Dekorativní pozadí stránky

Stavbu může být výhodnější zbourat než přestavět. Vyhraje developer, nebo architekt?

Stavbu může být výhodnější zbourat než přestavět. Vyhraje developer, nebo architekt?

Technický výkres, náčrt se základní myšlenkou, ani 3D model nejsou dosud v Čechách dodnes jasně chráněny autorským zákonem. Na co vlastně zákony myslí a na co ne?

Tomáš Havelka: Autorský zákon nevyjmenovává zcela přesně co je a co není autorským dílem v zákoně nenajdeme výslovně pojmy jako „výkres“ nebo „3D model“. Proto je možná lepší si úvodem říct, co je podle definice zákona autorské dílo, protože na tuto otázku zákon odpověď má. Základním kritériem je, aby dílo bylo „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora.“

 

Měli jste pravdu, to jsme si asi moc nepomohli. Vraťme se tedy zpět k původní otázce…

Ivan Rámeš: I náčrt, ve kterém je vyjádřena nějaká tvůrčí činnost, například ukázka, jak umístit stavbu do krajiny, podoba stavby jako takové a podobně, již může být chráněn autorským právem. Pokud však někdo nakreslí stavbu velmi schematicky jako obyčejný kvádr, neprojevil tvůrčí činnost a nevytvořil tak autorské dílo. Pokud však do náčrtu vloží kus své představivosti, nápaditosti, tak i jednoduchý náčrt může být chráněn autorským právem. Tyto věci je potřeba posuzovat individuálně.

 

Je pak právním řádem více chráněn autor projektu nebo jeho objednatel?

Ivan Rámeš: Autor projektu, který nabývá autorská práva umožňující komukoli zakázat užití projektu, provádět na projektu jakékoli změny či úpravy. Objednatelé mohou dílo pak užít pouze na základě licenční smlouvy nebo zákonných výjimek, které jsou často velmi obecné a těžko dosažitelné.

 

Čemu se zákonné výjimky věnují?

Ivan Rámeš: Jednou z výjimek je možnost změny dokončené stavby bez souhlasu autorů. Vedle podmínek nezasahovat nepřiměřeně do oprávněných zájmu autorů a neužívat dílo v rozporu s jeho běžným užitím musíte splnit podmínku nezbytné nutnosti, nezbytného rozsahu a při tom zachovat hodnotu architektonického díla.

Tomáš Havelka: Nezbytnou nutností se rozumí jen ty případy, kdy se to objektivně musí provést, třeba pokud se změnily bezpečnostní předpisy a je potřeba dát stavbu s nimi do souladu.

 

Jak spolupráci autora projektu a developera nastavit, abychom co nejvíce snížili rizika sporů? 

Tomáš Havelka: Je zapotřebí ve smlouvách mezi developery a architekty ošetřit dostatečně široká oprávnění umožňující změny a úpravy stavby v budoucnu, které mohou být prováděny i prostřednictvím třetích osob. Zde vidíme v praxi nejvíce sporů, pokud se developer pokouší o změny staveb bez souhlasu architektů.

 

Když už jsme na to narazili, tak se v poslední době diskutuje se o možných vnějších i interiérových úpravách pražského obchodního domu Máj, o karlovarském hotelu Thermal. Co obecně smí nový majitel přestavět? A jak se může autor bránit?

Ivan Rámeš: Pokud získá nový majitel souhlas k provedení určité úpravy, může provést prakticky cokoli by takový souhlas zahrnoval. Často se však vize nového vlastníka neztotožňují s představami architektů, takže ti svůj souhlas s takovými změnami neposkytují. V takovém případě jsou pak možnosti nového vlastníka dosti omezené a úpravy jsou možné jen při splnění podmínek, o kterých jsme hovořili.

 

Jak komplikované je prokazovat, že dochází ke změně charakteru stavby?

Tomáš Havelka: Velmi. Navíc v praxi se zpravidla neprokazuje, že dochází ke změně charakteru stavby. To autor ani prokazovat nemusí. Pokud nový vlastník nezískal souhlas od autora ke změnám stavby a začne provádět změny bez jeho souhlasu, je na novém vlastníkovi, aby on prokazoval, že hodnota stavby jako architektonického díla zůstala zachována.

 

Některé stavby, například Transgas na pražských Vinohradech nebo bývalý stranický hotel Praha v Dejvicích, případně liberecký obchodní dům, dnes již nestojí. Proč autorský zákon schvaluje novému vlastníku objektu budovu zbourat, ale neschvaluje jí například výrazně přestavět?

Tomáš Havelka: Ano, je to trochu těžko pochopitelný paradox. Podstata této otázky ale spočívá v tom, že autorský zákon takové jednání neschvaluje, pouze jej nezakazuje. Zbourání stavby totiž není změnou autorského díla, takže se pohybuje mimo sféru autorského zákona.

 

Závěrem, jaké zajímavé mandáty jste v oblasti autorských práv architektů řešili?

Ivan Rámeš: Jako advokáti jsme vázáni mlčenlivostí, proto spíše jen naznačím, jaké kauzy nám prošly pod rukama. V posledních letech jsme řešili, jak nový vlastník může upravit historickou stavbu bez souhlasu architektů nebo kdy může nový projektant použít původní projekt jiného architekta pro úpravu mostu.

Tomáš Havelka: Asistovali jsme také klientům při přípravě počítačové simulační hry, která chtěla využívat reálné scenérie, aby přiblížila uživatelům opravdový zážitek jízdy vlakem napříč evropským kontinentem. V poslední době se nám také množí zadání na přípravu dokumentace pro realizaci zakázek využívajících metodu BIM.

 

Související články
Patentová revoluce: jednotný evropský patent a jednotný patentový soud
Robert Nešpůrek, Ivan Rámeš, Kateřina Trzaska, Tomáš Havelka, Tomáš Pavlica

Patentová revoluce: jednotný evropský patent a jednotný patentový soud

Od 1. června 2023 vstoupí v účinnost systém takzvaného jednotného evropského patentu (JP). S ním zahájí fungování i zcela nová instituce – Jednotný patentový soud (JPS). Připravovaný mechanismus tak přinese největší změnu v oblasti patentů za několik desetiletí a bude mít dopad na všechny evropské p