Úvod: od evropského rámce k vnitrostátnímu provedení
Projekt jednotného evropského nebe (Single European Sky, „SES") je iniciativou, která prochází od roku 2004 postupnou, ale nedokončenou transformací. Po dvou legislativních balíčcích (SES I z roku 2004 a jeho novelizaci SES II z roku 2009) vstoupilo 1. prosince 2024 v platnost přepracované nařízení (EU) 2024/2803 o provádění jednotného evropského nebe („SES2+"), které konsoliduje dosavadní roztříštěnou úpravu a provazuje ji s nařízením (EU) 2018/1139 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Přestože jde o nařízení s přímým účinkem, které nevyžaduje vnitrostátní transpozici v obvyklém slova smyslu, promítá se do vnitrostátního práva členských států nepřímo — zejména v podobě institucionálního nastavení národních dozorových orgánů, jejich pravomocí a navazujících procesních pravidel. Právě touto cestou se novela SES v českém právním prostředí dotýká zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
Vláda ČR dne 20. července 2026 schválila návrh novely tohoto zákona, který má především zajistit soulad vnitrostátní úpravy s požadavky evropské regulace SES. Návrh nyní míří k projednání do Poslanecké sněmovny.
Proč k vnitrostátní novele dochází
Původní architektura SES stála na čtyřech nařízeních z roku 2004 a novela SES II z roku 2009 je upravila tak, aby zavedla výkonnostní a poplatkový systém a posílila roli manažera sítě (Network Manager).
Regulace SES2+ přijatá nařízením (EU) 2024/2803 tento rámec dále konsoliduje, tři z těchto nařízení ruší a propojuje úpravu s bezpečnostním rámcem EASA podle nařízení (EU) 2018/1139. Klíčové prvky – výkonnostní a poplatkové schéma, manažer sítě a systém funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB) – tato regulace formálně zachovává. Pro vnitrostátní praxi je podstatné, že přechodná ustanovení ponechávají část dozorových a sankčních mechanismů podle staré úpravy v platnosti až do 2. prosince 2026 a že pátá referenční perioda výkonnostního schématu (2025–2029) již běží podle nových pravidel.
Věcná defragmentace evropského vzdušného prostoru se přitom podle dostupných analýz příliš nedaří. Evropský účetní dvůr již v roce 2017 konstatoval, že funkční bloky vzdušného prostoru nesplnily svůj primární cíl, především pro absenci motivace členských států a chybějící sankce. Kapacitní problémy a zpožďování letů přetrvávají i nyní a tlak na rychlejší reformu, který je pro širší veřejnost patrný zejména v souvislosti se společností Ryanair, sílí. Právě v tomto širším evropském kontextu – nedokončené strukturální reformy, ale postupující institucionální konsolidace – je třeba vnímat i českou vnitrostátní novelu.
Co přinese česká novela zákona o civilním letectví
Novelu zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání), ve znění pozdějších předpisů, předložilo Ministerstvo dopravy. Dne 20. červenci 2026 návrh schválila vláda (usnesení č. 467) a nyní míří k projednání do Parlamentu. Ministerstvo dopravy naformulovalo cíl novely jako udržení vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví při současném souladu s vývojem evropské regulace a odbourání zbytečné administrativní zátěže. V praxi se novela projevuje ve třech liniích: posílení dohledu Úřadu pro civilní letectví („ÚCL") nad poskytovateli letových navigačních služeb, promítnutí požadavků SES do vnitrostátní úpravy a zjednodušení vybraných administrativních procesů.
Dohled nad letovými navigačními službami. Novela výslovně zakotvuje kompetenci ÚCL působit jako vnitrostátní dozorový orgán nad poskytovateli letových navigačních služeb a upravuje postupy při jejich poskytování. Jde o přímou reakci na požadavky unijní úpravy SES, která klade důraz na funkční nezávislost a dozorovou kapacitu národních dozorových orgánů jako protějšku manažera sítě a systému funkčních bloků vzdušného prostoru na unijní úrovni.
Doklady o spolehlivosti. Významná procesní změna spočívá v tom, že doklad o spolehlivosti se má nově vydávat na dobu neurčitou namísto opakovaně vydávaného dokumentu. Roční přezkum spolehlivosti se zachovává, odpadá však administrativa spojená s vydáváním nového dokladu po každém přezkumu. Novela zároveň zavádí možnost elektronické formy dokladu.
Bezpečnostní opatření – předávání údajů o cestujících. Letečtí dopravci budou muset předávat Policii České republiky údaje o cestujících ve třech okamžicích: 48 hodin před odletem, 24 hodin před odletem a bezprostředně po ukončení nástupu cestujících na palubu. Jde o rozšíření dosavadní úpravy předávání údajů cestujících (typu API/PNR) pro účely ochrany bezpečnosti.
Sportovní létající zařízení a provozovatelé letišť. Novela dále zjednodušuje podmínky provozování letů se sportovními létajícími zařízeními a rozšiřuje pravomoci provozovatelů letišť; konkrétní rozsah těchto změn bude možné posoudit až z paragrafového znění.
Správní poplatky. Součástí novely je i aktualizace sazebníku správních poplatků spojených s výkonem státní správy v civilním letectví, provedená formou souběžné novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
Význam novely pro praxi
Poskytovatelé letových navigačních služeb by měli počítat s jasněji vymezeným dohledem ÚCL jako vnitrostátního dozorového orgánu, s dopadem na compliance a reportovací povinnosti vůči úřadu. Držitelé dokladů o spolehlivosti, typicky bezpečnostní manažeři nebo personál s přístupem do vyhrazených bezpečnostních prostor, naopak pocítí úlevu spočívající v odpadnutí nutnosti žádat o nový doklad po každém ročním přezkumu a v možnosti elektronické evidence.
Naopak leteckým dopravcům novela přinese rozšíření technické a procesní zátěže spojené s předáváním údajů o cestujících Policii ČR na tři okamžiky namísto dosavadní praxe, což může vyžadovat úpravu interních systémů rezervací a odbavení ještě před nabytím účinnosti zákona. Provozovatelé sportovních létajících zařízení mohou očekávat zjednodušení administrativních podmínek provozu, zatímco provozovatelé letišť získají rozšířené pravomoci, jejichž konkrétní rozsah bude třeba posoudit až z paragrafového znění.
Závěr a doporučení
Českou novelu zákona o civilním letectví je třeba vnímat jako součást širšího, dosud nedokončeného procesu evropské konsolidace řízení letového provozu. Zatímco na unijní úrovni úprava SES2+ formálně sjednotila institucionální rámec, ale nevyřešila strukturální problémy funkčních bloků vzdušného prostoru a kapacitní krize, česká novela se soustředí na dílčí, převážně technická zpřesnění vnitrostátního rámce – posílení dohledové role ÚCL, zjednodušení dokladů o spolehlivosti a rozšíření bezpečnostních povinností leteckých dopravců.
Klientům z leteckého a navazujících odvětví doporučujeme sledovat především dva termíny a jejich vzájemnou interakci: (i) konec přechodného období podle unijní úpravy k 2. prosinci 2026, kdy definitivně zaniknou dozorové a sankční mechanismy podle dosavadního nařízení (ES) č. 549/2004, a (ii) postup projednávání české novely v Poslanecké sněmovně, který, jak známo, může přinést nejedno překvapení
