PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZUJEME: otázky a odpovědi v boji proti koronaviru formou krizového opatření v České republice

AKTUÁLNÍ INFORMACE - POZMĚNĚNÝ NÁVRH HARMONOGRAMU UVOLŇOVÁNÍ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT

Dne 23. dubna projednala Vláda návrh zrychleného uvolňování mimořádných opatření, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a odborníky-epidemiology. Zveřejněný harmonogram má čtyři etapy, přičemž již další fáze uvolňování mimořádných opatření je naplánovaná na pondělí 27. dubna. Celý proces, pokud nedojde ke zhoršení epidemiologické situace, by měl prozatím vyvrcholit v pondělí 25. května.

pondělí 27. dubna

• provozovny do 2 500 m² včetně turistických informačních center, pokud nejsou v nákupních centrech nad 5 000 m² (netýká se provozoven, které budou otevírány v dalších etapách).
• autoškoly
• posilovny a fitness centra bez využití zázemí (sprchy, šatny)
• knihovny
• zoologické, botanické a dendrologické zahrady (venkovní prostory)

pondělí 11. května

• restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky – vnitřní prostory
• hotely, venkovní kempy a další ubytovací zařízení (včetně jejich restaurací a kaváren)
• taxislužby (dosud nepovolené)
• živnosti, při kterých je porušována integrita kůže (tetování, piercing)
• divadla, zámky, hrady a ostatní kulturní aktivity za přesně definovaných podmínek
• kulturní, společenské, sportovní akce (počet osob bude specifikován)
• zotavovací akce apod. pro děti do 15 let věku
• další včetně opatření v cestovním ruchu
• svatby za specifických hygienických podmínek
• zoologické, botanické a dentrologické zahrady (včetně vnitřních prostor)

během června

• Ostatní činnosti budou povoleny během června podle aktuální epidemiologické situace.

HISTORICKÝ VÝVOJ

Od kdy do kdy opatření platí?

Od 24. března 2020 od 6:00 do 30. dubna, a to pro tyto činnosti:

• zákaz maloobchodního prodeje v provozovnách (s výjimkou níže uvedených)
• zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb s výjimkou provozoven, které neslouží veřejnosti (možné je pouze výdejové okénko)
• zákaz prodeje v provozovnách stravovacích služeb umístěných v obchodních centrech nad 5000 m²
• prodej nebaleného pečiva je možný pouze tehdy, pokud zde nedochází ke shlukování osob a jsou zde pomůcky osobní hygieny
• jde-li o prodejnu potravin se samoobslužným prodejem, musí zde být jednorázové rukavice

Na koho směřuje opatření o omezení maloobchodu?

• na veškerý maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, který je až na uvedené výjimky (viz níže) zakázán
• od 7. března 2020 od 0:00 do 30. dubna je zakázán
  • prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních (pozn.: neplatí v případě již zaplacených pobytů, kdy může být ubytování realizováno),
  • provoz heren a kasin;
  • provoz taxislužby, s výjimkou taxislužby rozvážející potraviny nebo osob s oprávněním řidiče taxislužby (pozn.: omezení tak v zásadě platí pro sdílené taxislužby typu Uber aj.),
  • zkoušení oblečení v prodejnách oděvů (pozn.: s  účinnosti od 27. dubna 2020 od 0:00 hod.)
    • Ministerstvo zdravotnictví doporučuje v případě vrácení zákazníkem v rámci reklamace ponechat zboží tři dny v „karanténě“ bez použití. Uložit v obalu do kontejneru/krabice s nápisem „Karanténa“ a uvedenou dobu se zbožím nemanipulovat ani nevracet do prodeje. Manipulace s knihami a dalším podobným zbožím výlučně rukavicích ze strany personálu, zákazníci povinná dezinfekce rukou u vstupu a doporučená u výstupu z prodejny knihkupectví.
  • provoz v provozovnách samoobslužných prádelen a čistíren;
  • přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb - vnitřních sportovišť včetně vnitřních bazénů, s výjimkou posiloven, tělocvičen a fitness center, s  účinnosti od 27. dubna 2020 od 0:00 hod., pro které se nařizuje, aby byla dodržována následující pravidla:
    • omezit přítomnost klientů tak, aby byly mezi nimi rozestupy alespoň 2 metry a na každých 10 m2 se vyskytoval nejvýše 1 klient,
    • nelze používat šatny a sprchy,
    • vstup a cvičení po celou dobu pouze s ochrannými prostředky dýchacích cest,
    • zajistit dezinfekci strojů a dalšího cvičebního nářadí a pomůcek po použití každým klientem,
    • průběžně dezinfikovat místa, kde se klienti vyskytují,
    • zajistit dezinfekci rukou pro personál i klienty,
    • klienti provedou povinnou dezinfekci rukou před zahájením a po celkovém ukončení cvičení,
    • prodávat pouze balených nápojů a balených potravin,
    • používat vzduchotechniku pouze se samostatným přívodem a odtahem vzduchu,
    • je možné realizovat individuální tréninky pouze v režimu jeden na jednoho,
    • v sálech pro skupinová cvičení bez osobního kontaktu označit cvičební místa tak, aby se zachovala potřebná vzdálenost mezi jednotlivými cvičícími nejméně 2 metry, vždy při dodržení účasti nejvýše 8 cvičících a nejvýše 1 trenéra, upravit časový harmonogram tak, aby mezi jednotlivými lekcemi proběhl úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor.
• z důvodu hygieny jsou preferované bezhotovostní platby
• od 27. dubna 2020 se všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujících lázeňskou léčebně rehabilitační péči povoluje přijímat nové pacienty na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči

