Dekorativní pozadí stránky

Sektorové šetření ÚOHS v oblasti distribuce léčiv – základní otázky a odpovědi

Sektorové šetření ÚOHS v oblasti distribuce léčiv – základní otázky a odpovědi

Co je sektorové šetření?

Sektorové šetření je nástrojem patřícím do standardní výbavy vyspělých soutěžních úřadů, který jim umožňuje plošně šetřit soutěžní podmínky v daném odvětví. Soutěžní úřady sektorová šetření zahajují v momentě, kdy mají za to, že je trh disfunkční a že by k tomuto stavu mohla přispívat možná porušení norem soutěžního práva (tj. zakázané dohody a/nebo zneužití dominance), aniž by ovšem měly jasnou indicii ohledně konkrétního protisoutěžního jednání. Nyní spuštěné šetření v oblasti distribuce léčivých přípravků je již několikátým sektorovým šetřením ÚOHS, v těch minulých se zaměřil např. na maloobchodní trh s pohonnými hmotami, mobilní telekomunikace a nealkoholické nápoje. Sektorová šetření často využívá také Evropská komise, její předchozí šetření byla zaměřena např. na energetiku, finanční služby, e-commerce nebo právě na léčivé přípravky.

 

Proč zrovna oblast distribuce léčiv

ÚOHS v tiskové zprávě uvedl, že sektorové šetření nespustil na popud několika soutěžitelů nebo jejich sdružení. Zároveň ale dodal, že se v posledních letech setkává s nárůstem počtu podnětů, na jejichž základě má za to, že by mohla být v dané oblasti narušena soutěž. Tomu také odpovídají oblasti, na které se bude ÚOHS v rámci šetření zaměřovat. Pravděpodobně tak šlo o sílící tlak na úřad spolu s absencí rozhodovací a metodické praxe v oblasti léčiv, které přiměly ÚOHS, aby se situací na trhu podrobněji zabýval a případně zasáhl.

ÚOHS přitom není prvním soutěžním úřadem, který farmaceutický sektor podrobuje sektorovému šetření. Po velkém šetření Evropské komise (skončilo v roce 2009 a následovalo po něm přijetí několika rozhodnutí a uložení mnohamiliardových pokut) v posledních letech v dané oblasti proběhla (příp. nadále probíhají) sektorová šetření soutěžních úřadů ve Francii, Rakousku, Portugalsku, Litvě a Nizozemí.

 

Co konkrétně ÚOHS zajímá

Podle veřejně dostupných informací má být sektorové šetření zaměřeno na „oblast farmacie, především na distribuci léčiv.“ Konkrétněji ÚOHS zmiňuje

  • distribuci přípravků na předpis a hrazených z veřejného zdravotního pojištění;
  • otázku distribučních modelů, zejm. DTP/DTH;
  • problematiku omezení paralelních vývozů;
  • způsob cenotvorby;
  • otázka definice relevantních trhů.

Výčet oblastí se ale v průběhu sektorového šetření může rozšiřovat (v tomto ohledu není ÚOHS v zásadě omezen), zároveň jsou oblasti zájmu ÚOHS vymezeny velmi obecně. Pokud se tedy ÚOHS v rámci sběru informací od subjektů na trhu dozví o potenciálně problematickém jednání, může se na něj zaměřit. Zejména lze v této souvislosti upozornit na dlouhodobé zaměření ÚOHS na kartelové dohody ve veřejných zakázkách (tzv. bid-rigging) – v případě podezření by ÚOHS velmi pravděpodobně i oblast možného protisoutěžního jednání ve veřejných zakázkách na dodávky léčivých přípravků zkoumal.

 

Je zaměření sektorového šetření překvapivé?

Je i není. Deklarované oblasti zájmu ÚOHS nejsou překvapivé s ohledem na stížnosti a podněty zejm. menších lékáren a jejich asociací proti DTH/DTP distribučním modelům a vertikální integraci určitých distributorů (tzn. působení jak na upstream trhu jako distributor, tak i na downstream trhu jako provozovatel lékáren). Distribuce obecně byla také jedním z předmětů sektorových šetření některých dalších soutěženích úřadů v EU (Litva, Francie).

Na druhou stranu se sektorové šetření ÚOHS překvapivě nezaměřuje na oblasti a jednání, které v minulých letech šetřily (a ve většině případů i sankcionovaly) jiné soutěžní úřady a Evropská komise, zejména: 

  • dohody mezi výrobci originálních léčiv a výrobci generik o nevstupování na trh (tzv. pay-for-delay dohody);
  • zneužití regulatorních a patentových řízení dominantním soutěžitelem k ochraně před vstupem konkurence na trh;
  • šíření zavádějících informací o konkurenčním přípravku mezi zdravotnickými odborníky;
  • zneužití dominance formou excesivních cen; a
  • praktiky omezující paralelní vývoz léčivých přípravků.

 

Jak sektorové šetření obvykle probíhá a jaká jsou oprávnění ÚOHS

ÚOHS v rámci sektorového šetření detailně mapuje podmínky v daném odvětví. Ve vztahu k soutěžitelům ÚOHS nejčastěji využívá formu žádostí o informace a podklady. Jde o písemnou výzvu k zodpovězení otázek a/nebo poskytnutí podkladů, které je adresát povinen vyhovět ve stanovené lhůtě a předložit úplné, správné a pravdivé podklady a informace (pod hrozbou sankce do výše 1 % obratu). Zkušenosti ukazují, že často jde o velmi obsáhlé žádosti, jejímž předmětem je velké množství dat a dokumentů, a příprava odpovědi může zabrat skutečně hodně času.

