Dekorativní pozadí stránky

NSS: Lpění na listinné podobě dokumentů (není-li to pro naplnění účelu nezbytné) je přepjatě formalistické

NSS: Lpění na listinné podobě dokumentů (není-li to pro naplnění účelu nezbytné) je přepjatě formalistické

Nejvyšší správní soud dne 20. 10. 2021 vydal rozhodnutí sp. zn. 1 Afs 369/2020–54 ke kasační stížnosti vůči rozhodnutí Městského soudu v Praze, ve kterém soud řešil spor společnosti provozující pivovar a Celního úřadu pro hlavní město Prahu.

Konkrétně v tomto sporu příslušníci Celního úřadu v roce 2019 při kontrole dodávky, která vezla pivo z pivovaru, neakceptovali doklad o převodu z daňového skladu do volného oběhu, tzv. převodku, kterou předložil řidič v elektronické podobě na mobilním telefonu a dožadovali se dokumentace v listinné podobě.

Podle Celního úřadu nestačilo doklady o převodu piva „pouze ukázat“ správci daně na obrazovce mobilního telefonu, neboť je Celní úřad nemůže v takovém případě od kontrolované osoby převzít a zkontrolovat jejich obsah, případně pořídit kopie nebo jej v určitých situacích zajistit. Celní úřad tvrdil, že kontrolovaná osoba neprokázala, že kopie převodek v elektronické podobě byly dopravovány spolu s vybranými výrobky v každém okamžiku jejich přepravy.

Z výše uvedených důvodů tak Celní úřad při kontrole konstatoval, že bez chybějících dokladů bylo pivo ve vozidle převáženo v množství přesahujícím osobní spotřebu. Případ se po neúspěšném odvolání dostal k Městskému soudu v Praze, který pivovaru vyhověl a rozhodnutí Celního úřadu zrušil.

Nejvyšší správní soud se v odůvodnění rozsudku ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem Městského soudu a nad rámec rozhodnutí. Konstatoval, že v situaci, kdy se zákonodárce z rozumných důvodů rozhodne trvat na listinné podobě dokladů předkládaných při kontrole, může zpřísnit požadavky na podobu dokumentů. Aktuálně ale daňový řád v tomto konkrétním případě nestanovuje žádné požadavky na listinou podobu dokladů o převodu. V opačném případě, kdy zákon požadavky na podobu písemnosti neobsahuje, je nutné podle rozsudku zohlednit technologický a společenský pokrok.

Nejvyšší správní soud uzavřel, že právo je zapotřebí vykládat tak, aby reflektovalo potřeby ekonomické a společenské reality; nesmí tomu být naopak. Lpění na listinné podobě dokumentů v situaci, kdy to není pro naplnění účelu právní úpravy nezbytné, je podle názoru Nejvyššího správního soudu přepjatě formalistické. Předložil-li kontrolovaný v průběhu kontroly Celního úřadu fotografie převodek v mobilním telefonu, mohli podle rozsudku zasahující příslušníci přepravované zboží identifikovat stejně dobře, jako by měli k dispozici listinnou verzi předmětného dokumentu.

K výhradám Celního úřadu ohledně nutnosti doložení dokumentů v každém okamžiku Nejvyšší správní soud podotkl, že lze předpokládat, že elektronická verze dokumentů zboží doprovázela v každém okamžiku přepravy stejně jako by tomu bylo v případě jeho listinné podoby.

Závěry Nejvyššího správního soudu lze považovat za rozumné a skutečně odpovídající ekonomické a společenské realitě. Je samozřejmě dobře, že statní správa byla upozorněna na limity svých pravomocí a zjevnou neznalost současné právní úpravy (dle čl. 46 nařízení eIDAS totiž „elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu“).

Budeme doufat, že se podobný pohled na elektronickou podobu dokumentů bude postupně rozšiřovat napříč státní správou a že i soudy nižších stupňů budou tento pohled sdílet ve svých budoucích rozhodnutích. Stejně tak doufáme, že již brzy zaujme Nejvyšší soud svůj názor na liberální povahu elektronického podpisu v nařízení eIDAS.

 

Související články
Česko na cestě k hromadnému řízení. Jaké mají být jeho podmínky?
Adam Forst

Česko na cestě k hromadnému řízení. Jaké mají být jeho podmínky?

Od konce minulého roku má veřejnost k dispozici dlouho očekávaný návrh zákona o hromadném řízení, jehož účinnost (pokud projde úspěšně legislativním procesem) je plánovaná na 1. 1. 2024. Už teď je zjevné, že návrh vyvolá řadu aplikačních otázek. Cílem tohoto příspěvku je základní představení zákona.