Jak je na tom velkoobchod a internetový prodej?

• velkoobchod ani internetový obchod není opatřením dotčen a může probíhat bez omezení i nadále
• pokud maloobchodní prodejny, které nemají výjimku níže, nabízí také velkoobchodní prodej, tento velkoobchodní prodej může být zachován

Jaké maloobchodní provozovny mají výjimku a mohou být otevřeny?

• provozovny

  • jejichž plocha přístupná veřejnosti nepřesahuje 2 500 m²; podmínka velikosti provozovny je splněna i tehdy, pokud je v provozovně, která je větší než 2 500 m², vymezena a vytyčena (např. ohraničovací páskou) pro veřejnost plocha nepřesahující 2 500 m², a

  • které nejsou umístěny v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m²; tato podmínka je splněna i tehdy, pokud provozovna sice je součástí nákupního centra s prodejní plochou přesahující 5 000 m², avšak veřejnost do provozovny vstupuje pouze z venkovních prostor, nikoli z vnitřních prostor nákupního centra, a

  • nejde-li o provozovny, ve kterých dochází ke kontaktu poskytovatele služby s povrchem těla zákazníka (např. holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra),

  • doporučená preventivní opatření:

    • dodržení odstupů 2 metry – doporučení plochy, resp. kapacity pro jednoho přítomného zákazníka nejméně cca 10 m² prodejní plochy. Odstupy neplatí mezi osobami sdílejícími společnou domácnost
    • na místě dostupná dezinfekce rukou
    • povinná ochrana horních cest dýchacích na obou stranách (zaměstnanec i zákazník).
    • manipulace personálu v rukavicích
    • rukavice i pro klienty na vyžádání
    • plochu nad 2 500 m² je možné přehradit páskou nebo jiným vhodným způsobem, aby respektovala maximální dočasně povolený výměr
    • provozovna by měla aktivně bránit hromadění osob bezprostředně u vstupu do provozovny
    • upřednostňovat bezhotovostní platby
    • omezit koutky k sezení/odpočinkové zóny, kde by mohlo dojít ke zdržování a shlukování osob
• potraviny (pozn.: prodejny s alkoholem mohou mít zřejmě také otevřeno),
• pohonné hmoty,
• paliva,
• hygienické zboží, kosmetika a jiné drogistické zboží (pozn.: vzhledem k tomu, že kosmetické přípravky jsou z hlediska legislativy velice široký pojem, měl by být tímto umožněn také prodej parfémů či jiné dekorativní kosmetiky;
• lékárny a výdejny zdravotnických prostředků,
• opravny silničních vozidel, pokud v provozovně není současně více než 30 osob,
• služby pro odtah a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích,
• prodejny náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím,
• provozovny umožňující vyzvednutí zboží a zásilky od třetí strany,
• prodejny zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby,
• pokladní prodej jízdenek,
• lázeňská zařízení, pokud v nich bude poskytována pouze lázeňská léčebně rehabilitační péče - s  účinnosti od 27. dubna 2020 od 0:00 hod. (pozn.: lázeňskou léčebně rehabilitační péčí se přitom podle zákona o veřejném zdravotním pojištění rozumí poskytování následné lůžkové péče ve zdravotnických zařízeních, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, a při poskytování péče jsou tyto přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení využívány.),
• provozovny pohřebních služeb,
• květinářství,
• provozovny týkající se provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví,
• výdejny a prodejny zdravotnických prostředků (pozn.: zdravotnickým prostředkem jsou např. výrobky typu nosní sprej, oční kapky, kondom či těhotenský test),
• malých domácích zvířat,
• krmiva a další potřeby pro zvířata,
• brýle, kontaktní čočky a související zboží,
• noviny a časopisy,
• tabákové výrobky (pozn. nemělo by se týkat elektronických cigaret, neboť podle legislativy se nejedná o tabákové výrobky),
• prodejny nebaleného pečiva (pouze pokud v prodejně nedochází ke shlukování osob a místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny),
• u restaurací mohou být otevřena pouze výdejová okénka, nesmí však dojít ke shromažďování osob v provozovně,