ÚOHS nashromážděné informace a podklady následně vyhodnocuje a případně se (i opakovaně) dotazuje soutěžitelů na detaily. Pokud zjištění ÚOHS nasvědčují, že by určitým jednáním mohla být soutěž narušena, zpravidla zahájí s daným soutěžitelem správní řízení. Pokud ÚOHS nemá k dispozici dostatek důkazů k prokázání protisoutěžního jednání a má zároveň důvodné podezření, že by mohl důkazy získat v obchodních prostorách konkrétního soutěžitele (příp. i v obydlí/dopravních prostředcích zejm. vedoucích zaměstnanců), má oprávnění provádět neohlášená místní šetření (tzv. dawn-raid). Ta jsou tedy úřadu k dispozici i mimo formální správní řízení jako nástroj sběru informací v rámci sektorového šetření.

Pro získávání informací mohou sloužit i méně formální diskuse např. s odvětvovým regulátorem (zde SÚKL) či příslušným ministerstvem.

 

Co pro vás znamená doručení žádosti o informace a podklady?

Prostřednictvím žádosti o informace ÚOHS získává přehled o fungování tržních mechanismů v daném odvětví. Zejména pro počáteční fáze sektorového šetření tak platí, že samotné doručení žádosti o informace a podklady v rámci sektorového šetření neznamená, že vaši společnost (či asociaci) ÚOHS podezírá z protisoutěžního jednání.

Na druhou stranu, žádosti o informace nelze brát na lehkou váhu – vaše odpovědi mohou ÚOHS napovědět, kde by konkrétně mohlo k narušení soutěže docházet a na co se ve svém šetření dále zaměřit. Zároveň nelze vyloučit, že ÚOHS již disponuje indiciemi o možném protisoutěžním jednání, které se může vaší společnosti (přímo nebo nepřímo) týkat. 

 

Jak postupovat při doručení žádosti o informace a podklady?

Primárně je adresát žádosti povinen zaslat ÚOHS v předepsané lhůtě odpovědi na otázky a poskytnout požadované podklady. Zároveň platí, že máte povinnost předložit podklady a informace úplné, správné a pravdivé. Za porušení těchto povinností vám hrozí pořádková pokuta až 1 % ročního obratu, kterou může ÚOHS uložit i opakovaně. Pokud má soutěžní úřad podezření, že mu nebyly poskytnuty úplné a pravdivé údaje, může si informace a podklady zajistit pomocí neohlášené inspekce (viz výše).

Pokud si s otázkami nevíte rady, není dobré odpovědi odhadovat nebo je dokonce formulovat podle toho, jak se domníváte, že by si je ÚOHS „přál“ slyšet. Odpovědi na žádost o informace často slouží soutěžnímu úřadu jako podklad pro další vyšetřování, příp. i zahájení správního řízení nebo provedení neohlášeného místního šetření v obchodních prostorách. V každém případě tak lze doporučit formulace odpovědí konzultovat s odborníky zaměřujícími se na soutěžní právo se zkušenostmi se správními a sektorovými šetřeními ÚOHS. V případě, že odpověď neznáte, je lepší tuto skutečnost ÚOHS napřímo komunikovat a požádat o zproštění povinnosti odpovědět v této části.

 

Závěr – co sektorové šetření přinese?

Konkrétní výsledky a dopady sektorového šetření nelze dopředu předjímat. Nelze vyloučit, že informace získané v rámci sektorového šetření povedou k zahájení správních řízení, jejichž předmětem bude vyšetřování jednotlivých jednání a dohod mezi soutěžiteli (vč. distribučních modelů). Základem pro zahájení dlouhého správního řízení mohou být i odpovědi na žádosti o poskytnutí informací a pokladů, proto doporučujeme jejich formulaci věnovat náležitou pozornost.

Zároveň je potřeba brát v potaz, že ÚOHS může zasáhnout jen v případech, kdy jsou soutěžní problémy způsobeny protisoutěžním jednáním (dohodami soutěžitelů nebo zneužitím dominance). Nebylo by přitom neobvyklé, že řešení některých soutěžních nedostatků identifikovaných v rámci sektorového šetření nemusí spadat do kompetencí ÚOHS jako orgánu dozoru nad dodržováním plnění povinností vyplývajících ze soutěžního zákona, a zásah tak nebude v pravomoci ÚOHS. Může se ukázat, že dostatečné soutěži brání zbytečná regulace. V závěrečné zprávě pak může ÚOHS předložit konkrétní (nezávazné) podněty pro legislativní úpravy nebo jiný postup (zejm. odvětvového regulátora), které by, dle něj, posílily soutěž na daných trzích.

Existuje naděje, že sektorové šetření přinese na trh více právní jistoty, ať už jde o nastavení jednotlivých distribučních modelů nebo konkrétních jednání a praktik. Zejména ze zahraničních zkušeností pak víme, že tu existuje nemalé riziko, že včerejší zahájení všeobecného sektorového šetření může být předzvěstí zítřejších formálních vyšetřování, řízení a sankcí konkrétních společností za konkrétní tržní jednání.

Související články