Dekorativní pozadí stránky

Kreativita a parodie ve střetu s komerčními zájmy: Kde jsou zákonné limity?

Kreativita a parodie ve střetu s komerčními zájmy: Kde jsou zákonné limity?

Satira je společenský fenomén již od dob antického Řecka. A přesto jsme se my právníci, nedokázali přesně shodnout, kde ještě leží její dovolené hranice a kde již protiprávně porušujeme něčí práva. Každý nový spor, soudní rozhodnutí nebo pokus o satiru tento prostor objevuje a poskytuje další nezbytná vodítka. V tomto případě se o to postarala společnost ČEZ a ekologická organizace Greenpeace. Jablkem sváru byla parodie na reklamní spot. Převažuje v tomto případě ochrana autorských práv před svobodou projevu? Ke slovu se dostal až Ústavní soud.

Představte si, jak se ponořujete do tvorby reklamního spotu plného pozitivní energie a radosti z práce pro Vaši společnost anebo v reklamě děkujete svým zaměstnancům a zákazníkům během vánočních svátků za uplynulý rok. Vzápětí však zjistíte že Vaše tvůrčí dílo, Vaše nákladně vyrobená reklama a Vaše jméno byly přetvořeny do podoby, která ukazuje Vaše podnikání z temnější stránky.

Uvedený případ se dostal na stůl Městskému soudu v Praze, kdy si skupina Greenpeace vzala do parády reklamní videa společnosti ČEZ a přeměnila je do podoby kritického varování před ekologickou katastrofou a klimatickou změnou, které klade za vinu společnostem, jakými je právě ČEZ. 

Záběry vánočních stromků tak jsou nahrazeny zničenými lesy a záběry z vytěžených uhelných dolů. Někdo si totiž vzal Vaše záběry a sestříhal je do nelichotivé koláže. Jedná se o legální parodii a satiru, která nabízí společnosti nový rozměr vnímání, a je tak zákonem dovolena? Nebo se jedná spíše o zneužití Vašeho díla s cílem Vás poškodit a zdiskreditovat a můžete taková jednání zakázat?

Parodie vs. autorská nebo jiná majetková práva

České soudy si kladly stejné otázky, zda se Greenpeace dopustil protiprávního jednání, když takovýmto způsobem upravil a sestříhal původní reklamy ČEZ. Může si tedy někdo vzít Vaše záběry, upravit je a použít je bez dovolení proti Vám?

Z právní pohledu je totiž potřeba rozlišovat mezi jakousi morální rovinou (někdo se veřejně angažuje, má názor na určitou společnost a chce svůj názor veřejně projevovat) a autorskoprávní rovinou, tj. vytvořil se krátký spot / video, někdo do něj vložil svůj nápad, své tvůrčí vlohy a úsilí, zaplatil herce, lokace a postprodukci, spojil se svým logem a zaměstnanci. Následně někdo přišel, tento spot si vzal, rozstříhal, upravil (bez ohledu na vynaloženou investici do tohoto spotu) a vytvořil počin, kterým Vás kritizuje, zesměšňuje nebo jinak paroduje.

Nikdo doposud nezpochybňoval, že je možné se kriticky vyjadřovat o největších českých korporacích a jejich podnikatelských aktivitách. Spor se ale vedl o tom, zda je možné bez dovolení vzít jejich majetek, změnit jej, upravit a dále volně sdílet.

Případ ČEZ vs. Greenpeace

Městský soud v Praze se snažil v případě ČEZ a Greenpeace rozseknout tento gordický uzel ve dvou různých případech – u videa s názvem „Kde jinde“ a „Rozsvícení vánočních stromů“.

Zatímco ČEZ vnímal takové jednání jako neoprávněný zásah do svých (autorských) práv, jelikož jeho dílo Greenpeace úmyslně upravil, aby poškodil podnikání a reputaci společnosti a současně aby propagoval svoji činnost, spolek Greenpeace naopak tuto situaci viděl jako oprávněnou kritiku. Jaká stanoviska nakonec převládla? 

