Společný lobbing nepředstavuje porušení soutěže (Přehled soutěžních událostí za červen 2025)

Představujeme vám padesátý čtvrtý díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva. Tentokrát jde o výběr událostí za červen 2025.

V nejnovějším přehledu soutěžních novinek jsme se zaměřili na protisoutěžní horizontální dohody. Můžete si tak přečíst o hodnocení společného lobbingu konkurentů z pohledu soutěžního práva či o sílicím boji proti dohodám o nepřebírání zaměstnanců.

Dohody o nepřebírání zaměstnanců

V červnu se potvrdil trend, kdy evropské soutěžní úřady začaly přísněji postihovat protisoutěžní praktiky na trzích práce, jako jsou dohody o vzájemném nepřebírání zaměstnanců. Soutěžní úřady se o tyto dohody zajímají zejména proto, že omezují soupeření o kvalifikované pracovníky a kariérní mobilitu zaměstnanců, a tím vedou k nižším mzdám.

Evropská komise (EK) uložila společnostem Delivery Hero a Glovo pokutu v celkové výši 329 mil. EUR za kartel v odvětví online rozvozu jídla v letech 2018 až 2022. Společnosti se dohodly, že si nebudou navzájem přetahovat zaměstnance, budou si vyměňovat citlivé obchodní informace a rozdělí si trhy. K tomu jim měl pomoci menšinový podílu společnosti Delivery Hero a její zastoupení v představenstvu společnosti Glovo. Jedná se o první případ, kdy EK potrestala protisoutěžní praktiky vyplývající z menšinového podílu a dohody o nepřebírání zaměstnanců. Dohoda původně zahrnovala vzájemný závazek nezaměstnávat některé zaměstnance, aby pak byla rozšířena na obecný závazek vzájemně si neoslovovat zaměstnance.

Tento případ poukazuje na rostoucí pozornost věnovanou křížovým vlastnickým vztahům a zastoupení v představenstvech konkurentů (což má dopady na společnosti jako Prosus, která drží významný podíl ve společnosti Delivery Hero a usiluje o fúzi se společností Just Eat Takeaway). Doporučujeme dávat si pozor na takové struktury a zavést pravidla, která by v případě jejich existence zabránila protisoutěžnímu chování.

Francouzský soutěžní úřad uložil pokuty v celkové výši 29,5 mil. EUR za uzavření dvou rozsáhlých „džentlmenských dohod“ o nepřebírání zaměstnanců mezi společnostmi Randstad Digital, Alten, Expleo a Bertrandt. Tito konkurenti se zavázali neoslovovat nebo nezaměstnávat zaměstnance druhé strany, a to v odvětvích inženýrství, technologického poradenství a IT služeb, kde jsou špičkové talenty klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Dohody, které trvaly několik let, byly odhaleny částečně díky žádosti o leniency společnosti Randstad Digital, která se ta vyhnula pokutě.

Portugalský soutěžní úřad zaslal sdružení společností zabývajících se zaměstnaností a lidskými zdroji sdělení výhrad s tím, že do svého etického kodexu zahrnulo klauzuli o zákazu přetahování zaměstnanců, která od roku 1987 do března 2025 bránila členským společnostem v náboru nebo zaměstnávání dočasných pracovníků ostatních členů a omezovala mobilitu zaměstnanců. Portugalský soutěžní úřad současně oznámil, že boj proti zákazu přetahování zaměstnanců je jeho prioritou.

Stíhání protisoutěžních dohod o zaměstnancích pokračovalo i v červenci. Polský soutěžní úřad zaslal společnosti Jeronimo Martins Polska (supermarkety Biedronka), 32 přepravním společnostem a 8 manažerům sdělení výhrad. V něm je viní z údajného uzavření dohod za, které měly zabránit řidičům v přestupech mezi dopravními společnostmi obsluhujícími distribuční centra Biedronky.

Výše uvedený přehled ukazuje, že dohody o nepřetahování zaměstnanců jsou dost rozšířené a zároveň boj proti nim se stal prioritou pro mnohé soutěžní úřady. Zdá se nám, že v našich zemích si toho nejsme zcela vědomi. Proto doporučujeme, aby si naši klienti provedli základní audit soutěžních rizik v této oblasti, které byla dosud pod radarem, tato rizika identifikovali a odstranili. Rádi pomůžeme.

Společný lobbing není kartelem

V červnovém rozsudku se litevský soud zabýval případem několika velkých lékárenských řetězců a Litevské lékárenské asociace. Těmto původně litevský soutěžní úřad uložil pokutu ve výši téměř 73 mil. EUR za údajné protisoutěžní jednání. To spočívalo v kolektivním lobování u ministerstva zdravotnictví v roce 2017 za schválení vyšších přirážek k cenám léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Litevský soutěžní úřad tvrdil, že společnosti koordinovaly své odhady nákladů a společně předložily model „prototypové lékárny“, aby odůvodnily své nadměrné marže. Podle soutěžního úřadu se jednalo o určování cen. Nyní však byly tyto pokuty zrušeny soudem, který rozhodl, že koordinované lobování, i pokud se tato koordinace děje mezi konkurenty, samo o sobě nepředstavuje nezákonný kartel. Soud objasnil, že společné prosazování zájmů s cílem ovlivnit veřejnou politiku, bez nátlaku nebo vyloučení konkurentů z trhu, je legitimní formou účasti na legislativním procesu a není ze své podstaty protisoutěžní.

Rozdělení trhů s elektřinou

Belgický soutěžní úřad uložil společnostem Nord Pool a EPEX SPOT pokutu za účast na dohodě o rozdělení trhu v odvětví obchodování s elektřinou. V období od března 2009 do prosince 2015 se společnosti Nord Pool a APX/Belpex (která byla později převzata společností EPEX SPOT) dohodly, že si nebudou vzájemně vstupovat na geografické trhy pro vnitrodenní obchodování s elektřinou. Protisoutěžní dopady dohody byly ještě posíleny tím, že APX/Belpex byla udělena výlučná práva na využívání obchodního systému Elbas společnosti Nord Pool pro přeshraniční obchodování s elektřinou mezi Belgií a Nizozemím. Dohoda tak bránila integraci trhu v kritickém období pro propojení evropských trhů s elektřinou. Společnosti Nord Pool uložil pokutu ve výši 79.810 EUR. Částka byla takto nízká s ohledem na nyní již obsoletní pravidla, která pokutu limitovala 10 % z obratu dosaženého na belgickém trhu. EPEX SPOT získala plnou imunitu v rámci leniency programu, protože existenci kartelu úřadu odhalila.

Protisoutěžní předpisy komor

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uzavřel šetření předpisů České stomatologické komory (ČSK) pro podezření, že obsahovaly ustanovení, která mohla omezovat soutěž, aniž by zahájil řízení. Nejproblematičtější byla podmínka disciplinární bezúhonnosti odborných zástupců, jež přesahovala zákonné požadavky a mohla ztěžovat vstup na trh. Dále šlo o omezení reklamy, zákaz podnákladových cen, omezení bezplatných konzultací, náboru pacientů či povinnou přítomnost odborného zástupce. Taková opatření mohla významně omezit schopnost zubních lékařů soutěžit a inovovat v oblasti přilákání a obsluhy pacientů. ČSK během šetření předpisy sama upravila, odstranila výhrady ÚOHS a ten tak mohl šetření ukončit s využitím soutěžní advokacie.