Dekorativní pozadí stránky

Předznamenává druhý strike Ulož.to ve sporu s DILIA skutečně počátek cenzury českého internetu nebo se za „počátkem cenzury“ skrývá novinářská kachna?

Předznamenává druhý strike Ulož.to ve sporu s DILIA skutečně počátek cenzury českého internetu nebo se za „počátkem cenzury“ skrývá novinářská kachna?

Při zmínění slova „uložto“ si většina z nás jistě vybaví stejnojmenný hostingový portál, na kterém je možné sdílet a stahovat různé soubory. Ať už se však jedná o fotky z dovolené v Chorvatsku anebo nejnovější díl Avengers, faktem zůstává, že pokud daný soubor nebyl na internet umístěn autorem (původcem) daného souboru anebo s jeho souhlasem, může být zpřístupnění těchto souborů v rámci hostingové platformy jako je uložto.cz protiprávní (především z důvodu zásahu do autorských práv).

Na hostingové platformy pro sdílení obsahu (a Ulož.to není výjimkou) jsou nahrávány stovky až tisíce souborů denně. Například v květnu 2019 bylo každou minutu na YouTube nahráno více než 500 hodin videa a toto číslo se každým rokem zvyšuje.[1] Pokud tedy daná platforma neinvestuje desítky milionů na vývoj speciálních algoritmů pro snadnou identifikaci a správu obsahu chráněného autorskými právy, jako je např Content ID od Youtube (který však i tak zabraňuje protiprávnímu sdílení videí jenom do určité míry), není zajištění efektivní kontroly oprávněnosti zveřejnění každého jednoho souboru zpravidla prakticky možné. Z tohoto důvodu obsahuje legislativní rámec Evropské unie (a také České republiky v zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti) institut tzv. bezpečného přístavu (safe harbour), který za splnění určitých podmínek vylučuje právní odpovědnost hostingových platforem za obsah zveřejněný jejich uživateli (čímž hostingové platformy v praxi často argumentují).

Výše uvedený institut bezpečného přístavu však nijak nebrání tomu, aby soudy vydaly v případě identifikování protiprávního obsahu vůči hostingové platformě příkaz, aby daná platforma přijala nezbytná opatření vedoucí k ukončení anebo předcházení daného protiprávního jednání (tj. například opakovanému zveřejnění protiprávně zpřístupněného filmu).[2] Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) dokonce nedávno dovodil, že hostingovým platformám může být uložena povinnost blokovat, popř. odstraňovat, nejenom obsah, který byl identifikován jako protiprávní, ale dokonce i obsah tomu rovnocenný (v daném případě jednalo se o difamační příspěvek na Facebooku).[3]

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že české soudy dle dostupných informací v kauze Ulož.to nepřichází s ničím přelomovým a prozatím se spíše drží ustálené judikatury SDEU, která v případě prokázaného protiprávního zveřejnění chráněného obsahu soudům umožňuje uložit hostingovým platformám příkaz k zamezení opakovaného zveřejňování takového obsahu. Je však pravdou, že prozatímní výsledek sporu mezi agenturou DILIA a společností Ulož.to poskytuje další střípek skládačky co se týká přístupu českých soudů k potírání počítačového pirátství, který česká rozhodovací praxe opravdu potřebuje.

Co se týká dalšího vývoje ve věci, společnost Ulož.to cloud se dle informací dostupných z médií hodlá proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolat k Nejvyššímu soudu, a proto si budeme muset na finální verdikt v této věci ještě počkat.

 


[1] Srov. např. https://www.statista.com/statistics/259477/hours-of-video-uploaded-to-youtube-every-minute/#:~:text=Hours%20of%20video%20uploaded%20to%20YouTube%20every%20minute%202007%2D2019&text=As%20of%20May%202019%2C%20more,newly%20uploaded%20content%20per%20hour

[2] Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (velkého senátu) ze dne 12. července 2011. L’Oréal SA a další proti eBay International AG a další, sp. zn. C‑324/09, Body 131 až 134.

[3] Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (třetího senátu) ze dne 3. října 2019 Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited, sp. zn. C-18/18. Bod 37.

Zdroje článku

Související články
Nástrahy ochranné známky v USA – na co se připravit
Tereza Hrabáková, Renata Vaňková

Nástrahy ochranné známky v USA – na co se připravit

Většina klientů, kteří nás osloví s žádostí o pomoc při podání přihlášky ochranné známky, má samozřejmě největší zájem o chráněné označení v Česku, na Slovensku nebo v Evropské unii. Další oblíbenou známkovou „destinací“ je USA. Připravte se však, že se jedná o značně odlišné a poněkud náročné řízen