Dekorativní pozadí stránky

Nechtěná změna smart kontraktů?

Nechtěná změna smart kontraktů?

Evropský parlament přijal návrh Aktu o datech, jehož cílem je harmonizace pravidel spravedlivého přístupu k datům, podpoření konkurenčního prostředí a stanovení podmínek používání dat, zejména s ohledem na data získaná prostřednictvím produktů zapojených do internetu věcí (IoT). Pro návrh se vyslovila naprostá většina europoslanců, nicméně kladný přístup nesdílí stoupenci z kryptosvěta. Návrh totiž obsahuje i specifické ustanovení vztahující se k blockchainu a smart kontraktům neboli smlouvám založeným na kódu, které se provedou automaticky při splnění předem definovaných podmínek. 

Podstata smart kontraktů (podobně jako u kryptoměn) je to, že jsou uloženy na blockchainu a využívají jeho distribuovanou a především nezměnitelnou povahu. Díky těmto prvkům je zajištěna bezpečnost a důvěryhodnost celé sítě. Smart kontrakty pak především slouží k automatizaci procesů, které by jinak vyžadovaly lidskou intervenci nebo prostředníka, a často jsou základem infrastruktury služeb decentralizovaných financí (DeFi). 

Nejvíce rozpaků v odborné komunitě budí textace v článku 30 Aktu o datech – ten zavádí základní požadavky na smart kontrakty, přičemž mezi tyto požadavky spadá i povinnost poskytovatelů nabízejících možnost uzavřít smart kontrakt do svých služeb zakotvit mechanismy umožňující ukončit nebo přerušit provedení transakce a de facto tak mít možnost smart kontrakt „vypnout“ (tzv. Kill Switch). Tento bod je problematický z několika důvodů. 

Prvním je to, že navrhované řešení podkopává podstatu decentralizovaných sítí a záruk, že jejich obsah nelze měnit. Některé společnosti zaměřující se na DeFi v tomto ohledu předesílají, že vyhovět těmto požadavkům by bylo prakticky nemožné. Oproti tomuto zde stojí i takové názory, že cílem není úprava všech smart kontraktů, ale pouze těch, u nichž dochází ke sdílení dat mezi produkty IoT. Zodpovězení této otázky není zcela jednoduché, jelikož současný návrh pracuje se „smart kontrakty určenými pro sdílení dat“, avšak i u smart kontraktů v DeFi se informace a data sdílí. Evropští zákonodárci se tak s touto otázkou budou muset v dalších kolech projednávání vypořádat.

Další neméně důležitou otázkou je pak to, kdo by měl mít možnost uplatnit právo vypnutí/přerušení smart kontraktu. Byl by to tvůrce smart kontraktu, poskytovatel služby či orgán veřejné moci? V tomto ohledu Akt taktéž nepřináší mnoho odpovědí.

Návrh nyní přejde do fáze třístranných jednání, kdy Rada EU a Komise EU projednají podrobnosti tohoto Aktu. Jestli Evropská unie zohlední připomínky vznesené dotčenými subjekty či ne se dozvíme snad brzy, první zasedání se má konat již 28. března. O dalším průběhu Vás samozřejmě budeme informovat.

Zdroje článku

Související články
Čtyři pruhy, pořád adidas
Karolína Steinerová

Čtyři pruhy, pořád adidas

Znáte lehce ironické rčení „Čím víc proužků, tím víc adidas“? Určitě ano… A znají ho i české soudy! Dokonce natolik dobře, že se dostalo do odůvodnění rozsudku. S jakým výsledkem, to si přečtěte v článku komentujícím soudní bitvu mezi proužky.
I digitální služby se brzy dočkají vakcíny
Richard Otevřel

I digitální služby se brzy dočkají vakcíny

V době pandemie jsme na vlastní kůži zjistili, že v digitálním světě trávíme čím dál více času a že se virtuální svět neustále vyvíjí. Vývoj s sebou přináší i myšlenky reflexe minulých let a potřebu reakce na změny technologií. Tento pohled sdílí i Evropská komise („Komise“), která si je vědoma, že