Tak jak to je s předraženou naftou? (Přehled soutěžních událostí za srpen 2022)

K návratu do školních lavic a k plné aktivitě soutěžních úřadů Vám ještě přinášíme trochu letní atmosféry v podobě přehledu soutěžních novinek za srpen. Tentokrát jsme se zaměřili na to, jak se soutěžní úřady staví k současné hospodářské krizi, proč je bid rigging špatný a proč je lepší soutěžnímu úřadu umožnit provést místní šetření.

Hospodářská krize a soutěžní úřady

V souvislosti s hospodářskou krizí vyvolanou primárně válečnou agresí Ruska na Ukrajině se soutěžní úřady zabývají otázkami dopadu této krize na fungující konkurenci a možného využívání krize k protisoutěžním praktikám. Velká část soutěžních úřadů tak např. provedla sektorové šetření v oblasti pohonných hmot.

Konečnou zprávu z takového sektorového šetření uveřejnil v srpnu rakouský soutěžní úřad. V prvé řadě konstatoval, že nenalezl žádné přímé důkazy kartelů nebo zneužití dominantního postavení. Na druhou stranu konstatoval, že rafinérie v měsících po napadení Ukrajiny Ruskem významně zvýšily své ziskové marže. To je způsobeno silným nárůstem cen pohonných hmot na čerpacích stanicích, ačkoli ceny surové ropy takto silně nerostly. Důvodem rozdílu v růstu cen (a nárůstu marží) je podle rakouského úřadu skutečnost, že mezinárodní benchmark cen pohonných hmot, jímž se řídí velkoobchodní ceny, se odpoutal od cen surové ropy a nesleduje jejich pohyb.

Cenami pohonných hmot se zabývá ve své výroční zprávě i německý soutěžní úřad, který si také všiml velkého rozestupu mezi cenami surové ropy a cenami pohonných hmot, ale také velkých cenových rozdílů na jihu a severu Německa. Výsledky příslušného sektorového šetření by měly být veřejnosti předloženy na podzim. Současně německý soutěžní úřad konstatuje, že způsob aplikace soutěžního práva v době krize je třeba trochu změnit. Tato změna se stejně jako v době pandemie COVID-19 týká spolupráce mezi konkurenty. Soutěžní úřad tak bude např. za určitých okolností tolerovat dočasnou spolupráci soutěžitelů obávajících se výpadku dodávek plynu. V brzké době hodlá německý soutěžní úřad vydat zprávy týkající se takové spolupráce.

Na krizi reagoval i portugalský soutěžní úřad, a to dokumentem týkajícím se nákupní síly a inflace. Portugalský soutěžní úřad mj. varuje před tendencemi vlád zavádět státní kontrolu cen. Podle soutěžního úřadu totiž mohou cenové limity negativně narušit cenové signály na trhu a nezamýšleně vést k nedostatku předmětné komodity a přerušení odběratelsko-dodavatelského řetězce. Portugalský soutěžní úřad ve svém dokumentu také konstatuje, že jedním z nástrojů boje proti inflaci je potlačování bid riggingových kartelů. To je zásadní pro zabránění plýtvání veřejnými financemi a zbytečnému utrácení v dobách inflace. Takový boj povede k úspoře veřejných zdrojů, které pak mohou být využity jinde např. při podpoře oživení ekonomiky.

Bid rigging a evropské finance

Bid riggingu se přitom soutěžitelé mohou dopustit nejen v situacích, kdy je zadavatelem veřejnoprávní orgán, ale i v případě, kdy je zadavatelem soukromoprávní subjekt, třeba pokud je projekt spolufinancován z veřejnoprávních prostředků.

O tom se přesvědčily tři lotyšské stavební společnosti. Ty se účastnily výběrového řízení na projekt společnosti SIA Lyngson, který byl spolufinancován z Evropských strukturálních fondů částkou 780.733,12 EUR. Projekt byl následně auditován lotyšským ministerstvem financí, které přišlo na jisté nesrovnalosti a případ předalo lotyšskému soutěžnímu úřadu. Konkrétně se společnost SIA PK Serviss dohodla se zadavatelem, SIA Lyngson, že zakázka bude přidělena jí. SIA Lyngson také SIA PK Serviss informovala o identitě dalších dvou uchazečů. Mezi nimi a SIA PK Serviss pak probíhala intenzivní komunikace ohledně přípravy nabídek s tím, že vítězem se stane SIA PK Serviss. Kromě toho, že lotyšský soutěžní úřad uchazečům uložil pokutu, informoval o případu také Úřad evropského veřejného žalobce. Ten dospěl k závěru, že SIA Lyngson se dopustila zpronevěry unijních financí a nařídil jí vrátit veškeré finance, které z Evropských strukturálních fondů obdržela.

