Kdy zaměstnance převzít a kdy raději ne? (Přehled soutěžních událostí za červenec a srpen 2024)

Představujeme vám čtyřicátý osmý díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva za červenec a srpen 2024. Pravidelní čtenáři ví, že se jedná o čistě subjektivní výběr událostí, které nám tentokrát přišly zajímavé.

Byl by na omylu ten, kdo by si myslel, že soutěžní úřady během léta odpočívají. Důkazem je námi připravená sbírka případů určování cen pro další prodej, příklady zneužití dominantního postavení ze sportovního a farmaceutického odvětví či názorné ukázky zásahů soutěžního práva na trhu práce.

Sportovní svazy a soutěžní právo

V červenci uložil italský soutěžní úřad tamní fotbalové asociaci La Federazione Italiana Giuoco Calcio (FIGC) pokutu ve výši 4,2 milionu EUR za zneužití dominantního postavení při organizaci (amatérských) mládežnických fotbalových soutěží. Podle soutěžního úřadu využila FIGC svého dominantního postavení, které má na trhu (profesionálních) fotbalových soutěží, k posílení svého postavení na trhu pořádání (amatérských) mládežnických soutěží, kde si mimo jiné konkurovala s Enti di Promozione Sportiva. Provinila se například tím, že neuzavírala s konkurenčními sdruženími smlouvy, které jsou nezbytné pro pořádání soutěží. Zavedla také pravidlo, podle něhož hráči mladší 12 let musí získat předchozí povolení od FIGC, aby se mohli zúčastnit konkurenční soutěže.

Dalším sportovním svazem, který se dostal do hledáčku soutěžního úřadu, byla Dublin and District Schoolboys'/Girls' League (DDSL). Na irský soutěžní úřad se obrátili rodiče se stížností, že DDSL podmínila registraci jejich dětí na nadcházející sezónu tím, že musí uzavřít úrazové pojištění u pojišťovny vybrané DDSL, ačkoli dítě již mělo úrazové pojištění u jiné pojišťovny. DDSL oponovala, že účelem společného povinného pojištění bylo zajistit, aby všechny zúčastněné děti měly dostupné pojištění bez ohledu na jejich osobní situaci. To soutěžní úřad akceptoval s tím, že DDSL by měla v budoucnu zajistit lepší komunikaci s rodiči a vybrat pojišťovnu na základě transparentní soutěže.

Na úrovni EU se pravděpodobně objeví i další sportovní případ. Evropské fotbalové ligy a FIFPro Europe, asociace zastupující profesionální fotbalisty, podaly u Evropské komise (EK) společnou stížnost na FIFA kvůli zneužití dominantního postavení v souvislosti s kalendářem mezinárodních zápasů. Podle stížnosti stanovuje FIFA kalendář zápasů bez konzultace s národními ligami a hráči, přičemž upřednostňuje své vlastní soutěže a ekonomické zájmy. Tím poškozuje ekonomické zájmy národních lig a blaho hráčů. Kromě toho francouzská, italská a anglická hráčská asociace již dříve podaly proti FIFA žalobu ze stejných důvodů a požádaly soud o předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru.

Určování cen pro další prodej

Kdo očekával, že soutěžní úřady si alespoň v létě dají pokoj s trestáním určování cen za další prodej, mýlil se.

Německý soutěžní úřad uložil výrobci komunikačních a síťových zařízení AVM Computersysteme Vertriebs GmbH (jinak též FRITZ!) pokutu ve výši téměř 16 mil. EUR za koordinaci zvyšování cen mezi prodejci a stanovení minimálních (cílových) cen. Francouzský soutěžní úřad pak uložil pokutu ve výši 0,5 mil. EUR francouzskému vinařství SAS Distribution du Domain d'Uby za stanovení doporučených (ale ve skutečnosti minimálních) cen vín a armagnaců velkoobchodníkům, kteří jejich dodržování pak měli vymáhat po svých zákaznících (tedy restauracích a hotelech). Další sankcionovanou společností byl portugalský dodavatel topení a klimatizací, který kromě určování cen pro další prodej zakazoval prodejcům poskytovat pozáruční servis mimo smluvní území. Portugalský soutěžní úřad mu uložil pokutu ve výši 104.000 EUR.

