Dekorativní pozadí stránky

Doménoví .cz spekulanti aneb jak proti nim efektivně bojovat

Doménoví .cz spekulanti aneb jak proti nim efektivně bojovat

Poslední dobou se na nás obrací stále více klientů, kteří v minulosti podcenili včasnou registraci vhodného doménového jména a nyní se stali obětí doménových spekulantů. V této situaci existuje několik možných variant postupu, které popisujeme v tomto článku. Zaměřujeme se primárně na česká doménová jména v rámci české .cz domény, ale podobně lze v zásadě postupovat i u jiných domén.

Přestože se doménový business v posledních cca deseti letech dost změnil, nadále se ve světě vyskytuje velké množství doménových spekulantů. Tyto osoby ve velkém množství účelově skupují různá doménová jména, fakticky o ně nemají zájem a v zásadě jen vyčkávají na možnost jejich následného prodeje. V takovém případě se může zájemci o již zaregistrované doménové jméno zdát, že mu nezbývá nic jiného, než zvolit jiné jméno, jinou doménu, nebo požadované doménové jméno od spekulanta odkoupit. Nicméně v určitých případech lze zvolit i jiné cesty.

Soudní cesta

První možnou variantou je zahájení standardního civilního soudního řízení. Doménoví spekulanti totiž často skupují doménová jména, která zasahují do osobních jmen, obchodních firem či ochranných známek. Tímto fakticky dochází k neoprávněnému zásahu do práv daného člověka, společnosti či vlastníka ochranné známky. 

V závislosti na charakteru používání daného doménového jména se doménový spekulant může dopouštět i nekalosoutěžního jednání, nejčastěji ve formě parazitování na pověsti nebo vyvolání nebezpečí záměny. 

Tuto cestu nicméně nepovažujeme za nejefektivnější řešení, zejména z důvodu její časové náročnosti. V rámci soudního řízení sice lze po spekulantovi požadovat například i vydání bezdůvodného obohacení či náhradu škody, ale vznik takových nároků nebývá v praxi příliš častý (navíc je bývá velmi obtížné vyčíslit a prokázat). 

ADR řízení

Jak jsme již zmínili v našem článku ohledně .eu domény a osobních jmen, druhou a z našeho pohledu efektivnější variantou je zahájení ADR[1] řízení, které je možné realizovat i u .cz domén. Podobná řízení lze obecně realizovat i u dalších domén (jak národních, tak generických), ale vždy záleží na konkrétní doméně a souvisejících pravidlech registrace. 

ADR jakožto mimosoudní způsob řešení sporů představuje relativně rychlou a levnou cestu, jak docílit převodu nebo zrušení registrace doménového jména. Řízení se zahajuje na návrh, který je podán prostřednictvím online formuláře a probíhá u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR.[2] Celé řízení probíhá online a je méně formální než soudní cesta.

Řešení těchto doménových sporů primárně podléhá Pravidlům registrace jmen domén vydaným sdružením CZ.NIC, správcem české .cz domény. Tato pravidla obsahují jak základní principy, postupy a podmínky alternativního řešení doménových sporů, tak i pravidla pro rozhodování soudu. 

Hlavní podmínkou pro úspěšný doménový spor je prokázání zaměnitelnosti doménového jména s chráněnými označeními navrhovatele, například s ochrannými známkami, obchodní firmou, označením původu a dalšími. Prokázání pouhé zaměnitelnosti však k úspěchu nestačí. Pravidla obsahují další dvě podmínky, přičemž splnění minimálně jedné z nich  musí navrhovatel prokázat.[3]

Držiteli nenáleží k doménovému jménu žádná práva

Pravidla v tomto ohledu pracují se situacemi, kdy držiteli náleží nějaká práva k danému doménovému jménu.[4] Za účelem splnění této podmínky musí navrhovatel v řízení argumentovat a ideálně i prokázat následující body:

