Dekorativní pozadí stránky

MiCA aneb co bude s BTC?

MiCA aneb co bude s BTC?

Návrh evropského nařízení týkající se trhů s kryptoaktivy z roku 2019 známý pod zkratkou MiCA („Markets in Crypto-assets“), o kterém jsme psali v jednom z našich předchozích článků, přistál v březnu na stole hospodářského a měnového výboru (ECON). Tento ostře sledovaný právní předpis si klade za cíl především zajistit transparentnost při vydávání kryptoaktiv, jednoznačně upravit jejich provoz a organizaci a taktéž reaguje i na aktuální otázky spojené se samotnými kryptoaktivy – zejména těmi vázanými na jiná aktiva.

Nařízení bude mít velice rozsáhlý dopad na celý trh s kryptoaktivy v Evropě a dotkne se tří hlavních skupin subjektů – investorů, vydavatelů kryptoaktiv a subjektů nabízejících služby spojené s kryptoaktivy (burzy, směnárny apod.).

 

Co bude nutné zajistit při vydání nového projektu?

Prvním z pozitiv, které nařízení MiCA přináší primárně samotným investorům, je zavedení nových povinností pro vydavatele kryptoaktiv, kteří budou (mimo jiné) muset při veřejném úpisu (neboli ICO)[1] vydat a uveřejnit whitepaper, což je jakýsi prospekt daného kryptoměnového projektu. Whitepapery při tom budou muset splňovat určité náležitosti, díky nimž budou mít investoři mnohem jednodušší a ucelenější přístup k informacím o daném projektu (např. o samotném aktivu, postupu jeho nabídky a o emitentovi). Cílem povinnosti zveřejnit whitepaper je umožnit potenciálním kupujícím pochopit rizika spojená s nabídkou daného kryptoaktiva a pomoci jim učinit co nejvíce kvalifikované rozhodnutí o své investici. Na rozdíl od prospektu zveřejňovaného u emise akcií však nebudou tyto dokumenty podléhat žádnému předchozímu schválení. Vydavatelé kryptoaktiv budou nicméně muset příslušným regulačním úřadům tento návrh i přesto předložit a vysvětlit, proč dané aktivum a emise nespadá pod regulaci MiFID II. Nesplnění popsaných požadavků by následně mohlo vést k odpovědnosti emitenta za nároky držitelů jím vydávaného aktiva.

Přísnější pravidla, zejména s ohledem na nutnost získat schválení ze strany regulačních úřadů, se vztahují na tokeny vázané na jiná aktiva a na tokeny elektronických peněz.[2] Whitepapery emitentů těchto dvou zmíněných kategorií kryptoaktiv totiž budou muset být schvalovány předem regulačními orgány.

Lze tedy předpokládat, že minimálně na území Evropské unie dojde s účinností nařízení MiCA k eliminaci velké části (nových) podvodných projektů, jelikož při zavedení nových povinností a transparentnosti celého procesu nebude prakticky možné ani projekt na burzu dostat. Samotní obchodníci by se totiž spojením s daným emitentem nebo pochybným projektem mohli vystavovat reputačnímu riziku a ztrátou důvěryhodnosti u své zákaznické báze.

 

Nové povinnosti pro subjekty nabízející služby spojené s kryptoaktivy

Co s novým nařízením však dopadne na subjekty poskytující služby spojené s kryptoaktivy je nutnost získat speciální licenci. CASP (angl. Crypto-assets service providers) budou muset splňovat nové regulatorní povinnosti podobné těm, co musí splňovat tradiční finanční poskytovatelé. Jedná se o pravidla týkající se např. ochrany majetku zákazníků a obezřetnostní požadavky. Stejně jako v případě jiných typů finančních služeb, které se řídí evropským regulačním rámcem, zavede nařízení MiCA právo jednotné licence, která umožní CASP poskytovat služby s povolením získaným v jednom členském statě EU i v celé EU. Příslušným orgánem k vedení veřejného rejstříku všech CASP bude Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

 

Zákaz Proof-of-Work?

Velice diskutovanou problematikou nového nařízení je i otázka spojená se zákazem kryptoaktiv, které fungují na principu důkazu prací neboli Proof-of-Work. Proof-of-Work společně s Proof-of-Stake tvoří dva nejčastější typy způsobů ověřování nových transakcí na blockchainových sítí; první zmiňovaný princip je však vysoce energeticky náročný kvůli tomu, že jednotliví těžaři musí pro vytěžení bloku (a tím i zisku nároku na odměnu za vytěžení) vyvinout signifikantní množství elektrické energie. Kdyby byl Bitcoin zemí, jeho roční spotřeba energie by se rovnala spotřebě zemí jako Argentina nebo Nizozemsko.

Návrh týkající kryptoaktiv používajících způsob Proof-of-Work se do nařízení MiCA dostal v průběhu legislativního procesu a zejména z důvodu jeho energetické náročnosti a politiky Evropské unie v oblasti udržitelného rozvoje bylo navrhováno jeho kompletní zakázání. Dobrou zprávou pro kryptoměnový svět je však to, že tento zákaz byl právě na zmiňovaném březnovém zasedání ECON zamítnut. Pokud by jej evropští zákonodárci nepřijali, s účinností nařízení by pravděpodobně bylo těžší ne-li nemožné s Bitcoinem, Ethereem a ostatními kryptoaktivy fungujících na tomto principu obchodovat.

 

Závěrem

Do budoucna bude velice zajímavé jak se návrh nařízení a jeho následná účinnost promítne do praxe a jak změní svět kryptoaktiv. Celý průběh pro Vás budeme samozřejmě i nadále sledovat a informovat Vás o nejnovějších aktualitách zde na blogu.


[1] Zkratka anglického Initial Coin Offering, což je kryptoaktivová obdoba IPO (Initial Public Offering) při úpisu akcií.

[2] Tokeny vázané na jiná aktiva jsou definovány jako kryptoaktiva, která si mají udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazují na hodnotu několika fiat měn, jedné nebo několika komodit nebo jednoho či několika kryptoaktiv, případně na kombinaci těchto aktiv. Token elektronických peněz se od tokenů vázaných na jiná aktiva liší tím, že se váže pouze na jednu fiat měnu.

 

Zdroje článku

Související články