Evropský parlament přijal návrh Aktu o datech, jehož cílem je harmonizace pravidel spravedlivého přístupu k datům, podpoření konkurenčního prostředí a stanovení podmínek používání dat, zejména s ohledem na data získaná prostřednictvím produktů zapojených do internetu věcí (IoT). Pro návrh se vyslovila naprostá většina europoslanců, nicméně kladný přístup nesdílí stoupenci z kryptosvěta. Návrh totiž obsahuje i specifické ustanovení vztahující se k blockchainu a smart kontraktům neboli smlouvám založeným na kódu, které se provedou automaticky při splnění předem definovaných podmínek.
Podstata smart kontraktů (podobně jako u kryptoměn) je to, že jsou uloženy na blockchainu a využívají jeho distribuovanou a především nezměnitelnou povahu. Díky těmto prvkům je zajištěna bezpečnost a důvěryhodnost celé sítě. Smart kontrakty pak především slouží k automatizaci procesů, které by jinak vyžadovaly lidskou intervenci nebo prostředníka, a často jsou základem infrastruktury služeb decentralizovaných financí (DeFi).
Nejvíce rozpaků v odborné komunitě budí textace v článku 30 Aktu o datech – ten zavádí základní požadavky na smart kontrakty, přičemž mezi tyto požadavky spadá i povinnost poskytovatelů nabízejících možnost uzavřít smart kontrakt do svých služeb zakotvit mechanismy umožňující ukončit nebo přerušit provedení transakce a de facto tak mít možnost smart kontrakt „vypnout“ (tzv. Kill Switch). Tento bod je problematický z několika důvodů.
Prvním je to, že navrhované řešení podkopává podstatu decentralizovaných sítí a záruk, že jejich obsah nelze měnit. Některé společnosti zaměřující se na DeFi v tomto ohledu předesílají, že vyhovět těmto požadavkům by bylo prakticky nemožné. Oproti tomuto zde stojí i takové názory, že cílem není úprava všech smart kontraktů, ale pouze těch, u nichž dochází ke sdílení dat mezi produkty IoT. Zodpovězení této otázky není zcela jednoduché, jelikož současný návrh pracuje se „smart kontrakty určenými pro sdílení dat“, avšak i u smart kontraktů v DeFi se informace a data sdílí. Evropští zákonodárci se tak s touto otázkou budou muset v dalších kolech projednávání vypořádat.
Další neméně důležitou otázkou je pak to, kdo by měl mít možnost uplatnit právo vypnutí/přerušení smart kontraktu. Byl by to tvůrce smart kontraktu, poskytovatel služby či orgán veřejné moci? V tomto ohledu Akt taktéž nepřináší mnoho odpovědí.
Návrh nyní přejde do fáze třístranných jednání, kdy Rada EU a Komise EU projednají podrobnosti tohoto Aktu. Jestli Evropská unie zohlední připomínky vznesené dotčenými subjekty či ne se dozvíme snad brzy, první zasedání se má konat již 28. března. O dalším průběhu Vás samozřejmě budeme informovat.