• provozovny, ve kterých vykonávají činnost osoby, které nepodnikají na základě živnostenského oprávnění (pozn.: advokáti, zubaři, daňaři, stanice STK, pojišťovací zprostředkovatelé aj.),
• obchody s textilními látkami a galanterie,
• provádění staveb a jejich odstraňování, projektová činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýza ve stavebnictví,
• servis výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnost,
• realitní zprostředkování a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
• zámečnictví a servis dalších výrobků pro domácnost
• opravy, údržby a instalace strojů a zařízení pro domácnost
• provozovny pohřebišť, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren
• myčky automobilů
• provozovny domácích potřeb, pokud lze v provozovně nakoupit ochranné prostředky dýchacích cest jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, rukavice nebo desinfekci, pokud prodej uvedeného zboží nebo služby představuje převážnou část činnosti dané provozovny
• hobbymarkety, prodejny stavebnin a stavebních výrobků a železářství (pozn.: s  účinnosti od 9. dubna 2020 od 0:00 hod.)
• prodej a servis jízdních kol (pozn.: s  účinnosti od 9. dubna 2020 od 0:00 hod.)
• sběr a výkup surovin a kompostárny
• prodej nových a ojetých silničních vozidel, (pozn.: s  účinnosti od 20. dubna 2020 od 0:00 hod.)
• řemeslné obory s výjimkou provozoven, ve kterých dochází ke kontaktu poskytovatele služby s povrchem těla zákazníka, např. holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra (pozn.: s  účinnosti od 20. dubna 2020 od 0:00 hod.)
• turistické informační centra (pozn.: s  účinnosti od 24. dubna 2020 od 0:00 hod.),
• farmářské a ostatní venkovní trhy a tržiště (pozn.: s  účinnosti od 20. dubna 2020 od 0:00 hod.)
• prodejny potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny

Jaké pravidla musí otevřené maloobchodní provozovny dodržovat?

• aktivně bránit tomu, aby se zákaznici zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 m,

• zajistit řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 m),

• umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,

• zajistit, aby pracovníci provozoven nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků,

• zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně.

Jaké pravidla platí pro farmářské a ostatní venkovní trhy a tržiště?

• neprodávat potraviny výlučně určené k bezprostřední konzumaci,
• zajistit odstupy mezi stánky, stolky neb jinými prodejními místy nejméně 2 metry,
• aktivně zajišťovat, aby zákazníci mezi sebou udržovali odstup nejméně 2 m,
• umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa,
• zajistit, aby pracovníci prodejních míst nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků,
• prodávat zboží bez možnosti ochutnávky nebo konzumace potravin a pokrmů nebo zkoušení oblečení na místě.

Co když prodejna nabízí více druhů zboží?

• Sortiment se musí posuzovat podle toho, co v dané prodejně převažuje (tj. pokud zboží a služby představují převážnou část činnosti dané provozovny). Převažuje-li nabídka zboží uvedeného výše, potom může prodejna zůstat otevřena.
• Jak na případ souběhu několika živností v rámci jedné prodejny? Má se vycházet z toho, co představuje převážnou část sortimentu, tj. bude-li např. prodejce aut jako doplňkovou činnost zprostředkovávat pojištění, bude převážnou činností prodej aut a zákaz prodeje se na takovou provozovnu vztáhne.
• Jiná situace je v případě prodejen potravin: mohou mít otevřeny ty prodejny, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny

Mohou zavřené prodejny provádět jiné činnosti než je prodej?

• Domníváme se, že například inventura, úklid, rekonstrukce či jiné aktivity jsou ze strany provozoven, které musí být po dobu opatření zavřeny, možné. Problematické to může být ve větších provozech, pokud by hrozilo, že dojde ke shromáždění většího množství zaměstnanců na jednom místě.

Jaké hrozí sankce za nedodržení?

• Podle krizového zákona až 3.000.000 Kč.

