Snahu stát se „digitálním hegemonem“ na světovém trhu lze jednoznačně považovat za jeden z hlavních cílů EU, respektive Evropské centrální banky („ECB“). Tento článek nepřímo navazuje na naše předchozí shrnutí k digitálním měnám centrálních bank (CBDC) z dubna 2021.
Na co se ECB primárně zaměří a jaké kroky už podnikla?
Samotný impuls vedoucí k zájmu o vývoj digitálního eura přišel s přesunem nezanedbatelné části ekonomického života na internet z důvodu koronavirové krize. Ve společnosti rapidně vzrostl zájem o elektronický typ plateb a elektronické komodity (typicky kryptoměny). ECB na tento trend zareagovala projektem své vlastní digitální měny, která by měla plnit komplementární roli vůči hotovostním penězům, určitě by však hotovost neměla nahradit.
První zmínky o konceptu digitálního eura jsme mohli zaznamenat v říjnu předešlého roku ve Zprávě ECB o digitálním Euru („Report on digital euro“). Zpráva pojednávala především o důvodech, proč zavést digitální euro, dále o možné budoucí realizaci digitální měny nebo také o možných technologických a právních řešeních. Jednalo se však pouze o představení vize digitální měny EU.
Dalším krokem byla veřejná konzultace probíhající od října 2020 do ledna 2021. Veřejná konzultace se zaměřila na 18 zásadních otázek spojených s digitálním eurem, ke kterým se vyjádřilo přes 8 000 respondentů. ECB výsledky veřejné konzultace publikovala v dubnu letošního roku.
Dle zveřejněných výsledků lze mezi nejzásadnější témata digitálního eura zařadit:
- transakční soukromí (jako první volbu uvedlo ochranu soukromí až 41 % respondentů),
- bezpečnost,
- možnost platby digitálním eurem v rámci celé EU,
- minimální poplatky za platbu, a
- „offline“ využitelnost digitálního eura.
Paralelně probíhaly od podzimu 2020 pod záštitou ECB a jednotlivých národních centrálních bank experimentální práce, které měly primárně posoudit technologickou stránku digitálního eura.
Sestavené expertní týmy se zaměřily především na oblasti:
- ochrany soukromí,
- praní špinavých peněz („anti – money laundering – AML“),
- „offline“ plateb,
- využití decentralizovaného systému a aktuálního platebního systému, a
- spotřeby energie a potenciální ekologické stopy (zásadně nižší než u kryptoměn).
Experiment sice ECB poskytl cenné informace, ale stále se jednalo pouze o koncept. Z pozitivních výsledků těchto experimentů lze ale minimálně těžit v raných fázích projektu digitálního eura.
První fáze oficiálního projektu by měla probíhat dle ECB minimálně dva roky. ECB se v této fázi detailněji zaměří na technické řešení digitálního eura a pokusí se vyřešit výše uvedené body jak po stránce právní, tak po stránce technické.
Druhá fáze projektu by poté měla trvat další tři roky. V těchto třech letech se ECB chce blíže zaměřit na samotný vývoj digitálního eura.
Kdy tedy digitální euro „doběhne do cíle“?
Digitálního eura bychom se za ideálních podmínek mohli dočkat už v roce 2026. Musíme ale vzít do úvahy, že se zatím jedná pouze o předběžný odhad. V tomto případě ani nemůžeme zhodnotit, zdali se jedná o odhad dostatečně střízlivý. Během vývoje digitální měny Evropské unie mohou nastat nečekané komplikace, které celý proces vývoje digitálního eura mohou prodloužit až o několik let.
