Inspekce za úsvitu u Vás doma? (Přehled soutěžních událostí za duben 2022)

Zatímco ruský postup na Ukrajině se snad zpomaluje či dokonce zastavuje, negativní efekty války dále posilují, a to jak v rovině lidských životů, tak v hospodářství. V dubnovém díle soutěžních událostí Vám přinášíme přehled těch nejdůležitějších dopadů války v soutěžní oblasti.

Nezapomínáme však ani na další události ze světa soutěžního práva, které by pro Vás mohly mít význam. Tentokrát jsme se zaměřili na síťové sektory a procesní postupy soutěžních úřadů. Přinášíme Vám však i perličky ze světa kontroly fúzí.

Ruská agrese na Ukrajině a její dopady v oblasti soutěže

Jak zásadní a široké dopady ruská agrese na Ukrajině na oblast soutěže má, ukazuje zpráva OECD z počátku dubna. V ní OECD mj. doporučuje tuniské(!) vládě zásadní změny ochrany soutěže právě v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jedná se zejména o zajištění funkční soutěže v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce v zemědělském sektoru (zejména v oblasti obilovin, na které má válka zásadní dopad) za účelem zajištění dostatečných dodávek a zabránění skokovým nárůstům cen.

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině významně vzrostlo bezpečnostní riziko související s investicemi z Ruska a Běloruska. Evropská komise (EK) proto žádá členské státy, aby systematicky využívaly systém kontroly zahraničních investic, a zabránily tak ohrožení bezpečnosti a narušení veřejného pořádku. Za tímto účelem EK v dubnu vydala pokyny pro provádění těchto kontrol a implementaci sankcí vůči Rusku a Bělorusku. Současně také členské státy žádá, aby zajistily plnou spolupráci příslušných institucí napříč Evropskou unií.

V dubnu také schválila EK první veřejné podpory, jejichž cílem je zmírnit dopady ruské agrese na Ukrajině na ekonomiku v členských státech. Vůbec první schválenou podporou bylo francouzské opatření ve výši 155 mld. EUR k zajištění likvidity společností napříč všemi sektory. Konkrétně se jedná o ručení státu za úvěry. V dubnu pak následovaly Německo s balíčkem ve výši 20 mld. EUR (podpora v nejrůznějších formách včetně přímé podpory či daňových výhod), Polsko s balíčkem ve výši 836 mil. EUR (podpora zemědělského sektoru ve formě přímých plateb – zejména za účelem pokrytí růstu cen hnojiv), Itálie s balíčkem ve výši 50 mil. EUR (podpora v zemědělském sektoru ve formě přímých plateb a půjček), Irsko s balíčkem ve výši 18 mil. EUR (podpora pro sektor silniční nákladní přepravy ve formě přímých plateb za účelem snížení dopadů nárůstu cen pohonných hmot) a Španělsko s balíčkem ve výši 169 mil. EUR (podpora pro výrobce mléka ve formě přímých plateb za účelem pokrytí nárůstu cen energií, krmiva a pohonných hmot).

S nárůstem cen pohonných hmot souvisí i sektorové šetření německého soutěžního úřadu. Důvodem je skutečnost, že ceny surové ropy, odvody rafinérií a ceny na čerpacích stanicích se významným způsobem rozcházejí. Šetření se zaměří na úroveň rafinérií a velkoobchodu.

Procesní okénko

Ač se formálně každý soutěžní úřad řídí svými vlastními pravidly pro šetření soutěžních případů, jsou si základní pravidla i v této oblasti velmi podobná, protože si často berou za vzor pravidla používaná EK, vycházejí z judikatury Soudního dvora a stojí na modelových pravidlech Evropské sítě soutěžních úřadů (ECN). Z tohoto důvodu Vás zde – již pravidelně – informujeme o průběhu šetření jiných soutěžních úřadů, protože podobně může postupovat i český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) či slovenský Protimonopoľný úrad (PMÚ).