Další dva podniky byly v létě obviněny z určování cen pro další prodej: litevský soutěžní úřad zaslal výrobci tepelných čerpadel Iglu Tech sdělení výhrad, v němž jej podezřívá z určování cen pro další prodej a stanovování maximálních slev pro prodejce. Polský úřad pro hospodářskou soutěž zahájil řízení proti společnosti Decora, výrobci podlahových panelů, pro podezření ze stanovování minimálních prodejních cen.

A jaké z toho plyne poučení? Neurčujte nejen pevné, ale ani minimální prodejní ceny (nebo maximální slevy) svým prodejcům a distributorům a dávejte si pozor na to, jak s nimi komunikujete. Pokud budete potřebovat, rádi vám s nastavením komunikace pomůžeme.

Vyvarujte se sdílení informací s konkurencí

Dříve byla pouhá výměna obchodně citlivých informací (bez dalších omezení), s výjimkou výměny informací o cenách, považována za zakázanou dohodu pouze tehdy, pokud bylo možné prokázat negativní dopady na soutěž. Soudní dvůr svůj postoj přehodnotil, a potvrdil tak i nový přístup EK. Podle rozsudku ve věci Banco BPN/BIC Português může pouhá výměna jakýchkoli obchodně citlivých informací představovat cílovou protisoutěžní dohodu, u níž není třeba posuzovat její účinky na trh. Banky si vyměňovaly informace o nabídce úvěrových produktů v sektoru retailového bankovnictví, zejména hypoték, spotřebitelských úvěrů a podnikatelských úvěrů. Podle Soudního dvora je v zásadě každá výměna informací protisoutěžní, pokud může snížit nejistotu podniků ohledně budoucího chování ostatních podniků účastnících se výměny. V každém případě jakákoli výměna informací o budoucích záměrech, které dosud nebyly zveřejněny, umožňuje těmto podnikům reagovat rychleji, než by umožňovalo běžné fungování dotčeného trhu. 

I soutěžní úřady uznávají, že v některých oblastech je výměna určitých informací nezbytná pro řádné fungování trhu. S ohledem na poslední vývoj judikatury však bude třeba věnovat větší pozornost nastavování systémů sdílení informací tak, aby se vyloučilo riziko intervence ze strany soutěžního úřadu.

A zase ti zaměstnanci

A pokračuje i trend posuzování dohod mezi zaměstnavateli ze strany soutěžních úřadů – i ony totiž mohou omezit konkurenci.

V červenci zahájila EK formální řízení proti společnostem Delivery Hero a Glovo fungujícím na trzích online objednávek jídla, protože se měly dohodnout, že si nebudou přebírat zaměstnance. Dohodu mělo usnadnit to, že Delivery Hero držela od roku 2018 menšinový podíl ve svém konkurentovi Glovo. Hlavní obavou EK v souvislosti s dohodami o nepřebírání zaměstnanců je narušení spravedlivého trhu práce, kde zaměstnavatelé neomezují počet a kvalitu pracovních příležitostí, ale soutěží mezi sebou o pracovní talenty.

V červenci pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) oznámil, že zahájil správní řízení ohledně dohody mezi soutěžiteli o tom, že nebudou vzájemně oslovovat své zaměstnance s nabídkou práce a nebudou najímat zaměstnance druhé strany dohod. Podrobnosti však zatím neznáme.

I polský soutěžní úřad zahájil řízení, v němž zkoumá, zda obchodní řetězce Biedronka (Jerónimo Martins) a Dino a jejich dopravci neuzavřeli dohodu o nepřebírání řidičů. Podle soutěžního úřadu dohoda měla mimo jiné spočívat v tom, že dopravce nesmí přijmout do pracovního poměru řidiče, který odešel od jiného dopravce obsluhujícího stejné distribuční centrum po jednostranné výpovědi ze strany řidiče.

