Dekorativní pozadí stránky

Nastane konec jednorázové licenční odměny?

Nastane konec jednorázové licenční odměny?

Projednávaná novela autorského zákona[1] má implementovat směrnici o autorském právu na digitálním trhu[2] a směrnici o výkonu autorského práva v rámci online vysílání[3] – o nejzásadnějších bodech této novely jsme Vás již informovali na našem blogu v předcházejícím článku. Přestože transpoziční lhůta uplynula již 7. června 2021, od našeho  článku se návrh novely zásadněji nezměnil a legislativní proces se příliš neposunul.[4]

Výjimku však představuje dosud poslední pozměňovací návrh novely[5], který doplňuje dříve navrženou novelizaci současného § 2374 občanského zákoníku. Tento pozměňovací návrh popisujeme níže.

 

Současná praxe

Společnosti (nejčastěji v pozicích objednatelů) dnes uzavírají se svými dodavateli a jednotlivými autory smlouvy[6], kterými „vykupují“ veškerá jejich majetková práva ke všem anebo konkrétním autorským dílům či výkonům. Tyto smlouvy jsou nastaveny záměrně velmi široce – licence jsou udělovány bez jakéhokoliv územního či množstevního omezení, pro všechny způsoby užití a na celou dobu trvání majetkových práv autorů.

Běžnou praxí rovněž bývá, že autoři za svá autorská díla a výkony obdrží pouze jednorázovou licenční odměnu. V současné právní úpravě na tuto situaci sice dopadá institut dodatečné odměny (autoři mohou za určitých podmínek požadovat vyplacení dodatečné odměny), ale tento institut se v praxi příliš nevyužívá (nedojde-li k dohodě, má o výši dodatečné odměny rozhodnout soud). Předpokládáme, že to bude platit i pro výnosově sjednanou licenční odměnu, kterou novela zavádí.

Ukažme si to na konkrétních příkladech:

  • v IT průmyslu nejčastěji v rámci zakázkového vývoje anebo dodávek různých softwarových nástrojů si „koupíte“ software nebo vývojář dostane zaplaceno za svou práci a již nechcete hradit další licenční poplatky za účelem užívání předmětného softwaru v aktuální verzi; nebo
  • ve filmovém průmyslu herec dostane jednorázově zaplaceno za svůj výkon a ačkoli se snímek se stane úspěšným a bude reprízován po dobu několika let, herec (autor) již nedostane jakoukoliv další odměnu.

 

Pevná a jednorázová licenční odměna dle novely

Vládní návrh novely autorského zákona[7] na výše popsané postupy pamatuje a částečně se je snaží omezit. Vládou navrhované znění ustanovení § 2374 občanského zákoníku ve vztahu k licenční odměně (mimo jiné) výslovně stanovuje, že:

  • Při ujednání odměny za poskytnutí licence se přihlédne zejména k účelu licence, způsobu a okolnostem užití díla, k velikosti tvůrčího příspěvku autora a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence“; a
  • Odměna může být ujednána jako pevná částka pouze v odůvodněných případech a s ohledem na zvláštnosti jednotlivých odvětví“.

Dosud poslední pozměňovací návrh výše uvedenou konstrukci vládního návrhu dále rozvádí a uvádí demonstrativní případy, kdy je možné dohodnout jednorázovou platbu licenční odměny. Předkladatelé navrhují nové znění § 2374 občanského zákoníku doplnit o následující textaci:

Odměna ve formě jednorázové platby může být dohodnuta zejména v případech, kdy

  1. časový rozsah licence pokrývá období nejvýše jednoho roku,
  2. jde o užití díla s časovým rozsahem licence nejvýše na dobu pěti let a s věcně omezeným rozsahem licence,
  3. v čase udělení licence je možné vyčíslit očekávané příjmy anebo výnosy, které je možné využitím licence dosáhnout; tyto příjmy nebo výnosy musí být v licenční smlouvě výslovně vyčíslené a výše odměny proporcionálně odpovídá těmto příjmům anebo výnosům,
  4. jde o užití díla ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí,
  5. jde o užití díla na propagační, marketingový, reklamní účel a jiný obdobný účel,
  6. jde o užití počítačového programu nebo databáze,
  7. jde o užití díla bez přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu."

 

Pozměňovací návrh dále výslovně stanoví, že se od nového znění § 2374 občanského zákoníku nelze odchýlit v neprospěch autora.

