Hashtag jako ochranná známka

Dne 12. září 2019 vydal Soudní dvůr EU rozsudek o předběžné otázce ve věci C‑541/18, položené německým Spolkovým soudním dvorem. Předběžná otázka se týkala výkladu čl. 3 odst. 1 písm. b) původní směrnice o ochranných známkách^[1], tedy podmínky existence rozlišovací způsobilosti přihlašované známky. Konkrétně se původní spor vedl mezi společností AS a Deutsches Patent- und Markenamt (Německý úřad pro patenty a ochranné známky) ohledně přihlášky k zápisu označení #darferdas? („Smí to dělat?“) pro třídu oděvů a obuvi.

Dle Soudního dvora EU nelze a priori vyloučit, že označení s mřížkou (hashtag #) může identifikovat výrobky nebo služby, pro které je zápis požadován, jako pocházejících od určitého podniku, a splňovat tak podmínku rozlišovací způsobilosti. Je totiž možné, že takové označení bude prezentováno veřejnosti v souvislosti s výrobky nebo službami, a bude tak způsobilé plnit základní funkci ochranné známky, kterou je označení obchodního původu výrobků nebo služeb, na něž se vztahuje.

V projednávané věci předkládající soud konstatoval, že v oděvním odvětví je běžné umístit ochrannou známku jak na vnější stranu výrobku, tak na etiketu přišitou na vnitřní straně výrobku. Identifikoval tak dva způsoby umístění, které jsou v praxi tohoto odvětví významné. V takové situaci musí příslušné orgány pro účely zkoumání vnímání průměrného spotřebitele zohlednit tyto způsoby užívání a posoudit, zda bude spotřebitel, který uvidí tato dvě umístění ochranné známky nebo přinejmenším jedno z nich na oděvu, vnímat dotčené označení jako ochrannou známku.

Je tak věcí příslušného vnitrostátního soudu určit, zda bude průměrný spotřebitel, jakmile uvidí označení #darferdas? na přední straně trička, nebo na etiketě umístěné na vnitřní straně trička, vnímat toto označení jako označení obchodního původu tohoto výrobku, a nikoliv jako pouhý dekorační prvek nebo zprávu společenské komunikace.

Soudní dvůr EU tedy uzavřel, že nelze vyloučit, aby měl hashtag rozlišovací způsobilost, a mohl být zapsán jako ochranná známka. Při posuzování přihlášek ochranných známek je však třeba zkoumat rozlišovací způsobilost v kontextu konkrétního užití známky na výrobku, pro jehož třídu je zapisována.