Švýcarský soutěžní úřad zaujal jiný přístup a po zjištění potenciálních problémů v oblasti soutěže na trzích práce vydal příručku osvědčených postupů (Best Practices), místo aby zahájil správní řízení. V rámci sektorového šetření zahájeného v roce 2022 mimo jiné zjistil, že nejméně 200 společností si v různých situacích vyměňovalo informace o mzdách, jejich vývoji, benefitech a dalších pracovních podmínkách. Nově uveřejněné Best Practices by proto měly zaměstnavatelům pomoci pohybovat se na trhu práce v mezích pravidel hospodářské soutěže.

Převzetí zaměstnanců jako spojení podléhající oznamovací povinnosti?

Zůstaňme ještě chvíli u zaměstnanců. V technologickém odvětví považují některé soutěžní úřady za fúze také situace, kdy dochází k převodu zaměstnanců z jedné společnosti do druhé. Jinými slovy, aby se technologická společnost dostala k mozkům konkurenční společnosti, nekoupí ji samotnou, ale pouze převezme její zaměstnance. Žádný majetek se nepřevádí. A přesto chtějí mít soutěžní úřady své slovo.

V létě například britský soutěžní úřad šetřil zaměstnávání bývalých zaměstnanců společnosti Inflection AI technologickým gigantem Microsoft. Jednalo se o celý tým pracující na konkrétním projektu. Obě společnosti také uzavřely příslušné licenční dohody. Podle soutěžního úřadu vychází úprava kontroly spojování z převodu aktiv a neříká, o jaká konkrétní aktiva by se mělo jednat. To může platit i v případě, že je „převáděno“ kolektivní know-how v podobě zaměstnanců. Šlo tedy o spojení podniků. Soutěžní úřad však nakonec shledal, že spojení nenaruší soutěž a povolil jej.

V červenci se EK rovněž připojila k prověřování propojení Microsoft/Inflection AI, a to na základě žádosti sedmi členských států (mj. Nizozemska), které aplikovaly tzv. nizozemskou klauzuli. Tu EK již dříve použila k zablokování spojení Illumina/GRAIL. Na začátku září však Soudní dvůr rozhodnutí EK v této věci zrušil a rozhodl, že EK nemá pravomoc rozhodovat o fúzi Illumina/GRAIL. Nizozemská doložka nemá být nápravným mechanismem pro situace, kdy dané spojení nesplňuje kritéria pro oznamování stanovená kdekoli v Evropské unii. Z důvodu chybějící pravomoci EK tak sedm členských států stáhlo svou žádost o prověření „spojení“ společností Microsoft/InflectionAI.

Neočerňujte své konkurenty

Očerňování je stále častěji stíhaným protisoutěžním jednáním – tedy alespoň v oblasti léčiv. V červenci EK uzavřela případ zneužití dominantního postavení ve formě očerňování proti farmaceutické společnosti Vifor. Vifor byl obviněn z šíření nepravdivých informací o přípravku Monofer společnosti Pharmacosmos, který konkuruje úspěšnému léku na anémii Ferinject od Vifor. (O zahájení řízení jsme psali již zde.) EK neuložila Vifor pokutu, ale přijala jím navrhované závazky, spočívající zejména v komplexní vícekanálové komunikační kampani, která má napravit dopady potenciálně zavádějících zpráv, jež Vifor dříve šířil o bezpečnosti přípravku Monofer.

V srpnu pak obdržel výrobce léčiv Novartis od řeckého soutěžního úřadu sdělení výhrad mimo jiné za šíření znevažujících prohlášení a zpráv o konkurenčních léčivých přípravcích na oční choroby. Kromě očerňování byl pak Novartis obviněn také ze zneužívání dominantního postavení prostřednictvím tzv. „holých omezení“ (naked restrictions – známých mj. z případu Intel). I zde se jednalo o přímé a nepřímé platby za to, že nebude používat léky konkurence. V daném případě se jednalo o cesty na konference, účasti na epidemiologických studiích nebo jiné přímé dary.