Na úvod bychom si měli vysvětlit, co je to vlastně „blokační ochranná známka“ a k čemu je vhodná.
Ze své podstaty je vlastně každá ochranná známka tak trochu „blokační“, protože brání jiným subjektům, aby si pro stejné či podobné výrobky a služby přihlásili shodné či podobné označení. Pojem „blokační známka“ se ale vžil pro takové ochranné známky, kterými si vlastník chce označení z taktických důvodů zcela nebo alespoň z větší části monopolizovat pro sebe, a to i pro takové výrobky a služby, které neužívá a nemá to ani v plánu. A to primárně proto, aby zabránil konkurentovi nebo komukoli jinému si tuto ochrannou známku zaregistrovat také (byť pro jiné výrobky a služby, než pro které je chce užívat vlastník), případně třetí straně registraci shodné či podobné značky ztížil.
Nabízí se tedy otázka, zda jsou blokační známky, které vlastník podává pro takové výrobky a třídy, které s jeho podnikáním vůbec nesouvisí, vůbec v souladu s dobrými mravy či podané v dobré víře. Určitě není možné generalizovat a je nutné posuzovat každou takovou známku případ od případu. Praxe se současně velmi liší podle toho, v jakém státě si blokační známku chcete přihlásit.
V České republice před novelou známkového zákona v roce 2019 měly blokační známky pro vlastníka větší smysl, protože Úřad průmyslového vlastnictví automaticky namítal starší shodné známky z úřední povinnosti. Vlastník blokační známky měl tedy celkem slušnou jistotu, že nikdo další si shodnou známku pro většinu výrobků a služeb nezaregistruje, protože ji Úřad zamítne. Současně vlastník neměl povinnost u známek starších pěti let prokazovat jejich užívání v námitkovém nebo soudním řízení. Po novele Úřad již starší známky z úřední povinnosti nenamítá a vlastníci známek si tak musí svá práva aktivně hlídat a následně bránit sami. Dále mají vlastníci známek starších pěti let povinnost v námitkovém řízení prokazovat užívání, pokud je k tomu protistrana vyzve, jinak jejich námitky nebudou úspěšné (ať už zcela nebo zčásti). Blokační známky starší pěti let v České republice tedy svému vlastníku moc nepomohou a je tedy otázkou, zda se vůbec vyplatí je registrovat.
Samozřejmě vlastník může po uplynutí pěti let podat ochrannou známku znovu. Ale poplatky za delší seznam o více třídách nejsou nízké a dále se u této další přihlášky nabízí otázka naznačená výše – je taková přihláška vůbec podána v dobré víře? Český Úřad špatnou či dobrou víru nezkoumá z úřední povinnosti, ale je samozřejmě možné, že subjekt, který má o známku zájem pro některé výrobky nebo služby, podá návrh na neplatnost právě z důvodu špatné víry.
Soudní dvůr Evropské unie již v několika případech rozhodl, že ochranná známka znovu podaná po uplynutí pěti let od zápisu předchozí známky, pro výrobky a služby, pro které vlastní nehodlá známku užívat, může být posouzena jako podaná ve zlé víře.
Existují také státy, kde blokační známku registrovat prakticky nelze. Například v USA musíte u zápisu ochranné známky prokázat její užívání pro seznam výrobků a služeb, pro který vám patentový úřad v USA známku zapsal.
Podání blokační ochranné známky doporučujeme velmi dobře zvážit. Z naší vlastní praxe víme, že mohou nastat situace, kdy je podání blokační ochranné známky z taktických důvodů skutečně výhodné, někdy však negativa převažují nad pozitivy. Pokud si nejste jisti, neváhejte se s námi poradit, rádi s Vámi Vaši konkrétní situaci probereme.
