Na Hromnice o 300 % více? (Přehled soutěžních událostí za únor 2021)

I v únoru jsme stáli před velmi nelehkým úkolem vybrat z nezměrného množství aktualit ze soutěžního světa to nejzajímavější, co by se vešlo na (ve srovnání) malý prostor, jaký skýtá blog. Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) plní to, co slíbil, a ÚOHS skutečně (zatím) vydává pravidelně nová soutěžní rozhodnutí. Jeho rozhodovací praxe se tak zřejmě stane pravidelněji obsahem i našich příspěvků.

Okruhy, na které jsme se soustředili tentokrát, jsou síťové sektory, digitální ekonomika a nastavování cen dominantními podniky.

Covidárium

I v únoru Evropská komise (EK) pilně schvalovala veřejné podpory pro boj s koronavirovou pandemií a jejími hospodářskými následky. Celkový přehled doposud schválené podpory naleznete zde.

Mezi schválenými podporami byly i dvě české. První opatření se týká OSVČ a společníků malých společností s ručením omezeným dotčených pandemií. Spočívá v přímých grantech, které mají zmírnit dopady na likviditu za období, kdy tyto osoby nemohly vykonávat podnikatelskou činnost nebo kdy v jejím výkonu byly omezeny. Druhé schválené opatření se pak týká maloobchodníků a poskytovatelů služeb, kteří pro podnikání využívají prostory v nájmu. Opatření má pokrýt 50 % jejich nájemného za poslední čtvrtletí roku 2020.

Zajímavou oblastí jsou veřejné podpory pro letecké společnosti, které jsou od března loňského roku více či méně uzemněny. V EU není mnoho leteckých společností, které by nedostaly schválenou veřejnou podporu od svých domovských států. Naposledy se diskutuje o rekapitalizaci Air France, která kvůli tomu zřejmě bude muset uvolnit konkurenci sloty na pařížském letišti Orly, jako to musela učinit i Lufthansa loni v létě na frankfurtském a mnichovském letišti.

A není snad podpory pro leteckou společnost, proti které by Ryanair nepodal žalobu k Tribunálu, ve které namítá rozpor s unijním právem. Úspěšný ale zatím nebyl. V únoru Tribunál vydal první dva rozsudky (k francouzské a švédské podpoře), kterými žaloby Ryanair zamítl. V obou případech si Ryanair stěžoval na porušení principu nediskriminace na základě státní příslušnosti, když oba státy pro přiznání podpory vyžadovaly francouzskou, resp. švédskou licenci. Tribunál však mj. konstatoval, že poskytnutí podpory má primárně za cíl zajištění spojení v rámci, do a z dané země. Letecké společnosti, které získaly podporu, právě toto splňovaly, když 98 -100 % jimi provozovaných letů se týkalo těchto destinací. Ryanair však toto např. ve vztahu k Francii splňoval pouze u 8,3 % letů. Podpora tak podle Tribunálu nebyla diskriminační.

Příliš nízká, příliš vysoká cena?

Pokud jste podnik v dominantním postavení, tak svým zákazníkům nesmíte účtovat ani příliš vysoké, ani příliš nízké ceny. Příliš vysoké (excesivní) ceny vykořisťují zákazníky. Příliš nízké (predatorní) ceny vytlačují konkurenci z trhu. Obě kategorie mohou být v rozporu se soutěžním právem.

Naposledy se o tom přesvědčila farmaceutická společnost Aspen. Ta podle EK od roku 2012 postupně zvyšovala ceny u několika klíčových léků proti leukemii a dalším krevním nádorovým onemocněním, u kterých již uběhla ochranná lhůta. Podle EK překračovala cena náklady o 300 %. EK konstatovala, že pro takto vysoké marže neexistuje žádné legitimní odůvodnění. Léky byly v průměru 50 let od konce ochranné lhůty, nelze tedy mluvit o kompenzaci za investice na výzkum a vývoj. Řízení vedené EK od roku 2017 nakonec skončilo v únoru 2021 přijetím závazků, čímž se Aspen vyhnula pokutě. Aspen se mj. zavázala snížit u dotčených léků cenu o v průměru 73 % a zajistit po určenou dobu jejich plynulé dodávky.

