Novelou trestního řádu se totiž významně rozšířily pravomoci Policie ČR v situaci, kdy je potřeba zabránit v pokračování trestní činnosti nebo jejímu opakování. Oprávnění znemožnit veřejnosti přístup na webovou stránku ve zmiňovaných případech není žádnou novinkou, Policie ČR ji měla i před zmiňovanou novelou. Nyní však může policejní orgán nařídit provozovateli hostingu zablokování konkrétního webu i bez předchozího souhlasu státního zástupce, a to za situace, kdy věc nesnese odkladu a není možné potřebný souhlas rychle získat. Takové „vypnutí“ webu může Policie ČR nařídit až na 3 měsíce.
Trestní řád nicméně neposkytuje návod, jak se bude posuzovat, zda věc nesnese či snese odkladu. Ze znění zákona tak nyní vyplývá, že bude pouze na uvážení daného policejního orgánu, jestli je tato podmínka splněna.
Přestože se může zdát, že jde o poměrně nevinnou právní úpravu, která byla ze strany zákonodárců bezpochyby dobře myšlena, je otázkou, zda bude policejní orgán vždy schopen správně vyhodnotit, jestli je takový radikální krok potřeba. V obavě před tím, aby nedošlo k podcenění situace, tak může docházet ke zvýšení počtu neoprávněně blokovaných webů. Tuto situaci pak samozřejmě bude možné zneužít například k šikaně konkurence.
Aniž bychom chtěli jakkoli podceňovat schopnosti a znalosti Policie ČR, je otázkou, zda právní úprava před uvedenou novelou nebyla z výše uvedeného pohledu lepší (bezpečnější?) variantou. Nezbývá však nic jiného než počkat, jaký dopad na praxi bude tato novinka mít.