Novela ve znění dosud posledního pozměňovacího návrhu tak nyní pracuje s pojmy „pevná“ částka a „jednorázová“ částka[8]. Jestli bude tedy současná podoba schválena a nabude účinnosti, pak bude ve vztahu k licenční odměně vždy potřeba zvažovat, zda:

  • může být odměna stanovena jako pevná částka – tzn. dokážeme si ji odůvodnit i s ohledem na zvláštnost odvětví?
  • může být odměna stanovena jako jednorázová – tzn. jedná se o případ dle demonstrativního seznamu anebo nějaký obdobný případ v souladu s tímto seznamem, nebo nikoliv?[9]

 

Pokud se na současnou textaci novely podíváme z pohledu IT společností, tak se ve vztahu ke stanovení licenční odměny za užití software nic zásadního nemění – zejména u zakázkového vývoje a dodávek softwarových nástrojů je běžná konstrukce licenční odměny pevnou částkou a užití počítačového programu či databáze je výslovně uvedeno v bodu e) výše citovaného výčtu. Nicméně zde zůstává například otázka problematiky licencí ke grafickým prvkům, zdrojovým kódům či dokumentaci k software – zde bude záležet na bližším právním posouzení konkrétní věci a soudním výkladu bodu e) výše citovaného seznamu.

Filmový průmysl bude dle našeho názoru touto změnou zasažen více – jednorázovou odměnu bude totiž možné platně dohodnout v nižším počtu případů. Očekáváme, že pokud budou i nadále vypláceny jednorázové licenční odměny, pak se budou nejčastěji využívat body a) a b) výše citovaného seznamu – tzn. bude docházet k udělení široké licence na dobu jednoho roku, nebo omezené licence na dobu pěti let[10]. Jakmile uplyne sjednaná licenční doba, pak bude potřeba podmínky licence znovu projednat a autor bude mít nárok na další licenční odměnu, dojde-li k prodloužení licence.

 

Závěr

Cílem předkladatelů popisovaného pozměňovacího názoru je primárně narovnat práva jednotlivých autorů ve vztahu k licenční odměně vůči velkým korporacím. Tohoto se snaží dosáhnout především udělováním kratších licencí a pravidelným projednáním nových podmínek licence, kdy si může autor vyjednat další licenční odměnu. Pokud se strany nedohodnou, pak nabyvatel předcházejících licence (objednatel) není oprávněn předmětné autorské dílo dále užívat.

Popisované změny dopadnou zejména na společnosti, autory a profese podílející se na tvorbě audiovizuálních nebo čistě audiálních či vizuálních děl. IT společnosti budou těmito změnami zasaženy spíše méně, ale jsou zde situace, kdy tomu může být jinak (například licence ke grafickým prvkům, zdrojovým kódům či dokumentaci k software vnímáme prozatím za problematické a bude záležet na bližším posouzení konkrétní věci a soudním výkladu).

Projednávaná novela autorského zákona obsahuje i další změny, které mohou mít vliv a dopad na Vaše podnikání. Z tohoto důvodu doporučujeme sledovat další vývoj a po přijetí projednávané novely nechat posoudit a případně upravit svoji vzorovou smluvní dokumentaci odborníky na autorské a licenční právo.


[1] Novela je projednávána pod sněmovním tiskem č. 31.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu.

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů.

[4] Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu přerušil projednávání návrhu do 35. týdne, popř. 37. týdne roku 2022 (tzn. do týdne od 29. srpna 2022, popř. od 12. září 2022).

[5] Publikovaný pod číslem 821.

[6] Z právního pohledu se jedná o licenční smlouvy, ale v praxi jsou související ustanovení nejčastěji obsažena v rámcových smlouvách o dílo, inominátních rámcových smlouvách o poskytování služeb anebo jinak nazvaných inominátních smlouvách.

[7] Původní návrh novely je dostupný zde.

[8] Tyto dva pojmy jsou pravděpodobně použity záměrně, byť demonstrativní výčet případů u „jednorázové“ částky spíše evokuje rozvedení předcházející věty pracující s „pevnou“ částkou.

[9] Z navrženého seznamu sice výslovně neplyne, že by se jednalo o alternativní výčet (postačí, aby byla naplněna jedna podmínka/kategorie), ale vzhledem k vzájemně si odporujícím bodům lze toto výkladem dovodit (nejedná se tak o kumulativní výčet, kde by muselo být splněno vše, naopak postačí pouze jedna podmínka/kategorie).

[10] Bod c) výše citovaného seznamu vnímáme v praxi jako problematický, protože ne vždy lze vyčíslit očekávané příjmy anebo výnosy; navíc licenční odměna má těmto příjmům anebo výnosům proporcionálně odpovídat.

 

AutořiDalibor KovářTomáš Chmelka a Matěj Kurtin

 

Zdroje článku

Související články
Nástrahy ochranné známky v USA – na co se připravit
Tereza Hrabáková, Renata Vaňková

Nástrahy ochranné známky v USA – na co se připravit

Většina klientů, kteří nás osloví s žádostí o pomoc při podání přihlášky ochranné známky, má samozřejmě největší zájem o chráněné označení v Česku, na Slovensku nebo v Evropské unii. Další oblíbenou známkovou „destinací“ je USA. Připravte se však, že se jedná o značně odlišné a poněkud náročné řízen