Dekorativní pozadí stránky

Pozor na změny: možná se totiž bude licencovat jinak

Pozor na změny: možná se totiž bude licencovat jinak

Návrh novely, který má implementovat směrnici o autorském právu na digitálním trhu[1] a směrnici o výkonu autorského práva v rámci online vysílání[2] zamýšlí zákonodárce využít také k tomu, aby doplnil ustanovení týkající se licencování autorského díla. Pokud k tomu dojde, může to mít dopady do celkové koncepce licenčního práva (nikoli pouze do oblasti digitální nebo online vysílání). O jaké konkrétní změny se tedy jedná?

 

Vhodná a přiměřená odměna pro autora

Nově navržený § 2374 občanského zákoníku (OZ) výslovně kodifikuje právo autora na vhodnou a přiměřenou odměnu. Současně se stanovují skutečnosti, ke kterým je nutné při sjednávání licenční odměny přihlížet (účel licence, způsob a okolnosti užití licence, příspěvek autora k celkovému dílu atd.).

Vyvstává tak otázka, co nastane, pokud by se o vhodnou a přiměřenou odměnu nejednalo, nebo pokud by nebyly brány v potaz uvedené okolnosti. Bude se jednat o relativně neplatné ujednání? Nebo bude mít soud moderační právo jakkoli výši licenční odměny podle § 577 OZ? Bude se určitě jednat o prvek, který by do právních poměrů vnesl další střípek nejistoty.

 

Paušální licenční odměna jen výjimečně

Nový § 2374 OZ také výslovně zakazuje sjednávání paušální (jednorázové) licenční odměny (tzv. buy-out). To bude nově možné pouze v odůvodněných případech a s ohledem na zvláštnosti jednotlivých odvětví.

Znovu se jedná o určitý destabilizační prvek, protože nebude vždy zřejmé, co se považuje za ještě odůvodněný případ, případně, co je v který odvětvích obvyklé. Důvodová zpráva uvádí, že v odvětví, kde se jedná v případě buy-outu o běžný model, jsou např. audiovize nebo hudební průmysl.

Co ale takové odvětví IT a vývoje software? Dle naše názoru se i zde bude jednat o běžný model dovolený zákonem (zejména při vývoji software na zakázku). Ale jistotu po účinnosti nabytí novely nebude mít nikdo.

 

Nový režim tzv. dodatečné odměny

Tzv. dodatečná odměna slouží k ochraně autora, pokud svá autorská práva „převedl“ (ať již výhradní licencí nebo převodem práva výkonu autorských majetkových práv) na nabyvatele licence. Pokud by v odměnu autora a ve výnosech nabyvatele licence byl zásadní rozdíl a nerovnost, má autor právo na dodatečnou odměnu. Toto právo nelze vyloučit ani omezit.

Novela toto právo zásadně rozšiřuje také na případy, kdy je licenční odměna sjednaná výnosově (např. procentem z tržeb) a nikoli pouze v případě buy-outu (jak je to podle současné právní úpravy). Podle nového režimu tak bude mít autor právo na dodatečnou odměnu v každé situaci, pokud se odměna dostane do určitého výrazného nepoměru.

U každé transakce, v rámci které jsou dotčeny také autorská práva, se v případná dodatečné odměna stává často bolavým bodem a její rozšíření i na případy výnosových licencí může přinést další prvek nejistoty (zejména, když toto právo nebude možné jakkoli smluvně kontrolovat, zejména omezit nebo limitovat).

 

Nová širší notifikační povinnost

Novela zavádí novou a širší notifikační povinnost ve vztahu k užití autorského díla. Obecná ustanovení o licenci obsahovala povinnost poskytovat autorovi podklady důležité pro výpočet licenční odměny. Zde jde však notifikační povinnost mnohem dále a týká se „úplných informací o užití autorského díla“ jako celku.

Může se tak jednat o další zátěž nabyvatelů licence, na kterou při dojednávání licenční smlouvy bude dobře pamatovat. A to platí, i pokud nabyvatel uděluje podlicence, protože je to primárně nabyvatel licence a ne jeho podlicencoři, kdo je povinen poskytovat informace o užití díla autorům. Bude tak vhodné si v podlicenčních smlouvách dobře ošetřit součinnost nabyvatelů podlicence k poskytování úplných informací.

 

Odstoupení nebo omezení výhradnosti poskytnuté licence

Současná úprava umožňuje autorovi odstoupit od licence, pokud nabyvatel licence nevyužívá výhradní licenci vůbec nebo ji využívá nedostatečně.

Nová právní úprava bude toto právo zužovat pouze na případy, že není výhradní licence využívaná vůbec (nikoli jen nedostatečně). Nově si ale bude moci autor vybrat, zda odstoupí od licence úplně nebo zda ponechá licenci v platnosti a zruší pouze její výhradní povahu.

 

Nový režim licencí a software

Ačkoli lze výše uvedené věci považovat za prvky s poněkud destabilizačním vlivem na jistotu právních poměrů, v oblasti týkající se licencování software naopak dochází k posílení jistoty účastníků licenčního vztahu.

Dosavadní právní úprava ve vztahu k software vylučovala pouze aplikaci ustanovení poskytující autorovi právo na odstoupení od smlouvy v důsledku přesvědčení autora. Nově se tato výluka bude vztahovat také práva na dodatečnou odměnu, práva na informace o užití díla a práva na odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele. Dochází tak k zásadnímu rozšíření této výluky.

Bohužel však opět vzniká nejistota, zde se vyloučené právo na odstoupení od licence v důsledku nečinnosti vztahuje také na nově zaváděné právo na zrušení výhradnosti licence. Z logiky věci by vyplývalo, že ano, ale dokud nebude existovat soudní judikatura, nebudou mít účastníci licenčních vztahů potřebnou jistotu.

 

Závěr

Možných dopadů a změn v rámci licenčního práva je celá řada. Doporučujeme proto všem autorům, poskytovatelům a nabyvatelům licence, aby v případě přijetí připravované novely nechali své stávající vzory ověřit odborníky zkušenými v oblasti licenčních smluv.

 


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 219/790 ze dne 17, dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů.

 

Související články
Nástrahy ochranné známky v USA – na co se připravit
Tereza Hrabáková, Renata Vaňková

Nástrahy ochranné známky v USA – na co se připravit

Většina klientů, kteří nás osloví s žádostí o pomoc při podání přihlášky ochranné známky, má samozřejmě největší zájem o chráněné označení v Česku, na Slovensku nebo v Evropské unii. Další oblíbenou známkovou „destinací“ je USA. Připravte se však, že se jedná o značně odlišné a poněkud náročné řízen