Šetření protisoutěžních jednání soutěžní úřady zpravidla zahajují provedením místního šetření, tzv. razie za úsvitu (dawn raid). Přestože je toto známo, ne všechny podniky, resp. jejich pracovníci, jsou na tuto situaci dostatečně připraveni. Z tohoto důvodu jsou celkem pravidelně ukládány pokuty za obstrukce během místního šetření.  Pokuty mohou dosahovat až 1 % ročního obratu celého koncernu, do nějž šetřená společnost náleží. Vedle toho však může být pokuta uložena i jednotlivcům, kteří se na maření šetření přímo podílejí. V dubnu bylo uveřejněno rozhodnutí andaluského soutěžního úřadu, kterým byla uložena pokuta údržbářské společnosti Coralsur Mantenimiento ve výši 67.295 EUR a jejímu zaměstnanci ve výši 10.000 EUR. V průběhu šetření tento pracovník odmítal poskytnout soutěžnímu úřadu přístup k notebooku a mobilnímu telefonu s tím, že se jedná o soukromá zařízení. Přitom však neumožnil zástupcům soutěžního úřadu ověřit, zda se skutečně jedná o soukromá zařízení a zda skutečně obsahují pouze soukromé informace. Z předběžných šetření přitom soutěžní úřad věděl, že telefonní číslo mobilního telefonu bylo v minulosti pracovníkem několikrát použito k obchodním účelům.

Soutěžní úřady jsou čím dál častěji připraveny provádět místní šetření i v soukromých prostorách, typicky domácnostech představitelů a zaměstnanců šetřených společností. Důvodem je skutečnost, že home office se zřejmě již natrvalo stal pevnou součástí fungování mnoha podniků. Relevantní dokumenty, pracovníci a hardware se tak stále častěji nenacházejí v prostorách šetřených společností, nýbrž v soukromých prostorách. EK tak již oznámila, že místní šetření v domácnostech pracovníků bude provádět častěji. I ÚOHS má pravomoc vstupovat do domácností. Jediným rozdílem oproti místnímu šetření v prostorách společnosti je, že pro vstup do domácnosti potřebuje předchozí soudní povolení.

V nedávné minulosti jsme se i na tomto blogu již zabývali prioritizační politikou (tj. rozhodnutími soutěžních úřadů případ dál nešetřit, i když vykazuje znaky protisoutěžního jednání). Nyní přinášíme další dva případy prioritizace, které mohou pomoci pochopit, co vede soutěžní úřady k takovému kroku. V dubnu se takto rozhodl belgický soutěžní úřad, který zastavil šetření bezpečností agentury Brink’s Solutions Belgium (dříve G4S Cash Solutions). Společnost Cobelguard CIT (dnes Loomis Belgium) si soutěžnímu úřadu stěžovala na to, že Brink’s Solutions Belgium má v Belgii v podstatě monopolní postavení. To měla zneužívat tím, že uzavírala se zákazníky dlouhodobé exkluzivní smlouvy a poskytovala jim takové podmínky, že to ztížilo vstup Cobelguard CIT na trhu. Současně v době, kdy Cobelguard CIT vstupovala na belgický trh, měla Brink’s Solution uzavřít s belgickou národní bankou dohodu o tom, že bude mít svou procesovací infrastrukturu přímo v budově národní banky. To používala Brink’s Solutions Belgium jako argument, proč by s ní měli stávající zákazníci obnovit exklusivní smlouvy. Mohla by tak totiž „převážet“ zprocesovanou hotovost přímo v rámci banky. Zatímco Cobelguard CIT by musela převážet hotovost nejprve do svého skladu, tam ji zprocesovat a teprve následně ji převézt do národní banky. To by pravděpodobně vytlačilo Cobelguard CIT z trhu. Soutěžní úřad kontaktoval národní banku a další obchodní banky a od tohoto projektu bylo upuštěno. Pokud jde o šetření dřívějšího jednání Brink’s Solutions Belgium, konstatoval soutěžní úřad, že s ohledem na dostupné zdroje pro vyšetřování a skutečnost, že zmiňovaný sektor není pro soutěžní úřad prioritou, a proto šetření Brink’s Solutions zastavil.