Náhrada škody způsobené krizovými opatřeními přijatými v České republice?

• § 36 krizového zákona říká: "Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními...."
• Ve vztahu k rozsahu (výši) náhrady škody se dosavadní rozhodovací praxe soudů zabývala téměř výlučně škodami vzniklými při povodňových situací, které byly omezeny na určité teritorium a kdy v důsledku aktivního a bezprostředního zásahu státu vůči konkrétní majetkové hodnotě konkrétní osoby vznikla takové osobě škoda, která by jinak nevznikla.
• Situace vyvolaná nouzovým stavem a souvisejícími krizovými opatřeními je ale jiná. Nyní vznikají zejména podnikatelům škody (ztráty) v důsledku omezení jejich podnikatelské činnosti krizovým opatřením, nikoli v důsledku aktivního a bezprostředního zásahu státu vůči jejich majetku.
• Odborná veřejnost se sice v tuto chvíli kloní k názoru, že zde nárok na náhradu škody zřejmě existuje, nicméně současně upozorňuje, že hlavním problémem bude  prokázání výše škody vzniklé v důsledku krizového opatření.

Na co jsme ještě odpovídali klientům?

• v zásadě jakákoli maloobchodní činnost, na kterou se nevztahuje vládní opatření, může být otevřeno, pokud zajistí, že objednávky budou prováděny přes internet nebo přes telefon a prodejna bude sloužit pouze jako výdejna
• mezi potraviny řadíme také nápoje a alkohol a obecně pak "jakoukoli látku nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, který je určen ke konzumaci člověkem nebo u kterého lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat"
• samostatní likvidátoři mají zakázáno poskytovat svoje služby v provozovně, ale s klienty mohou komunikovat přes internet a dalšími vzdálenými prostředky a činit šetření pojistných událostí přímo u klienta, resp. na místě pojistné události
• u balených potravin se nemusí dodržovat další požadavky pro uvádění na trh stanovené prováděcím právním předpisem. Tato výjimka z povinného označování zabalených potravin má v této situaci umožnit, aby běžně nebalené potraviny mohly být z hygienických důvodů zabalovány, aniž by se tím kladla na provozovatele potravinářských podniků nová označovací povinnost podle zákona o potravinách. Pokud tedy provozovatel po dobu nouzového stavu přistoupí např. k balení rohlíků, nemusí tento obal označovat etiketami
• Mohou se provozovatelé supermarketů nebo malých prodejen dohodnout na omezení slevových akcí v době pandemie, aby například zabránili zvýšení počtu návštěv z řad seniorů?

Toto není možné ani za nouzového stavu. Je třeba si uvědomit, že maloobchodní prodejny si navzájem konkurují a vztahy mezi nimi jsou regulovány kartelovým právem, které z mnoha dobrých důvodů platí i v době probíhající pandemie. Pokud by se provozovatelé mezi sebou na omezení dohodli, mohl by to antimonopolní úřad vnímat jako uzavření zakázané kartelové dohody směřující k maximalizaci zisků. Zákaz slevových akcí by mohl přechodně nařídit stát, a to formou obecně závazného právního předpisu (např. zákona či nařízení vlády). Maloobchodníkům ale nic nebrání v tom, aby k omezení slevových akcí přistoupili individuálně. Tento krok by však za stávající legislativní situace neměli diskutovat se svou konkurencí.

• Jako výrobce ochranných pomůcek využívám k jejich následnému prodeji síť nezávislých maloobchodníků. Všiml jsem si, že někteří z těchto obchodních partnerů využili současné situace a významně zvýšili prodejní ceny, aniž by došlo k navýšení z mojí strany. Jejich jednání mi nepřijde správné, mohu jim nějak zabránit?

Obecně lze takovému jednání zabránit, a vyhlášení nouzového stavu na tom nic nezmění. Máte možnost stanovit spolupracujícím maloobchodním partnerům maximální cenu, za kterou mohou Vaše výrobky prodávat koncovým zákazníkům. Dokonce i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je dohledem nad obdobnými praktikami pověřen, vydal prohlášení, že pravidla soutěžního práva dovolují výrobcům stanovit maximální ceny pro prodej jejich produktů. Problém by teoreticky mohl nastat pouze v situaci, pokud byste byl významným dodavatelem (se značným tržním podílem) a pokud by byly splněny další podmínky.

• Je nouzový stav přitěžující okolností? Pokud je tedy spáchán trestný čin za nouzového stavu, hrozí pachateli přísnější postih než za běžné situace?

