Konec roku ve znamení COVID-19? Nebo BigTech? (Přehled soutěžních událostí za prosinec 2020)

Konec roku a začátek nového bývá příležitostí k rekapitulaci a zhodnocení uplynulého. Ani my se tomu nemůžeme ubránit. Uplynulý rok byl vskutku zvláštní, a to nejen proto, že nastavil nové standardy pro mezilidské interakce. Vedl k digitalizaci komunikace s úřady a částečně změnil jejich agendu. Enormně posílil digitální sektor, a to jak e-commerce v nejrůznějších formách, tak sociální sítě (jak jinak se lze ještě „scházet“ s přáteli?). A za to vše může organismus o velikosti cca. 60 nanometrů.

Co tedy konkrétního způsobil tento malý organismus kromě toho, že uzavřel většinu obyvatel Země v jejich domovech, v soutěžní oblasti?

1.     Navýšil agendu Evropské komise (EK) v oblasti veřejné podpory, která v podstatě každý den schvaluje podpory pro podniky stižené pandemií COVID-19. Jenom v prosinci EK schválila 39 nových podpor. Mezi nimi byly i dvě pro Českou republiku (podpora sportovních klubů a společností organizujících sportovní soutěže) a dvě pro Slovensko (podpora pro provozovatele letišť a uhrazení fixních nákladů pro dotčené podnikatele).

• Zjistit celkový počet schválených podpor souvisejících s COVID-19 za rok 2020 je již nad naše síly. Nicméně odhadem je to již přes 400 rozhodnutí přijatých EK (celkový přehled naleznete zde).

2.     Přiměl soutěžní úřady do jisté míry tolerovat spolupráci mezi konkurenty v určitých oblastech. Psali jsme o tom např. zde (zemědělství) nebo zde (koordinace výrobních zásob a distribuce).
3.   Soutěžní úřady šetřily případná zneužívání pandemie k protisoutěžním jednáním podniky. Taková šetření byla v prosinci ukončena ze strany slovenského Protimonopolného úradu (maloobchodní prodej pohonných hmot) a francouzského soutěžního úřadu (letecké společnosti a vouchery za zrušené lety). V obou případech dospěly soutěžní úřady k závěru, že k protisoutěžnímu jednání nedošlo.
4.    Pandemie COVID-19 a s ní související hospodářská krize také v uplynulém roce donutily státy revidovat svou politiku kontroly investic přicházejících ze třetích států a zejména nabývání unijních podniků ze strany subjektů z třetích států. Naposledy např. italská vláda prodloužila svou „zlatou pravomoc“ vetovat nabývání italských společností cizími entitami do konce června 2021.

Rok 2020 samozřejmě nebyl pouze o pandemii:

1.     BigTech podniky jsou prošetřovány ze všech stran. Psali jsme o tom po celý rok opakovaně. Za měsíc prosinec lze zmínit již druhé šetření Facebooku německým soutěžním úřadem. První se týkalo sběru dat. Toto druhé se týká propojení mezi Facebookem a brýlemi pro virtuální realitu Oculus. Ty by měly být v budoucnosti použitelné pouze v případě, že uživatel bude mít také účet na Facebooku. Ostatně nabývání startupů z oblasti virtuální reality s cílem udržení monopolního postavení hodlá šetřit i americká FTC.

• BigTech podniky si začínají stěžovat i na sebe navzájem (jako např. nyní Facebook na Apple a jeho změny v iOS pro mobilní zařízení omezující možnost aplikací shromažďovat data z telefonů za účelem reklamy).
• Komisařka pro soutěžní právo, Margarete Vestager, dokonce varuje BigTech podniky, že v případě opakovaného porušování soutěžního práva bude požadovat jejich rozdělení.

2.   S tímto ultimátním krokem přitom počítají nová pravidla pro digitální platformy (Digital Markets Act – DMA) představená na konci roku 2020. Detailnější informace Vám přinášíme v samostatném příspěvku
3.     Uplynulý rok byl obecně ve znamení revize soutěžních pravidel EU. Probíhá revize oznámení o relevantních trzích a pravidel pro vertikální dohody. V prosinci EK zahájila veřejnou konzultaci, do které je možné se zapojit až do konce března 2021. Konzultovanými tématy jsou zejména: přizpůsobení pravidel „novým“ hráčům (online platformy), vyjasnění problematiky určování cen pro další prodej (RPM) či zvýšení nákladů pro podniky v důsledku zákazu automatické obnovy konkurenčních doložek v současných pravidlech.
4.    Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) získal nového předsedu, Petra Mlsnu. Úřadu se ujal v prosinci. Jeho cílem je obnovit důvěru lidí a podniků v ÚOHS. Mj. také hodlá významně posílit odbor kartelů. Je pravděpodobné, že v příštích letech agenda ÚOHS v této oblasti významně naroste. Je tedy na čase provést interní soutěžní audit, a to zejména v sektorech náchylných ke spolupráci mezi konkurenty.
5.    Brexit má samozřejmě vliv nejen na obchodní vztahy mezi unijními a britskými podniky obecně, ale též na uplatňování soutěžních pravidel. EK a britský soutěžní úřad proto vydaly přehled sjednaných pravidel pro aplikaci soutěžního práva v postbrexitové době. EK si tak např. zachovává možnost získávat informace a podklady od podniků sídlících ve Spojeném království. U případů zahájených před 31. 12. 2020 může EK i nadále provádět na území Spojeného království místní šetření.
6.   Zajímavostí na konec jsou dopady implementace směrnice o právu na náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním. Německý soutěžní úřad totiž zaznamenal něco, čeho se mnozí v souvislosti s podporu soukromého prosazování soutěžního práva obávali, totiž snížení počtu podávaných žádostí o leniency. Možná i proto vytvořila Deutsche Bahn vlastní software na odhalování kartelů u podniků, se kterými spolupracuje.