Soutěžní úřady pracují i v době pandemie

Pandemie COVID-19 a s ní spojená restriktivní opatření států ochromila ekonomiku a v prvních dnech do jisté míry i činnost soutěžních úřadů. Poukázat lze např. na žádost Evropské komise o odložení notifikací spojení podniků následovanou i dalšími soutěžními úřady, např. tím francouzským, na dočasné „nahlížení“ do spisů vedených Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím datové schránky nebo na jiná sdělení týkající se omezení chodu soutěžních úřadů. Poněkud paradoxně uvedl mluvčí českého ÚOHS, že v rámci omezení provozu úřadu v souvislosti s nouzovým stavem bylo pozastaveno provádění všech místních šetření. Neohlášená místní šetření omezil též ruský soutěžní úřad. Řecký soutěžní úřad naopak prohlásil, že bude aktivně využívat svých investigativních nástrojů, pokud to bude nezbytné.

Soutěžních úřady se však aktivizovaly relativně rychle a i v této těžké době dělají, co se od nich očekává. Evropská komise po týdnu nepřijímání návrhů na povolení spojení podniků jich tento týden přijala šest.

Soutěžní úřady jsou vidět. Vydávají v podstatě stejné množství tiskových zpráv jako v době předvirové, ba možná ještě více. Tiskové zprávy soutěžních úřadů však nyní mají zcela jiný obsah než dříve. Neinformují totiž o úspěšně uzavřených případech nebo provedených místních šetřeních, ale spíše obsahují vodítka, jak se podniky mohou chovat v době pandemie a jaká jednání budou naopak přísně trestána. Ostatně, o tom jsme psali v našem úvodním článku na blogu k tomuto tématu.

Od vypuknutí pandemie v Evropě (ale i na dalších kontinentech) soutěžní úřady pravidelně varují podniky před šponováním cen. Učinil tak např. britský, španělský, rumunský, portugalský anebo americký soutěžní úřad. Společné prohlášení v tomto duchu vydaly též soutěžní úřady sdružené v Evropské síti soutěžních úřadů (ECN).

Soutěžní úřady však nejen varují, ale i přes značná pracovní omezení aktivně prošetřují protisoutěžní jednání, a to zejména v oblasti navyšování cen. Poukázat lze např. na šetření v oblasti prodeje roušek a dalších medicínských či desinfekčních výrobků v Rumunsku, ve Švýcarsku anebo v Řecku, šetření prodejců na platformě Amazon v USA či prodeje letenek na Ukrajině.

Naopak celá řada soutěžních úřadů již prohlásila, že ve vybraných případech je ochotna rozvolnit soutěžní pravidla. Jde o případy, kdy je pro zajištění základního chodu společnosti třeba spolupráce mezi konkurenty. Jednou z prvních oblastí, ke které se soutěžní úřady vyjádřily, byla spolupráce mezi supermarkety ve Spojeném království. Tamní soutěžní úřad to okomentoval slovy, že supermarkety spojí své síly, aby nakrmily národ. Norská vláda se zachovala podobně a umožnila spolupráci v oblasti transportu, zejm. letecké přepravy. Následovaly též další soutěžní úřady (např. v Nizozemsku a Německu), které oznámily, že v době probíhající pandemie existuje prostor pro spolupráci mezi konkurenty. Rovněž v již citovaném společném prohlášení ECN je uvedeno, že v ní sdružené úřady nebudou aktivně zasahovat do nutné spolupráce, a to zejména za účelem zajištění dodávek a férové distribuce nedostatkových produktů všem spotřebitelům.

Některé soutěžní úřady šly dokonce ještě dál a vydaly přímo příručku spolupráce konkurentů. Zaujala nás vodítka vydaná britským či rumunským soutěžním úřadem. Britský regulátor v návaznosti na společné prohlášení ECN např. potvrzuje, že nebude zasahovat tam, kde podniky dočasně spolupracují za účelem zabránění nedostatku zboží či zajištění dodávek.

Co však považujeme za neméně důležité je prohlášení unijní komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové z 27. března 2020. Ta uvedla, že Evropská komise bude ještě ostražitější než v „době míru“, a to zejména pokud jde o spolupráci maloobchodníků. Stávající krize totiž není štítem, který by podniky ochránil před veřejnoprávním vymáháním pravidel soutěžního práva. To platí jak pro malé kartely, tak pro velké technologické společnosti. Věříme, že i národní soutěžní úřady budou v tomto Komisi následovat. Tomu svědčí i prohlášení ÚOHS ze stejného dne.