Ze světa dominantů

V srpnu obdržel polský provozovatel e-shopu Mall.cz, Allegro, od polského soutěžního úřadu sdělení výhrad vytýkající mu zneužití dominantního postavení v souvislosti s provozem polské e‑commerce platformy stejného jména, která funguje obdobně jako např. Amazon. Konkrétně mělo Allegro upřednostňovat své vlastní maloobchodní prodeje před aktivitami třetích stran, které Allegro využívají k prodejům. Podle zjištění by výsledky vyhledávání měly být nastaveny tak, že jako nejpřesnější výsledek se vždy ukazovala vlastní nabídka Allegro. Nabídka třetích stran tak mohla být méně viditelná a méně častěji volená zákazníky. Nejsou to tak pouze globální hráči na poli digitálních platforem, kteří se mohou dopouštět protisoutěžních aktivit ve vztahu ke své duální roli poskytovatele tržiště a maloobchodního prodejce. Do budoucna může obdobná situace potkat i platformy, které působí více lokálně.

V případě, že je soutěžitel stíhán pro zneužití dominantního postavení, má pro něj (nejen v tomto případě) smysl se zamyslet nad tím, zda se nepokusit řízení včas ukončit závazky. Soutěžní úřady tomu jsou celkem nakloněny. Výhodné to může být pro obě strany: Stát ušetří náklady na řízení a případ relativně rychle uzavře, navíc dosáhne nápravy soutěžního prostředí. Soutěžiteli za to nebude uložena pokuta a nebude konstatováno, že se dopustil protisoutěžního jednání. Rychlé ukončení řízení je navíc často i v jeho zájmu. V srpnu takto skončilo nabytím právní moci závazkového rozhodnutí řízení slovenského Protimonopolného úradu (PMÚ) se Slovenskou poštou. PMÚ Slovenskou poštu podezíral z toho, že na trhu doručování hromadně podávaných zásilek uplatňuje slevové schéma vedoucí k nedovolené diskriminaci mezi zákazníky. PMÚ se obával, že to mohlo mít za následek, že někteří ze zákazníků mohli být znevýhodněni na trhu produkce hromadně podávaných zásilek. K odstranění těchto obav Slovenská pošta navrhla úpravu podmínek a slev pro zákazníky služby doručování hromadně podávaných zásilek. Díky tomu bylo možno řízení ukončit cca po roce a dvou měsících, aniž by PMÚ musel rozhodovat, zda skutečně došlo k porušení soutěžního práva.

Qualcomm, o jehož vítězství nad Evropskou komisí (EK) před Tribunálem jsme psali v červnovém díle, zaznamenal jedno další vítězství. EK se totiž podle zveřejněných zpráv rozhodla, že se proti rozsudku Tribunálu, který zrušil její rozhodnutí o zneužití dominantního postavení, odvolávat nebude. Rozhodnutí ve věci Qualcomm je tak definitivně zrušeno a EK ve věci bude rozhodovat znovu, kdy bude muset napravit své procesní chyby a prokázat protisoutěžní efekty plateb směřovaných společnosti Apple za exklusivitu, které Tribunál zpochybnil. Pro Qualcomm to je sice vítězství, náš soutěžní svět tím přišel o možnost vyjasnění otázky ekonomických pobídek za účelem zajištění si exklusivity u zákazníka. Poskytnout alespoň nějaký návod k řešení otázek týkajících se prokazování protisoutěžních efektů praktik dominanta tak bude mít Soudní dvůr možnost pouze v případě rozhodnutí EK ve věci Intel týkajícího se rabatů. To Tribunál zrušil z obdobných důvodů jako rozhodnutí ve věci Qualcomm.

Pozor na místní šetření

Když k Vám přijde na prohlídku obchodních prostor policie, jistě jí v tom nebudete bránit. Když k Vám ale přijde „obyčejný“ úředník, může Vás to svádět k tomu ho nepouštět: Co se může stát? Naopak, kdyby prohlídku provedl, mohl by zjistit, že jste se účastnili protisoutěžního jednání a za to hrozí přeci vysoké pokuty. Za zmaření místního šetření soutěžním úřadem však také, a to i v ČR.

V srpnu tak uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nejvyšší možné pokuty, které mu zákon dovoluje (300.000 Kč nebo 1 % z ročního obratu celého soutěžitele), třem soutěžitelům podezřelým z kartelové dohody za znemožnění provedení místního šetření. Kromě toho, že těmto třem soutěžitelům tak hrozí pokuta za kartelovou dohodu, pokud se prokáže, až do výše 10 % ročního obratu, musí podle rozhodnutí ÚOHS zaplatit – s ohledem na výši obratů – celkem skoro 1 mil. Kč za maření místního šetření. V jednom případě by přitom pokuta ve výši 1 % z obratu činila pouze cca 160.000 Kč a ÚOHS tedy uložil pokutu v minimální výši 300.000 Kč.