Dekorativní pozadí stránky

Nový model spolupráce při vymáhání předpisů na ochranu spotřebitele v rámci EU

Nový model spolupráce při vymáhání předpisů na ochranu spotřebitele v rámci EU

Dlouholetá snaha Evropské komise zefektivnit činnost vnitrostátních orgánů, zvýšit právní jistotu podnikatelů a zlepšit postavení spotřebitele v důsledku nekalých praktik některých obchodníků vyústila na konci minulého roku v přijetí nového nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, které by mělo ztížit obcházení předpisů a poškozování spotřebitelů ze strany některých podnikatelů. Z průzkumů spotřebitelských center totiž vyplynulo, že většina stížností spotřebitelů se týká právě přeshraničních nákupů na internetu. Koordinovaná šetření internetových stránek on‑line obchodů prováděných průběžně od roku 2007 ukázala míru nesouladu se základními spotřebitelskými právními předpisy v rozsahu mezi 32 % a 69 %.

Hlavním cílem nařízení je tak zvýšit ochranu spotřebitele v on-line prostředí při nákupu zboží a služeb přes hranice. Nařízení má snížit riziko újmy spotřebitelů například v případě, že jim nebude zboží nakoupené v zahraničí vůbec dodáno, pokud obdrží klamavé informace o platebních podmínkách, nebo když jim bude platba za zboží odečtena automaticky bez jejich výslovného souhlasu. Nařízení má ale také zvýšit právní jistotu podnikatelů. Důslednější a jednotnější přeshraniční vymáhání práv zlepší konkurenceschopnost obchodníků dodržujících právní předpisy, a to zajištěním rovnosti podmínek na jednotném trhu. Nařízení sice neukládá podnikatelům žádné nové povinnosti, ale zohledňuje skutečnost, že podnikatelé trpí nekalými praktikami jiných obchodníků, kteří neplní své povinnosti a vyvíjejí takové obchodní modely, které jim umožňují obcházet předpisy a poškozovat spotřebitele v jiném státě.

Příslušné orgány členských států by měly disponovat minimálním souborem pravomocí potřebných pro vyšetřování a vymáhání uvedených práv. Ve srovnání s dosavadní úpravou byly doplněny některé minimální pravomoci orgánů. Například se jedná o pravomoc provádět nezbytné kontroly na místě (včetně pravomoci vstupovat do objektů, na pozemky, do dopravních prostředků nebo žádat jiné orgány, aby tak učinily), což může být účinným prostředkem například při kontrole prodeje padělků či zboží ohrožujícího zdraví nebo život spotřebitelů, zabraňujícím soustavně unikat kontrolám uzavíráním stánků, prodejen či jiným podobným jednáním. Dále se jedná o pravomoc inspektorů provést kontrolní nákup anonymně, tedy aniž by předložili služební průkaz, což by jinak bylo jejich povinností, pravomoc provádět nákup zboží či služeb s utajenou totožností nebo přijímat prozatímní opatření a pravomoc ukládat sankce a zajišťovat odškodnění spotřebitele. Významnou pravomocí je pak možnost blokovat webové stránky, domény nebo podobná digitální prostředí, služby nebo účty, případně jejich části. V českém prostředí byly obdobné pravomoci (skrytá identita, vstup do uzamčených prostor apod.) České obchodní inspekci svěřeny již na základě novely zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů s účinností koncem roku 2017.

Nařízení má poměrně dlouhou adaptační lhůtu a bude účinné od ledna 2020. Během ní bude třeba upravit též stávající prováděcí předpisy a opatření. Například bude potřeba upravit platformu sloužící pro výměnu informací mezi spolupracujícími orgány.

Související články
Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?
Michal Kandráč, Robert Nešpůrek, Lukáš Jakoubek, Diana Gregová, Tomáš Lupač

Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?

Málokdo tuší, že také při vývoji a hraní počítačových her je potřeba respektovat předpisy na ochranu spotřebitele. Nestává se to často, ale i v České republice jsme se setkali s tím, že inspektoři České obchodní inspekce prováděli kontrolu, zda počítačová hra neporušuje spotřebitelská práva. Na co s