V Nizozemí pak soutěžní úřad zastavil šetření tamního poštovního operátora PostNL, a to až po zaslání sdělení výhrad. Soutěžní úřad dospěl k závěru, že pokračování v řízení by pro něj znamenalo nepřiměřené náklady. Jako důvod pro zastavení šetření dále uvedl zásadní změny na trhu poštovních služeb způsobené akvizicí konkurenta Sandd ze strany právě PostNL a skutečnost, že chování PostNL na trhu je v danou chvíli dostatečně regulováno závazky vyplývajícími z rozhodnutí o schválení akvizice úřadem. To se může zdá být kontroverzní důvod pro zastavení šetření, neboť podle stěžovatele mohlo k oné akvizici dojít jen díky tomu PostNL, že chování PostNL jako dominanta vedlo ke zhoršení finanční situace Sandd.

Nizozemský soutěžní úřad pokutoval několik importérů baterií za cenový kartel. Mezi importéry byla i společnost Midac, která se proti rozhodnutí odvolala k soudu. Ten jí dal za pravdu v tom, že soutěžní úřad neprokázal, že by se ředitel Midac vědomě na kartelu podílel. Soutěžní úřad se pak rozhodl, že se proti rozsudku soudu nebude odvolávat. Následně tak Midac podala žalobu na náhradu škody, na odstranění všech zmínek o společnosti v tiskových zprávách a na stránkách soutěžního úřadu. To soutěžní úřad v zásadě učinil s výjimkou samotného rozhodnutí uveřejněného na jeho stránkách. Pokud jde o náhradu škody, Midac žalovala v prvé řadě náhradu úroků za úvěr, který si vzala na zaplacení pokuty. To soud zamítl s tím, že jeho italská mateřská společnost byla solidárně odpovědna a mohla poskytnout prostředky na zaplacení pokuty. Midac tak nejednal v souladu se svou povinností minimalizovat škody. Soud však Midac a jeho manažerovi přiznal náhradu nemajetkové újmy ve výši 2.500 EUR za poškození reputace na základě pozdního odstranění zmínek o Midac na stránkách soutěžního úřadu.

Soutěž v síťových sektorech

V dubnu se aktivita v soutěžní oblasti zase více zaměřila na síťové sektory. Kromě již zmíněného případu PostNL se řešily i telekomunikace a železnice.

V prvé řadě nizozemský soud zamítl žalobu T-Mobile Netherlands proti schválení společného podniku telekomunikační společnosti KPN a penzijního fondu APG nizozemským soutěžním úřadem. Účelem společného podniku Glaspoort JV je výstavba optických sítí. Podle T-Mobile nepředstavuje Glaspoort JV plně funkční společný podnik (NFFJV), a nepodléhal tak kontrole fúzí a proto neměl být v této proceduře schválen. Soud tuto námitku zamítl s tím, že kontrola fúzí je zde právě za účelem ochrany konkurentů. Provedení řízení o povolení fúze tak bylo v pořádku. T-Mobile dále namítal, že společný podnik naruší soutěžní prostředí tím, že posílí postavení KPN. Soud však i tuto námitku zamítl s tím, že cílem Glaspoort JV je pokrytí oblastí, ve kterých zatím žádná optická síť není a kde jsou náklady na výstavbu příliš vysoké. V souvislosti se soudním řízením pak nizozemský soutěžní úřad oznámil, že uvažuje o závazcích nabídnutých ze strany KPN a Glaspoort JV spočívajících v nižších poplatcích a lepších podmínkách pro telekomunikační společnosti, které by v dotčených oblastech chtěly nabízet služby přes optické sítě.

V dubnu také zrušil italský soud rozhodnutí tamního soutěžního úřadu o uložení pokuty Telecom Italia (TIM) za zneužití dominantního postavení na trhu terminace SMS v jeho síti ve formě stlačování marží. Podle soutěžního úřadu měl TIM stanovovat konkurenčním telekomunikačním operátorům za terminaci ve své síti vyšší poplatky než svým vlastním dceřiným společnostem působícím na stejném maloobchodním trhu. Tato praktika se dotýkala hromadného rozesílání SMS různými společnostmi svým zákazníkům. Tyto společnosti však poptávají balíčky terminace nejen u TIM, ale i u dalších operátorů, tedy Vodafone a Wind. V rámci hromadného rozesílání SMS společnosti nekontrolují, do které sítě konkrétní SMS zpráva míří. Výsledná cena za tyto (balíčkové) produkty se tak neskládá pouze z poplatků za terminaci TIM. Podle soudu se tak soutěžní úřad dopustil chyby, když při posuzování marží zkoumal pouze ceny týkající se terminace u TIM, a nezkoumal celkové náklady/ceny za balíčky hromadných SMS.

