Poslanecká sněmovna bude na některé z následujících schůzí v prvním čtení projednávat novelu občanského zákoníku (sněmovní tisk 994), která přinese rozšíření ochrany spotřebitele, vycházející ze směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/770 (o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb) a č. 2019/771 (o některých aspektech smluv o prodeji zboží). Česká republika jako členský stát EU je povinna provést implementaci zmíněných předpisů do 1. července 2021. Vzhledem k aktuálnímu vytížení Poslanecké sněmovny pandemickou agendou, již započatému předvolebnímu boji, enormnímu množství legislativních návrhů „na stole“ a s přihlédnutím k obvyklé délce legislativního procesu není bohužel zřejmé, zda Česká republika lhůtu vůbec stihne.
O jaké konkrétní změny se tedy jedná a jaký bude jejich praktický dopad? Dojde k rozšíření rozsahu informací, které je podnikatel povinen spotřebiteli sdělit před uzavřením smlouvy, ale také zajisté k uváženějšímu přístupu podnikatelů při uzavírání smluv po telefonu a prodeji přes e-shop.
Informační povinnost
Na základě novely by mělo dojít k úpravě sdělovací povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli podle příslušných ustanovení občanského zákoníku[1]. Pokud jednání se spotřebitelem směřuje k uzavření smlouvy, bude prodávající nově vždy povinen v rámci kontaktních údajů sdělit kromě telefonního čísla (které bylo dříve dobrovolné) také svou e-mailovou adresu, pokud ji podnikatel má.
Konec nepřiměřenému automatickému prodlužování smluv
Do výčtu tzv. zneužívajících (dříve zakázaných) ujednání[2] přibude mezi mimo jiné i doložka o automatickém prodloužení spotřebitelské smlouvy. Jedná se o situaci, kdy je lhůta určená spotřebiteli pro odmítnutí prodloužení stanovena tak, že spotřebitel nemá skutečnou možnost prodloužení zabránit – typicky jde o situace, kdy je lhůta stanovena nepřiměřeně dlouho přede dnem obnovení smlouvy.
Prodloužení lhůty pro uplatnění vady věci dle zákonné domněnky o existenci vady při převzetí
Současná úprava v § 2161 občanského zákoníku umožňuje kupujícímu uplatnit u prodávajícího podnikatele právo z vadného plnění, má-li kupovaná věc vadu při jejím převzetí. Zákonodárce zamýšlí upravit nyní platnou vyvratitelnou domněnku, že věc měla vadu při jejím převzetí i v případě, že se tato projeví až později – ve lhůtě 12 měsíců (aktuálně je délka této lhůty poloviční).
Smlouvy uzavírané prostřednictvím telefonu
Nově by takový postup měl být podstatně ztížený[3] – nabídku učiněnou během hovoru musí podnikatel spotřebiteli totiž potvrdit bez zbytečného odkladu v textové podobě (pojem je upřesněn v souladu s ustálenou unijní judikaturou) a spotřebitel je smlouvou vázán až po následném projevení souhlasu elektronicky či podpisem potvrzení nabídky podnikatele v listinné podobě. Je tedy otázkou, do jaké míry budou takto uzavírané smlouvy po novele ještě životaschopné.
Tlačítková novela
Již delší dobu hojně diskutovanou novinkou bude nová povinnost podnikatele dle § 1826a. Podnikatel bude při prodeji zboží za použití elektronických prostředků (tedy zpravidla v e-shopu) muset zajistit, že spotřebitel vezme při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Na případném „objednávacím tlačítku“ tedy musí být snadno čitelný nápis (například „Objednávka zavazující k platbě“ či jiné obdobné sdělení), ze kterého bude zjevné, že jeho stisknutím se spotřebitel zavazuje uhradit kupní cenu v příslušné výši. Porušením této povinnosti se podnikatel vystavuje relativní neplatnosti smlouvy.
Ačkoli zatím není zřejmé, kdy lze přijetí tzv. tlačítkové novely očekávat, je jisté, že okamžikem její účinnosti vznikne podnikatelům řada nových povinností, na něž je vhodné se připravit s předstihem. V naší advokátní kanceláři jsme připraveni všem klientům pomoci s efektivní implementací nezbytných kroků.
Proces schvalování novely sledujeme a o dalším vývoji Vás budeme informovat.
Spolupracoval: Haška Ondřej
