V oblasti internetu je novinkou povinnost provozovatele on-line platformy zřetelně označit placené výsledky vyhledávání, které jsou upřednostněny před výsledky neplacenými. Spotřebitel by měl být rovněž informován o parametrech, na jejichž základě jsou tyto placené výsledky upřednostňovány. Komise výslovně doplňuje již existující právo spotřebitele odstoupit od zdarma poskytnuté digitální služby – každý by měl mít právo zrušit smlouvu např. na cloudové uložiště, sociální síť nebo e-mailový účet do 14 dnů od jejího uzavření a díky tomu automaticky ukončit i související zpracování osobních údajů.
Za účelem lepšího prosazování spotřebitelským práv chce Komise členským státům EU uložit zavedení tzv. zástupných žalob (representative actions) do vnitrostátního práva. K podání takové žaloby mají být legitimovány pouze kvalifikované subjekty (zejména neziskové organizace), které navrhnou samotné členské státy. V návrhu Komise spatřujeme reakci na kauzu Dieselgate, která se dotkla velkého množství spotřebitelů na území EU a ne všem umožnila domáhat se jejich práv tak snadno jako např. spotřebitelům v USA. U nás se podobná možnost již chystá v novele občanského soudního řádu.
Navrhovaná politika se také okrajově zabývá jednotným zacházením se spotřebiteli v rámci členských států EU – výrobek nabízený v rámci jednoho členského státu by měl mít prakticky stejné složení jako v jiných členských státech EU, aby nebyl zásadně kvalitativně odlišný. V první polovině tohoto roku probíhala celoevropská testovací kampaň kvality a složení výrobků, na jejíž výsledky se můžeme těšit ještě letos.
Navzdory celkové orientaci politiky na ochranu spotřebitele zde najdeme i reakci na požadavek obchodníků – odstoupit od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory může jen spotřebitel, který zakoupené zboží vyzkoušel nanejvýš tak, jak by to učinil v kamenné prodejně. Obchodníci tak budou mít možnost před vrácením peněz vracené zboží posoudit, zda nedošlo ze strany spotřebitele k většímu užití než jen vyzkoušení, a v případě takového zjištění právo spotřebitele na odstoupení odmítnout. Ostatně podobnou optikou se na odstupování od smlouvy ve 14 dnech od nákupu již dnes dívají české právní předpisy.
Z pohledu obchodníků lze konstatovat, že politika přinese další povinnosti, které budou muset plnit vůči spotřebitelům. Budou-li opatření navržená rámci Politiky prosazena, doporučovali bychom zavčas zahájit analýzu současného stavu za účelem prověření, zda obchodník plní veškeré povinnosti vůči spotřebitelům.