Německý soutěžní úřad pak dospěl k předběžnému závěru, že německý železniční podnik Deutsche Bahn omezuje fungování platforem pro mobilitu. Tyto (online) platformy nabízejí služby plánování tras, kdy železniční přeprava často hraje významnou roli (např. kombinace jízdenek s letenkami). Těmto platformám však Deutsche Bahn neposkytuje žádné prognostické údaje (jako např. zpoždění, průběh jízdy, výpadky vlaků nebo změny nástupišť). Podle soutěžního úřadu jsou však právě tyto údaje klíčové pro fungování platforem mobility. Vedle toho uzavírá Deutsche Bahn s platformami nevýhodné smlouvy. Zakazuje jim například při propagaci používat pojmy vycházející z produktů Deutsche Bahn. Platformy dále nesmí na internetu poskytovat slevy na produkty Deutsche Bahn, zatímco Deutsche Bahn je samozřejmě nabízí.

Další nepříjemností pro Deutsche Bahn byl v dubnu uveřejněný únorový rozsudek Spolkového soudního dvora (BGH), kterým uložil její dceřinné společnosti DB Netz zaplatit náhradu škody ve výši 5,6 mil. EUR za příliš vysoké ceny za přístup k infrastruktuře. DB Netz provozuje 80 % německé železniční infrastruktury a problematické jednání spočívalo v zohledňování „regionálních faktorů“ při kalkulaci poplatků za využívání infrastruktury, které účtuje železničním přepravcům. To vedlo k rozdílům ve výši poplatků za přístup k infrastruktuře pro jednotlivé poskytovatele a k celkovému nárůstu cen za osobní přepravu ve výši o 20 %. Podle BGH se DB Netz nepodařilo prokázat, že by mezi jednotlivými regiony panovaly rozdíly, které by „regionální faktory“ ospravedlňovaly.

Zajímavosti ze světa fúzí

Soutěžní úřady příliš často neuznávají tzv. failing firm defence (obranu, která umožňuje soutěžnímu úřadu povolit spojení, které narušuje soutěž, s odkazem na to, že cílová společnost je v existenčních potížích), a nečinily tak ani v době největší koronavirové krize. V dubnu však francouzský soutěžní úřad jednu fúzi s tímto argumentem povolil, přestože vyvolávala soutěžní obavy. Jednalo se o akvizici 172 prodejen nábytkářské maloobchodní sítě Conforama skupinou Mobilux, která sama provozuje 322 prodejen. Soutěžní úřad zjistil, že nově vzniklá entita by měla 50 % tržní podíl na nákupním trhu nábytku do ložnic. Tím by mohla dostat dodavatele tohoto nábytku do stavu ekonomické závislosti. Současně soutěžní úřad zjistil, že nově vzniklá entita by získala silné tržní postavení na maloobchodním trhu. Přesto akvizici povolil, protože by jinak Conforama velmi brzy z trhu odešla a nenalezl se nikdo jiný, kdo by její prodejní síť převzal. Je tedy předpoklad, že podstatnou část tržního podílu této společnosti by tak jako tak získal Mobilux.

K zajímavé situaci v oblasti fúzí došlo v Maďarsku, kdy maďarská vláda rozhodla, že akvizice E.ON Áramszolgáltató Kft ze strany MVM Energetikai Zrt (MVM) je transakcí národního strategického zájmu, a tudíž nepodléhá kontrole fúzí soutěžním úřadem. Podle maďarské vlády je transakce významná pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. MVM je státní podnik, který díky transakci získá na maďarském trhu s elektřinou a plynem monopolní postavení. Možnost vyloučit transakci z kontroly fúzí soutěžním úřadem má maďarská vláda od roku 2013, pokud je zde dán právě národní strategický zájem (ten definuje maďarská vláda). V minulosti byla tato kontroverzní pravomoc využita maďarskou vládou při fúzi v mediálním sektoru (sjednocení menších nezávislých médií do mediálního konglomerátu KESMA), která vyvolala obavy zejména z důvodu omezování svobody tisku.