Dekorativní pozadí stránky

Hashtag jako ochranná známka

Hashtag jako ochranná známka

Dne 12. září 2019 vydal Soudní dvůr EU rozsudek o předběžné otázce ve věci C‑541/18, položené německým Spolkovým soudním dvorem. Předběžná otázka se týkala výkladu čl. 3 odst. 1 písm. b) původní směrnice o ochranných známkách[1], tedy podmínky existence rozlišovací způsobilosti přihlašované známky. Konkrétně se původní spor vedl mezi společností AS a Deutsches Patent- und Markenamt (Německý úřad pro patenty a ochranné známky) ohledně přihlášky k zápisu označení #darferdas? („Smí to dělat?“) pro třídu oděvů a obuvi.

Dle Soudního dvora EU nelze a priori vyloučit, že označení s mřížkou (hashtag #) může identifikovat výrobky nebo služby, pro které je zápis požadován, jako pocházejících od určitého podniku, a splňovat tak podmínku rozlišovací způsobilosti. Je totiž možné, že takové označení bude prezentováno veřejnosti v souvislosti s výrobky nebo službami, a bude tak způsobilé plnit základní funkci ochranné známky, kterou je označení obchodního původu výrobků nebo služeb, na něž se vztahuje.

V projednávané věci předkládající soud konstatoval, že v oděvním odvětví je běžné umístit ochrannou známku jak na vnější stranu výrobku, tak na etiketu přišitou na vnitřní straně výrobku. Identifikoval tak dva způsoby umístění, které jsou v praxi tohoto odvětví významné. V takové situaci musí příslušné orgány pro účely zkoumání vnímání průměrného spotřebitele zohlednit tyto způsoby užívání a posoudit, zda bude spotřebitel, který uvidí tato dvě umístění ochranné známky nebo přinejmenším jedno z nich na oděvu, vnímat dotčené označení jako ochrannou známku.

Je tak věcí příslušného vnitrostátního soudu určit, zda bude průměrný spotřebitel, jakmile uvidí označení #darferdas? na přední straně trička, nebo na etiketě umístěné na vnitřní straně trička, vnímat toto označení jako označení obchodního původu tohoto výrobku, a nikoliv jako pouhý dekorační prvek nebo zprávu společenské komunikace.

Soudní dvůr EU tedy uzavřel, že nelze vyloučit, aby měl hashtag rozlišovací způsobilost, a mohl být zapsán jako ochranná známka. Při posuzování přihlášek ochranných známek je však třeba zkoumat rozlišovací způsobilost v kontextu konkrétního užití známky na výrobku, pro jehož třídu je zapisována.

 

[1]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

Související články
Kdo s koho: Pablo Escobar vs. Al Capone
Karolína Steinerová

Kdo s koho: Pablo Escobar vs. Al Capone

Není zločince jako Pablo Escobar. I tak by se dalo shrnout rozhodnutí Evropského soudu ze dne 17. dubna 2024, které potvrdilo rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví zamítnout přihlášku evropské ochranné známky „Pablo Escobar" kvůli jejímu "rozporu s veřejným pořádke