Naopak francouzská elektrárenská společnost EDF je šetřena francouzským soutěžním úřadem pro údajné predatorní ceny v zadávacích řízeních. EDF měla v tendrech pořádaných místními a regionálními orgány předkládat nabídkové ceny (tarify), které nepokrývaly její náklady. Její konkurent Plüm mj. požadoval, aby soutěžní úřad v předběžném opatření EDF přikázal, aby v nabídkách uváděla ceny pokrývající její náklady a aby byla jmenována osoba, která by pokrytí nákladů v nabídkové ceně vždy zkontrolovala. Toto soutěžní úřad odmítl: podle něj není v současné době možné prokázat závažné porušení soutěžního práva. Není také prokazatelné, že Plüm v zadávacích řízeních prohrává v přímém důsledku nastavení cen ze strany EDF. Předběžné opatření tak nenařídil.

Soutěžní právo v síťových sektorech

V únoru se dostalo pozornosti kromě elektřiny i dalším síťovým sektorům.

Český ÚOHS uložil společnosti NET4GAS poskytující služby mezinárodní i vnitrostátní přepravy plynu pokutu ve výši 10 mil. Kč za zneužití dominantního postavení. Zneužití spočívalo podle ÚOHS v tom, že při vyjednávání smlouvy o připojení podzemního zásobníku společnosti SPP Storage do sítě si NET4GAS vynucoval takové podmínky, že na ně SPP Storage nemohla přistoupit. Neměl k tomu přitom prý žádné ospravedlňující důvody. Tím NET4GAS zabránil SPP Storage uzavřít smlouvu o připojení. Povinnost takovou smlouvu uzavřít mu přitom vyplývá i přímo z energetického zákona.

Lotyšský soutěžní úřad uložil pokutu dceřiné společnosti Lotyšských drah, LDZ Cargo, za zneužití dominantního postavení ve výši 5,7 mil. EUR (cca 149 mil. Kč). Na lotyšském trhu nákladní přepravy působí sice čtyři hráči, LDZ Cargo má ale tržní podíl cca. 70 – 80 %. Pro mezinárodní přepravu z a do Ruska a Běloruska jsou stanice pro převzetí nákladu vzdálené 50-90 km od hranice. Přepravu mezi hranicí a těmito stanicemi od roku 2007 zajišťuje výlučně LDZ Cargo. Je tak nevyhnutelným partnerem. LDZ Cargo přitom za přepravu z hranice do příslušných stanic nabízela slevy a další výhodné podmínky pouze těm zákazníkům, kteří si u ní zajistili kompletní přepravu po Lotyšsku. V případě, že zákazník přešel k jinému dopravci, zrušila mu LDZ Cargo výhodné podmínky a nastavila vyšší tarif. Pro zákazníky tak bylo ekonomicky nevýhodné zajistit si přepravu u konkurenčních dopravců.

Telekomunikační sektor pak řešil nizozemský soutěžní úřad, který vydal pokyny ke spolupráci telekomunikačních operátorů při výstavbě (sdílení) mobilních sítí. Podle nich mohou operátoři za určitých podmínek společně investovat do rozvoje kapacity, kvality a pokrytí mobilních sítí. V posledních letech významně stouplo využívání dat a očekává se další nárůst v příštích letech. Z tohoto důvodu je prý důležité, aby mobilní operátoři investovali rychle do navýšení kapacity, kvality a pokrytí sítí. Současně je čím dál složitější získávat místa pro umístění potřebných antén, jejichž počet/hustota se s rozvojem (a přechodem na 4G a 5G) nutně musí zvýšit. Z těchto důvodu je efektivní, aby operátoři spolupracovali. Podle soutěžního úřadu se mohou i přes spolupráci operátoři diferenciovat, protože nabízejí služby nezávisle, mají vlastní strategii rozvíjení sítě a vlastní spektrum.

Střípky z digitálního světa

Německé spolkové ministerstvo zdravotnictví se dohodlo s Google na spolupráci, která byla oznámena na společné tiskové konferenci v listopadu 2020. Spolupráce spočívala v tom, že Google v rámci výsledků hledání zobrazoval po straně propagovaný informační box (knowledge panel) s informacemi ze stránek ministerstva zdravotnictví společně s odkazem. Takovéto informační boxy byly ve spolupráci s ministerstvem vytvořeny pro cca 160 nemocí. Proti tomu podal k mnichovskému soudu žalobu server NetDoktor.de. V únoru vydal soud předběžné opatření zakazující tuto spolupráci. Podle soudu má spolupráce protisoutěžní účinky. Ministerstvo zdravotnictví je přitom v tomto kontextu třeba považovat za podnik. Jeho soukromoprávní konkurenti pak nemají u Google stejné možnosti. NetDoktor.de je závislý na dobré viditelnosti na vyhledávači, když 90 % návštěvníků portálu je k němu přesměrováváno právě z Google. Informační boxy přitom odvracejí pozornost uživatelů od běžných výsledků vyhledávání.

