Dekorativní pozadí stránky

Kodex pro elektronické komunikace

Kodex pro elektronické komunikace

Jednotný trh v odvětví elektronických komunikací je ze strany Evropské komise hodnocen velmi kriticky. Chybí například celoevropský poskytovatel elektronických komunikačních služeb. Jedním z aktuálních cílů EU je tak vytvoření jednotného digitálního trhu. Proto byl přijat nový předpisový rámec, který má pomoci tento cíl naplnit. 

Kodex si klade za cíl unijní koordinaci využití rádiového spektra včetně podpory rozvoje nových sítí (aktuálně především 5G sítě). Mezi další změny patří například zavedení systému veřejné výstrahy (tzv. obrácená linka 112) v případě přírodní katastrofy nebo umožnění provozovateli této tísňové linky přistupovat k poloze volajícího

Oproti dosavadnímu vymezení služeb elektronických komunikací, které je značně obecné (služby poskytované zpravidla na úplatu, které spočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů) a které zůstává v podobě obecné zbytkové kategorie, se nově akcentuje výslovné uvedení služby přístupu k internetu, interpersonální komunikační služby a služeb M2M komunikace (tj. komunikace mezi stroji).

Jednou ze zásadních změn, kterou kodex přináší, je zahrnutí komunikačních služeb poskytovaných prostřednictvím internetu (tzv. OTT či over-the-top služby) pod služby elektronických komunikací. Tyto služby zahrnují nejen aplikace pro posílání zpráv, ale také elektronickou poštu (email). Tyto interpersonální komunikační služby jsou kodexem označovány jako „nezávislé na číslech“. Standardní volání a SMS pak představuje interpersonální komunikační službu založenou na číslech. Jedním z důležitých dopadů kodexu proto bude také výslovné vztažení telekomunikační regulace na poskytovatele těchto online komunikačních nástrojů, zejména v oblasti ochrany spotřebitele a povinných náležitostí smluv.

Členské státy mají termín do 21. prosince 2020 na transpozici kodexu do vnitrostátních řádů. Kodex je velmi rozsáhlým a komplexním právním předpisem. To může vytvářet určitou nejistotu ohledně způsobu implementace nejen v České republice, ale i jiných zemích. S ohledem na zmíněnou transpoziční lhůtu si však na konkrétní podobu budeme muset ještě počkat. Již teď je však jisté, že české předpisy, především zákon o elektronických komunikacích, doznají řadu změn.

Související články
„Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, aneb proč je kvalitní prodejní dokumentace klíčová (nejen) v automotive segmentu
Ondřej Haška, Lukáš Jakoubek

„Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, aneb proč je kvalitní prodejní dokumentace klíčová (nejen) v automotive segmentu

V advokátní praxi nám každoročně prochází pod rukama desítky standardizovaných smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které prodejci (nejen) motorových vozidel používají při uzavírání smluv se svými zákazníky na českém trhu. Platí, že „v jednoduchosti je krása“. Tato základní poučka má však
Podzimní energetické novinky
Robert Porubský, Ivo Skolil

Podzimní energetické novinky

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal dlouho očekávanou vyhlášku č. 302/2025 Sb., která od s účinností 1. října 2025 zásadním způsobem mění podmínky připojení k elektrizační soustavě. Novela navazuje na legislativní balíčky Lex OZE III a Lex plyn. Cílem je uvolnit rezervovanou kapacitu v přenosové