Za městský soud NE, pro soudy vyšší instance zase ANO

Celý spor se v zásadě točil na dvou hlavních bodech – aplikovatelnosti zákonné licence § 38g autorského zákona umožňující užít autorsky chráněná díla pro účely karikatury, parodie nebo pastiše a poměření limitů mezi svobodou projevu a ochrany tvůrčí duševní činnosti zaručené Listinou základních práv a svobod.

Městský soud v Praze dal nejdříve za pravdu společnosti ČEZ a posoudil takové jednání jako manipulaci a zneužití původních děl za účelem dehonestace energetického podniku. Vrchní i Nejvyšší soud se však přiklonily k opačnému názoru. Ty totiž zdůraznily nutnost vnímání takto upravených (audiovizuálních) děl s nadsázkou a pochopením pro ekologický aktivismus podporující jistý druh kreativního protestu. Ústavní soud se s tímto názorem ztotožnil a upozornil, že je třeba respektovat právo na svobodu projevu a unést určitou míru kritiky své činnosti, a to i prostřednictvím parodie takového formátu. 

Nejvyšší soud zdůraznil,[1] že užití díla pro účely parodie na základě zákonné licence podle § 38g autorského zákona může zahrnovat i pozměnění audiovizuálního díla skrze vložení nových záběrů a následného užití takto pozměněného díla. Oprávněnost takového jednání však musí být vždy poměřena korektivem „tříkrokového testu“. Ten byl v uvedeném případě splněn, neboť právě vložením nových záběrů byla naplněna podstata a „zesměšněno“ či zironizováno původní poselství. Ani případný hospodářský prospěch z takové parodie neměl a nemůže mít žádný vliv na jeho legitimnost. Ke stejnému závěru dospěl také Ústavní soud.[2]

Humor nehodnotí soudy, hodnotí společnost

Jelikož okolnosti zveřejnění byly takové, že bylo zřejmé že:

  1. nejde o oficiální reklamu ČEZ;
  2. snahou bylo pomocí ironie upozornit na dopady činností ČEZ na životní prostředí (jakožto podniku působícího v oblasti energetiky, tj. odvětví ze své podstaty spojeného s masivními zásahy do životního prostředí);
  3. způsob šíření spotu nemohl zavdat pochybnosti o svém parodickém významu a myšlence, a 
  4. obsah byl spíše věcnou kritikou nežli útokem vyzývajícím k přímému násilí či nenávistným obsahem, je takové užití díla dle soudů v souladu se zákonnou úpravou

Ústavní soud v tomto kontextu silně zdůrazňuje důležitost parodie, nadsázky a humoru ve společnosti, díky čemuž je podporována svobodná diskuse a rozvíjena debata ve společnosti. Otázkou však zůstává, zdali by soudy byly obdobně benevolentní vůči podobnému užití, pokud by podobné video bylo natočeno v opačném gardu. Popřípadě ne mezi obchodní korporací a nezávislou organizací, ale mezi dvěma společnostmi, kdy jedna z nich prodává ekologicky méně a druhá více šetrný produkt. S ohledem na odlišnost takové situace lze však předpokládat, že by takový prostor pro parodii či satiru nebyl.

  • [1] – Spor o spot „Kde jinde“ viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2178/2022-188; Spor o spot „Rozsvícení vánočních stromů“ viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2403/2022.
  • [2] – Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2024, sp. zn. I. ÚS 2956/23.
Související články
Kdo s koho: Pablo Escobar vs. Al Capone
Karolína Steinerová

Kdo s koho: Pablo Escobar vs. Al Capone

Není zločince jako Pablo Escobar. I tak by se dalo shrnout rozhodnutí Evropského soudu ze dne 17. dubna 2024, které potvrdilo rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví zamítnout přihlášku evropské ochranné známky „Pablo Escobar" kvůli jejímu "rozporu s veřejným pořádke