Zveřejněný harmonogram, jehož podmínkou je příznivý vývoj epidemie, předpokládá otevírání provozoven v pěti fázích se završením v měsíci červnu. Pro posouzení, ve které fázi bude konkrétní provozovna otevřena, je stěžejní definování pojmu „nákupní centrum“ a určení způsobu výpočtu jeho rozlohy i rozlohy samotné provozovny. S ohledem na skutečnost, že vláda v plánu postupného otevírání dalších provozoven použila pojmy, které nemají v českém právním řádu přesnou definici, a které vláda ani blíže neupřesnila, je nejdříve nutné vyložit obsah těchto pojmů.
Podle Mezinárodní rady pro nákupní centra (ICSC: International Council of Shopping Centers) představuje evropské nákupní centrum maloobchodní nemovitost, která je plánována, postavena a řízena jako samostatná jednotka s minimální hrubou pronajímatelnou plochou 5.000 m2. Hrubá pronajímatelná plocha (taky označováno jako GLA – gross leasable area) pak zahrnuje pouze plochu určenou pro výhradní použití nájemci, nikoliv společné prostory; v tomto ohledu zároveň není stěžejní, zda je konkrétní plocha aktuálně pronajata či nikoliv.
Ve vztahu k samotné provozovně uvádíme, že vládou zveřejněný harmonogram neobsahuje bližší specifikaci plochy provozovny. S odkazem na zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, ve znění pozdějších předpisů, však máme za to, že parametrem by měla být plocha prodejní. Tou se dle Nařízení Komise (ES) č. 250/2009 ze dne 11. března 2009 „rozumí odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:
- celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
- plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
- plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.
Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.“
Výše uvedené bylo rozšířeno výkladem Krajského soudu v Brně (blíže rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2019, č. j. 31 A 106/2017-56), dle kterého se do prodejní plochy nezapočítává plocha, ve které nedochází ke kontaktu se zákazníkem a slouží pouze servisním účelům a dále plocha za pokladnami, ve které není zboží ani prodáváno a ani vystavováno.
Dle našeho názoru by za nákupní centrum ve smyslu uveřejněného scénáře měla být považována jednotně řízená nemovitost s prodejními jednotkami, přičemž rozhodným aspektem při určení výměry by měla být plocha těchto jednotek určená pro výhradní použití nájemci, nikoliv společné prostory. Rozlohu provozovny je pak možné určit velikostí prodejní plochy, tj. plochy přístupné zákazníkovi.
Není samozřejmě vhodné, že harmonogram uvolnění podnikatelských a dalších činností uveřejněný vládou České republiky, který je pro značnou část občanů a podnikatelů naprosto zásadním dokumentem z pohledu fungování v dalších dnech a týdnech, obsahuje pojmy bez přesné definice, resp. pojmy blíže nevysvětlené. Bylo by proto vhodné, aby vláda co nejdříve přistoupila k zpřesnění, resp. výkladu těchto pojmů. S ohledem na absenci jakýchkoliv výkladových pravidel nelze vyloučit i jiné výklady, než je výklad prezentovaný v tomto článku.