  • Držiteli nenáleží práva k chráněnému označení, které je shodné s doménovým jménem. Tento bod lze v praxi prokázat relativně snadno – spekulanti totiž často registrují doménová jména ve znění obchodních firem či ochranných známek, které se spekulantem nijak nesouvisí. 
  • Držitel před zahájením sporu neužíval doménové jméno k poctivým účelům v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb ani neprovedl přípravy k takovému užívání. Jelikož spekulanti doménová jména v zásadě vůbec nepoužívají, pak splnění této podmínky v praxi taktéž nebývá problematické – spekulanti typicky používají doménové jméno pouze za účelem umístění reklamních odkazů, nebo přesměrování na jiné nesouvisející webové stránky. Nicméně, v praxi může být problematická protiargumentace spekulanta, že učinil kroky k takovému užívání – samozřejmě by však toto musel dostatečně prokázat. 
  • Držitel není pod zněním doménového jména obecně znám. V praxi se nejedná o problematický bod, neboť spekulanti registrují doménová jména, která s nimi nijak nesouvisí. 
  • Držitel neužívá doménové jméno k poctivým účelům, ale naopak se záměrem uvést třetí osoby v omyl nebo poškodit pověst navrhovatele či jeho chráněného označení.  Jelikož spekulanti doménová jména často vůbec neužívají, pak v praxi nebývá problematický ani tento bod. V praxi jsou časté i případy, kdy spekulant dané doménové jméno využívá pouze za účelem přesměrování například na svůj internetový obchod – tato praktika velmi často naplňuje tento bod, neboť parazituje například na obchodní značce či ochranné známce a současně uvádí přistupující uživatele v omyl, že se jedná o vlastníka daného označení. 

Registrace, získání anebo užívání ve zlé víře

Druhou možnou variantou je prokázat, že držitel si doménu zaregistroval, získal nebo ji užívá ve zlé víře.[5]

Za jednání ve zlé víře se dle pravidel[6] považují zejména následující situace:

  • registrace anebo zisk doménového jména především za účelem prodeje, převodu, pronájmu nebo jiného obdobného nakládání;
  • registrace nebo zisk doménového jména za účelem zabránění použití daného chráněného označení navrhovatele (zájemce o doménové jméno), pokud držitel takto jednal opakovaně nebo doménové jméno řádně neužíval po dobu nejméně dvou let ode dne registrace;
  • registrace anebo zisk byl proveden především se záměrem narušit hospodářskou činnost navrhovatele; nebo
  • doménové jméno bylo záměrně použito k získávání uživatelů za účelem zisku díky vytvoření pravděpodobnosti záměny s chráněným označením navrhovatele.

Z výše uvedených bodů je patrné, že u typických doménových spekulantů nebývá problematické prokázat ani tuto podmínku. V praxi se tak velmi často stává, že v rámci ADR řízení jsou prokázány obě podmínky, tedy že držiteli nenáleží k doménovému jménu žádná práva a doménové jméno bylo registrováno, získáno anebo je užíváno ve zlé víře.

Jelikož doménoví spekulanti často požadují za převod doménových jmen nesmyslně vysoké částky, ADR řízení může být efektivní a poměrně rychlou cestou, jak docílit převodu daného doménového jména. Již několikrát jsme se setkali i se situaci, že naši klienti zvolili ADR řízení, přestože spekulant chtěl za převod doménového jména nižší částku než poplatek za zahájení ADR řízení; důvodem tohoto postupu je neochota podporovat spekulanty v jejich činnosti. 

Naše kancelář má v oblasti doménových sporů bohaté zkušenosti. Náš specializovaný tým dlouhodobě spolupracuje s klienty na řešení jejich doménových problémů, v rámci kterých zajišťujeme posuzování nároků, přípravu potřebných dokumentů a další související právní služby. Máme za sebou celou řadu úspěšných převodů doménových jmen, a to i v rámci velkého počtu zahraničních domén – vedli jsme a aktuálně vedeme několik řízení jak před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR, tak před WIPO, ale i před zahraničními lokálními rozhodčí soudy. 

Pokud tedy i Vás tíží problém v této oblasti, velmi rádi s Vámi vše probereme, neváhejte se na nás obrátit. 

  • [1] – Alternative dispute resolution.
  • [2] – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
  • [3] – Čl. 3.1 Přílohy č. 3 Pravidel registrace jmen domén v ccTLD .cz
  • [4] – Čl. 3.3 Přílohy č. 3 Pravidel registrace jmen domén v ccTLD .cz
  • [5] – Čl. 3.1.2 Přílohy č. 3 Pravidel registrace jmen domén v ccTLD .cz
  • [6] – Čl. 3.4 Přílohy č. 3 Pravidel registrace jmen domén v ccTLD .cz

Zdroje článku

Související články