Takovou tiskovou zprávu považuji za pozoruhodnou. S právním hodnocením, které ÚOHS v tiskové zprávě nastínil, samozřejmě lze souhlasit – byla by to kartelová dohoda, vyzývat k jejímu uzavření je přinejmenším problematické, odmítnout je chvályhodné a spolupracovat se soutěžním úřadem na „vyřešení“ věci příkladné.
Přesto se nemohu zbavit určitých pochybností o vhodnosti této formy publikace. Z praxe víme, že jedním z nejcitlivějších negativních důsledků protisoutěžního jednání je negativní dopad na reputaci společnosti. Vždy klientům vysvětlujeme, že uveřejnění informace o uložené pokutě za kartel nebo zneužití dominance zabránit nelze, že je na tom veřejný zájem. Klient s využitím všech právních prostředků během přestupkového řízení oprávněně bojuje za očištění od obvinění, avšak je-li přesto potrestán, musí snést i to, že je o deliktu a pokutě informována veřejnost. To se pak samozřejmě může projevit negativním sentimentem jeho obchodních partnerů nebo zákazníků. Ostatně příkladů, kdy značka ztratila přízeň zákazníků, ať jde o boty nebo letadla, máme z poslední doby celkem dost.
V případu údajného pokusu o kartel v oblasti autobusové dopravy však ÚOHS žádné přestupkové řízení nevedl, a pokud není takové řízení, nemají dotčené podniky v podstatě žádná procesní práva. A to nejen během neformálního šetření; úřad vysvětlil, proč nevydal rozhodnutí, a proti tiskové zprávě rozklad podat nelze. RegioJetu sice pokuta uložena nebyla, dopad na reputaci, předpokládám, ale může být v dané situaci podobný, jako v případě rozhodnutím prokázaného kartelu.
Z textu tiskové zprávy přitom vyplývá, že kartel byl skoro uzavřen. Stačil souhlas druhé strany a nic dalšího by ÚOHS prokazovat nemusel. Něco jako pokus o těžký zločin.
Bohužel, z tiskové zprávy se nedozvídáme, jak měl ÚOHS daný skutek prokázán, zda se zcela spolehl na tvrzení či důkazy oznamovatele, nebo zda dal i druhé straně možnost, aby se vyjádřila a předložila důkazy na svou obranu. Je to škoda, protože zrovna o této věci bych byl rád ubezpečen. Rád bych byl ubezpečen o tom, že před tím, než soutěžní úřad veřejně obviní někoho z pokusu o uzavření kartelové dohody, má pro takové obvinění, proti němuž se nelze bránit řádnými opravnými prostředky, opravdu dostatek nezpochybnitelných důkazů. Že se nespolehl jen na obvinění či tvrzení konkurenta. V daném případě přitom všichni víme, že konkurenční boj je velmi ostrý.
Pokud ÚOHS takové důkazy nemá, popř. pokud není ochoten v tiskovém prohlášení vysvětlit míru jistoty, která jej vede k takovému obvinění, měl by se, podle mého názoru, takových prohlášení zdržet. V opačném případě hrozí, že trh novou praxi soutěžního úřadu pochopí jako nový nástroj (neférového) konkurenčního boje – a to by bylo špatně.