Nizozemský soutěžní úřad uveřejnil v únoru své závěry ke studii placeného/sponzorovaného umisťování ve vyhledávání. Na celé řadě digitálních platforem je možné, aby si obchodník zaplatil za lepší umístění ve vyhledávání. Takto to funguje např. u Booking.com a Amazon. Soutěžní úřad se zabýval otázkou, zda placené umisťování může vést k vyšším cenám nebo k horší kvalitě a současně zda je vůbec schopné ovlivnit rozhodování spotřebitele. Podle závěrů soutěžního úřadu platí obchodníci zpravidla o 15-40 % víc, pokud chtějí lepší umístění. To však podle zjištění mělo většinou jen omezený dopad. Přesto však tato praxe může někdy vést k negativním účinkům na soutěž. Velký počet obchodníků platících za umístění může vést k navýšení cen pro spotřebitele, protože extra poplatek je promítnut do prodejní ceny. Možnost zaplatit si za lepší umístění může též snižovat motivaci obchodníků soutěžit na základě ceny a kvality.

Koluze outsourcovaná na algoritmy?

V únoru pak publikovaly dva skandinávské (finský a norský) soutěžní úřady své zprávy o využívání algoritmů podniky. Algoritmy umožňují podnikům sledovat a sbírat informace o online prodejích konkurentů (o sortimentu, cenách, zásobách apod.). V Norsku používá 55 % podniků monitorovací algoritmy. Pětina podniků používala dokonce cenové algoritmy, které nastavují ceny automaticky podle vývoje na trhu. Podniky tak mohou velmi rychle reagovat na změny cen konkurentů. To jim umožňuje dosáhnout stabilnějších a předvídatelnějších tržních podmínek. To činí trhy transparentními a na trzích s menším počtem hráčů to může vést ke koluzi.

Finský soutěžní úřad pak svou studii rozšířil ještě na kombinování algoritmů se sběrem dat o zákaznících a personalizovanými cenami. Výhody individuálních cen nejsou podle něj rozloženy rovnoměrně. Zákazníci, u kterých se neočekává, že by si produkt za vyšší cenu koupili, sice získají nižší ceny. Naopak zákazníci, u kterých se očekává, že budou ochotni zaplatit vyšší cenu, mohou být personalizovanými (vyššími) cenami poškozeni. To může být podle finského soutěžního úřadu v rozporu nejen se spotřebitelským a soutěžním právem.

Dobrá rada nakonec

Zúčastnili jste se (náhodou) setkání konkurentů, na kterém se probírala zakázaná spolupráce (např. cenová politika), a dostali jste pozvánku na další takové setkání? I když s touto spoluprací nechcete mít nic společného, pozvánku ignorujete a setkání se nezúčastníte, neznamená to, že nemůžete být pokutováni za kartel. To se totiž stalo německému mlynářství Goodmills Deutschland ve Francii a v únoru tento postup soutěžního úřadu potvrdil i francouzský nejvyšší soud. Mlynářství se zúčastnilo pouze jednoho setkání, ostatní členové kartelu mu ale i nadále zasílali pozvánky na další setkání. Na nich se sjednávala omezení dovozu mouky z Německa do Francie. Z toho, podle nejvyššího soudu, vyplývá, že členové kartelu se domnívali, že Goodmills Deutschland i nadále sdílí jejich společné cíle. Mlynářství mělo podle soudu vždy možnost zasílání pozvánek zastavit tím, že by členům kartelu sdělilo, že si to nepřeje. To však zřejmě udělalo až po šesté pozvánce, po které už další neobdrželo. Do té doby se ale podle nejvyššího soudu účastnilo kartelu.

Co z toho tedy vyplývá? Pokud obdržíte pozvánku na setkání, o kterém se domníváte, že představuje zakázaný kartel, neignorujte ji. Zašlete odmítavou odpověď a tu archivujte. Nevíte, kdy se Vám může hodit.