letech usilovných jednání nabyla účinnosti revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách („AVMS“)[1]. Změny se zásadním způsobem dotýkají jak poskytovatelů platforem sdíleného videa („PSV“) a poskytovatelů AVMS na vyžádání, tak například internetových portálů či provozovatelů televizního vysílání.
Podpora evropských děl u poskytovatelů videa na vyžádání
Zatímco původní znění AVMS směrnice obecně stanovilo povinnost členských států zajistit od poskytovatelů AVMS na vyžádání podporu evropských děl vhodnými prostředky, nyní AVMS směrnice ukládá povinnou kvótu alespoň 30% podílu evropských děl v katalogu poskytovatelů AVMS na vyžádání a povinnost zajistit jejich zdůraznění. Tato ustanovení byla již od zveřejnění návrhu AVMS směrnice terčem kritiky poskytovatelů videa na vyžádání (anglicky video-on-demand, „VOD“), zejména ze strany Netflixu. Proto se souhrnně označují jako „Netflix kvóta“.
VOD platformy by zároveň nově měly přispět k rozvoji evropské audiovizuální produkce, a to buď přímými investicemi do obsahu, nebo přiměřeným příspěvkem do vnitrostátního fondu. Výše příspěvku platforem v každém členském státě by měla být úměrná příjmům za videa na vyžádání v dané zemi (typicky se jedná o případy, kdy poskytovatelé VOD jsou usazeni v jednom členském státě, ale cílí na vnitrostátní publikum jiného členského státu; například Netflix se sídlem v Holandsku nabízející své služby za poplatek v České republice).
Kvantitativní omezení reklamy v televizi
Změny se též dotknou televizní reklamy a teleshoppingu. Zatímco původní znění AVMS směrnice stanovilo pro reklamu v televizi tzv. „hodinový režim“ (tj. podíl reklamy v televizi nesměl v průběhu jedné hodiny překročit 20 %, tj. 12 minut), nové znění AVMS směrnice zavádí „denní režim“.
Denní režim spočívá v tom, že podíl televizních reklamních šotů a šotů teleshoppingu nesmí v době mezi 06:00 a 18:00 hod. překročit 20 % této doby a v době mezi 18:00 a 24:00 hod. podíl těchto šotů rovněž nesmí překročit 20 % této doby. Při sledování Vašeho oblíbeného celovečerního filmu na komerční televizní stanici tedy nově pravděpodobně budete terčem daleko většího počtu reklamních šotů.
Platformy pro sdílení videonahrávek
Jednou ze zásadních změn, kterou nová unijní pravidla o audiovizi přinášejí, je rovněž rozšíření působnosti AVMS směrnice na PSV usazené na území určitého členského státu, které dosud ve směrnici upraveny nebyly. Do oblasti působnosti AVMS směrnice dále nově spadají „služby sociálních médií“, a to „pokud je poskytování pořadů a videonahrávek vytvořených uživateli jejich zásadní funkcí“, tj. pokud audiovizuální obsah není pouze doplňkovým prvkem činností dané služby sociálních médií nebo netvoří pouze jejich menší část. Nelze vyloučit, že kritérium „zásadní funkce“ bude v praxi činit interpretační problémy. Komise by měla do budoucna vydat k definici tohoto kritéria pokyny, které by měly toto široce definované kritérium blíže rozvést.
Tím, že PSV nově spadají do působnosti AVMS směrnice, budou muset splňovat omezení a povinnosti ve vztahu k obsahu videí nahraných uživateli. Členské státy nyní musí zajistit, aby poskytovatelé PSV spadající do jejich pravomoci přijali vhodná, přiměřená a efektivní opatření za účelem (i) ochrany všech občanů před projevy nenávisti (tzv. „hate speech“) a (ii) ochrany nezletilých před obsahem, který by mohl vážně narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj. AVMS směrnice pak stanoví demonstrativním výčtem taková vhodná opatření. Tato opatření mohou zahrnovat například volbu doby vysílání, nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření a musí být úměrná možné újmě vyplývající z daného pořadu. Přestože většina poskytovatelů PSV již dané nástroje využívá nebo plánuje využívat, jejich legislativní zakotvení v rámci AVMS směrnice je novinkou.
Při přípravě revize AVMS směrnice rovněž panovala obava napříč poskytovateli PSV, zejména těmi, kteří nejsou technologickými giganty, že v rámci přípravy textu AVMS směrnice hrozí opuštění principu „notice and take down“ (tedy odstranit po nahlášení) a že menší poskytovatelé PSV nebudou mít sami finanční prostředky na zavedení opatření na kontrolu obsahu. Tato obava byla nakonec usměrněna ustanovením, že ochranná opatření musí být přiměřená, s přihlédnutím k velikosti služby PSV, a že opatření nesmějí vést k předběžným kontrolním opatřením ani k filtrování nahrávaného obsahu. Princip notice and take down tak byl nakonec v AVMS směrnici zachován.
Závěr
Členské státy nyní mají lhůtu 21 měsíců na provedení nových předpisů do vnitrostátních právních předpisů. Revize směrnice AVMS je nepochybně jedním z nejvýznamnějších evropských předpisů v oblasti médií v současné době. Na pozoru musí být zejména poskytovatelé PSV a VOD, internetové portály a vyhledávače, provozovatelé televizního vysílání, regulační orgány v oblasti audiovize a samotné členské státy, které budou muset výslednou regulaci implementovat na národní úrovni. Bude tedy velmi zajímavé sledovat, jak bude postupovat proces transpozice AVMS směrnice v České republice.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu. Dostupné na https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32018L1808.
