Dekorativní pozadí stránky

Přichází právo na úřední ověření elektronického podpisu

Přichází právo na úřední ověření elektronického podpisu

Ve třetím čtení Poslanecká sněmovna nedávno schválila návrh zákona o právu na digitální služby[1] („ZPDS“), a to nevídanou většinou 163 ze 166 přítomných poslanců. Jednou z novinek, kterou návrh ZPDS přináší jako elektronický ekvivalent listinného světa, je právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu.

Současný právní stav, za kterého nelze úředně ověřit podpis na dokumentu v elektronické podobě,[2] je pro rovnocenné užití elektronické formy dokumentů (elektronického právního jednání) značně limitující, neboť právní předpisy často úřední ověření podpisu vyžadují jako prostředek jednoznačné identifikace osoby v konkrétním čase a ve vztahu ke konkrétnímu dokumentu.

Návrh ZPDS ve svém § 6 počítá s tím, že požadavek zvláštního zákona na úřední ověření podpisu bude možné naplnit i digitálním úkonem. Takový digitální úkon pak bude moci být učiněn prostřednictvím dvou předpokládaných scénářů, a to, byť prostým, elektronickým podepsáním dokumentu uživatele služby nedílně spojeném:

a)  s kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která podepisujícího ověřila, a před kterou tento dokument podepsal nebo uznal podpis za vlastní; nebo

b)  se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká (aktuálně pouze eObčanka).

Obdobně jako při ověřování listinného dokumentu, dojde v obou výše uvedených případech dle návrhu ZPDS k vytvoření zcela nového originálního a autentického dokumentu, který, na rozdíl od dokumentu původního obsahuje krom jeho obsahu i identifikaci osoby a čas, ve kterém byl ověřený podpis na listině pořízen (resp. uznám za vlastní), a to včetně příslušných elektronických prostředku oprávněné osoby, jež ověření provedla.

Navíc by zároveň v obou výše uvedených případech mělo být z povahy užitých prostředků zajištěno, že dojde k zaručené identifikaci ověřované osoby a technologicky zaručené nezměnitelnosti elektronického dokumentu obsahujícího podpis uživatele služby. Odhalení jakékoli změny na elektronickém dokumentu by bylo daleko jednodušší než v případě papírové listiny a dá se předpokládat, že minimálně v některých případech by i došlo k preferenci takového způsobu úředního ověření.

Jak vyplývá i z důvodové zprávy návrhu ZPDS, v prvním případě budou výše uvedené vlastnosti podepisovaného dokumentu zajištěny oprávněnou provádět ověřování (např. notářem), v druhém případě je bude garantovat primárně stát prostřednictvím svých systémů a prostředků pro elektronickou identifikaci. Výsledkem procesu ověřování elektronického podpisu bude dle návrhu ZPDS vždy elektronický dokument ekvivalentní elektronickému dokumentu, který by dosud vznikl výhradně autorizovanou konverzí listiny s úředně ověřeným podpisem.

Dle ZPDS rovněž splní požadavek úředního ověření podpisu využití uznávaného elektronického podpisu (česká legislativní zkratka pro zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis), pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.

Je zřejmé, že návrhem ZPDS nově zaváděné „úřední ověření“ elektronického podpisu (správně však spíše jeho nahrazení v elektronickém světě) si vyžádá změnu příslušných zvláštních zákonů, v tomto případě k ZPDS již připojenou změnu zákona o ověřování, ale také např. změnu notářského řádu nebo předpisů v oblasti katastru nemovitostí. Právě tato změna v rámci katastru nemovitostí by mohla vést k celospolečenskému „hmatatelnému“ projevu digitalizace v praxi.

Výše uvedené by mělo nabýt účinnosti 2 roky od vyhlášení ZPDS ve Sbírce zákonů; k tomu by mělo dle očekávání dojít zkraje roku 2020.

 

[1] Sněmovní tisk 447; dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=447.

[2] Právní úprava legalizace, tj. autoritativního ověřování podpisu, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů („zákon o ověřování“) a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů („notářský řád“) implicitně předpokládají toliko ověřování vlastnoručního podpisu, jakkoliv oba zákony používají pojem „podpis“ bez bližšího upřesnění. Totéž platí pro obdobný institut vytvořený v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, prohlášení o pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

Zdroje článku

Související články