Dekorativní pozadí stránky

Můžeme si zajít do výdejny e-shopu i o svátcích?

Můžeme si zajít do výdejny e-shopu i o svátcích?

Již několik let platí v České republice zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě („ZPD“), který zjednodušeně řečeno zakazuje prodej v maloobchodech s prodejní plochou nad 200 m2 o vyjmenovaných svátcích. ZPD stanovuje i výjimky provozoven, na které omezení prodejní doby nedopadá. Ačkoli ZPD v roce 2019 úspěšně prošel testem ústavnosti, nevyřešenou kategorií subjektů zůstávaly provozovny a výdejny e-shopů. Nyní v této věci rozhodl Nejvyšší správní soud („NSS“), když vyhověl kasační stížnosti podané největším českým e-shopem Alza.cz („Alza“) proti rozhodnutí a právnímu názoru České obchodní inspekce („ČOI“).

Podle původního rozhodnutí ČOI se společnost Alza dopustila přestupku dle § 3 odst. 1 ZPD, protože v den státního svátku, konkrétně 28. září v Den české státnosti, v prodejní době provozovny prodávala dle kontrolního nákupu zboží. Zaměstnanec informoval inspektora ČOI, že přímý prodej kvůli státnímu svátku sice není možný, ale doporučil mu zboží objednat z notebooku určeného pro zákazníky v provozovně, zaplatit na terminálu a zboží převzít, což inspektor udělal. Tím podle ČOI Alza porušila zákaz prodeje dle ZPD, a proto ji uložila pokutu[1] ve výši 100.000 Kč.

Alza s ČOI nesouhlasila s tvrzením, že umožnit objednání zboží, platbu a výdej takto objednaného zboží přímo v provozovně v den státního svátku nepředstavuje prodej ve smyslu § 1 odst. 1 ZPD.

Podle Nejvyššího správního soudu je nutné zohlednit jednotlivé fáze uzavírání a plnění kupní smlouvy. NSS odmítl názor ČOI, že zákaz prodeje dle ZPD dopadá na jakoukoli fázi prodeje, tedy i na pouhé převzetí zboží v provozovně. Naopak pod zákaz prodeje ve smyslu ZPD lze podle něj podřadit jen situace, kdy se veškeré fáze prodeje odehrávají v kamenné prodejně[2]. Pokud k uzavření kupní smlouvy nedojde fyzicky v provozovně, pak výdej zboží objednaného na internetu představuje pouze jednu z fází prodeje. Provozovna pak funguje jako pomyslné „výdejové okénko“. Takovou službu lze připodobnit službám klasických zásilkových služeb, jejichž činnost pod zákaz zákona ZPD nespadá.

Z důvodu specifičnosti prodeje zboží v online prostředí a jeho zásadní odlišnosti od přímého prodeje (možnost odstoupení spotřebitele do 14 dnů, informační povinnost podnikatele atd.) Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pokud by měl online prodej a s ním spojený fyzický výdej zboží objednaného po internetu podléhat zákazu prodeje dle ZPD, musel by tak zákonodárce učinit výslovně. Zákon však v této otázce mlčí.

Proto Nejvyšší správní soud uzavřel, že v případě pouhého vydání zboží zakoupeného na e-shopu v provozovně, i včetně uskutečnění platby za zboží v provozovně, se nejedná o prodej ve smyslu ZPD. Rozhodující fáze prodeje (uzavření kupní smlouvy) se totiž neuskutečnila fyzicky v provozovně, ale ve virtuálním prostoru e-shopu. Samotné otevření provozovny pouze pro výdej zboží zakoupeného zákazníky na e-shopu nepředstavuje porušení ZPD, byť tento stav umožňuje zákazníkům faktické objednání zboží a jeho následný výdej v prostorech otevřené provozovny.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dle našeho názoru významně ovlivní fungování e-shopů, kterým dalo v zásadě zelenou k otevření jejich výdejen i ve svátky, kdy většina maloobchodních prodejen musí mít dle ZPD zavřeno. Nelze však vyloučit, že toto rozhodnutí bude čelit dalšímu přezkumu, nebo spíše že ZPD bude novelizován.

Pozor však na nastavení nákupního procesu v obchodních podmínkách. Ty u některých e-shopů uvádějí, že k uzavření kupní smlouvy dochází až převzetím zboží na provozovně. Tím vybočují z premisy Nejvyššího správní soudu o uzavření kupní smlouvy ve virtuálním prostoru. Když pak takové e-shopy otevřou svou větší výdejnu v „nesprávný“ státní svátek, může je legitimně dostihnout pokuta za prodej zakázaný dle ZPD.

Je také možné, že citovanou argumentaci soudu (praxi koupě ve virtuálním prostředí) použijí i stávající velké obchody, které by jinak dle ZPD musely zůstat uzavřené. Co když k pokladně takového obchodu například přinesete zboží, které Vám prodavač naskenuje, zboží vrátí zpět na prodejnu, nechá si od Vás potvrdit na tabletu, že vybrané zboží kupujete na internetu (tj. v prodejně/showroomu si jej pouze zkoušíte a testujete) a vybraný sortiment Vám na místě obratem vydá ze skladu? Nechme se překvapit naší tradiční českou vynalézavostí.

  • [1] – Rozhodnutí České obchodní inspekce, Inspektorát Plzeňský a Karlovarský ze dne 14. 6. 2018, č. j. ČOI 79115/18/2200.
  • [2] – Rozhodnutí NSS, č.j. 4 As 349/2020 – 63 ze dne 12. 7. 2021.

Zdroje článku

Související články
Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?
Michal Kandráč, Robert Nešpůrek, Lukáš Jakoubek, Diana Gregová, Tomáš Lupač

Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?

Málokdo tuší, že také při vývoji a hraní počítačových her je potřeba respektovat předpisy na ochranu spotřebitele. Nestává se to často, ale i v České republice jsme se setkali s tím, že inspektoři České obchodní inspekce prováděli kontrolu, zda počítačová hra neporušuje spotřebitelská práva. Na co s