Spáchání trestného činu za nouzového stavu je obecnou přitěžující okolností. To znamená, že v případě spáchání jakéhokoli trestného činu soud při ukládání trestu k této okolnosti přihlédne a zpravidla trest zpřísní. Pachatelům trestných činů za nouzového stavu tedy obecně hrozí přísnější tresty.

• O kolik je postih při spáchání trestného činu za nouzového stavu přísnější?

V případě některých trestných činů, pokud jsou spáchány při události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, hrozí výrazně přísnější trest. Například u trestného činu krádeže se sazba trestu odnětí svobody zvyšuje na 2 až 8 let oproti základní sazbě, která je do 2 let.

• Pokud člověk nakažený koronavirem půjde například do zaměstnání nebo na nákup do supermarketu, jaký trestný čin může spáchat? A jaký je rozdíl, pokud tento člověk má pouze symptomy, v porovnání s tím, kdy je nákaza potvrzená testy?

Pokud člověk nakažený koronavirem půjde mezi lidi, tak může spáchat trestný čin Šíření nakažlivé lidské nemoci či Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, protože bude zvyšovat nebezpečí rozšíření koronaviru mezi lidmi. V případě, že nakažený člověk prošel testy a má potvrzenu nákazu koronavirem, tak by se dopustil úmyslného šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 tr. zákoníku. V případě, že nakažený člověk má symptomy, tak by se dopustil nedbalostního šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 153 tr. zákoníku. Za současného stavu totiž musí každý občan vědět, že existuje nebezpečí nákazy a co má dělat v případě symptomů. Zde je třeba důrazně upozornit, že pokud dojde jednáním nakažené osoby k nakažení jiné osoby nebo jiných osob a je jim tím způsobena nějaká újma na zdraví, tak je možné takové jednání posuzovat jako ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví či obecné ohrožení, kde hrozí vyšší tresty.

• Jak by měli postupovat lidé, kteří jsou nakažení v domácí léčbě a potřebují si obstarat potraviny, aby se vyhnuli obvinění z trestných činů?

Pokud je nakažený v karanténě, měl by si zajistit základní potřeby dovážkou domů některou ze služeb či požádat někoho z rodiny, popřípadě by měl nemožnost zajištění základních potřeb řešit s odpovědnou veřejnou službou. Pokud by ani jedno z uvedených zajištění nebylo možné, může taková osoba, dle našeho názoru, jít nakoupit základní potřeby, ale pouze s dostatečnou ochranou (ústenka, rukavice apod.) tak, aby eliminovala nakažení ostatních a aby dodržovala veškeré další bezpečnostní pokyny (odstup 2m+ atd.). Nicméně v takovém případě bychom doporučili dokumentovat, proč není možné základní potřeby zajistit bezpečnou cestou.

• Nesou zaměstnavatelé trestněprávní odpovědnost za pochybení svých zaměstnanců, například pokud bude v jejich prodejně prodávat osoba nakažená koronavirem? A jak v takovém případě postupovat?

V případě trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci může být jeho spáchání přičteno právnické osobě, tedy například provozovateli prodejny. Právnická osoba se může trestí odpovědnosti zprostit, pokud vynaloží veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání tohoto činu zabránila. Například zajištěním ochranných prostředků, zajištěním zábrany u kasy, plným řádným informováním a školením zaměstnanců, dezinfekcí prostor, vylepením pokynů pro zákazníky, testování teploměrem před a v průběhu pracovní činnosti atd. a samozřejmě vše dokumentovat pro následné prokazování odpovědného postupu.

• Pokud jsem v karanténě, mohu pracovat z domova, nebo musím čerpat nemocenskou?

Za situace, kdy při nařízené karanténě dodržíte všechna stanovená omezení a Váš zdravotní stav ani povaha vykonávané práce tomu nebrání, se můžete se zaměstnavatelem domluvit na výkonu práce z domova. V takovém případě Vám náleží za vykonanou práci mzda, a nikoliv náhrada mzdy od zaměstnavatele, popřípadě od 15. dne karantény výplata nemocenského.

• Aktuálně jsem již druhý měsíc bez práce, protože restaurace, ve které jsem pracovala na DPP, je zavřená. Jakmile bude zase otevřeno, tak se do práce vrátím, proto nechci jít na úřad práce. Mám nárok na nějakou podporu od státu?

Pokud pracujete pro zaměstnavatele na základě DPP, jejíž znění umožňuje zaměstnavateli nepřidělování práce v současném období, nebudete mít bohužel nárok na plnění z kompenzačních balíčků od státu. Aktuálně je pomoc od státu poskytována osobám samostatně výdělečně činným v rámci kompenzačního bonusu a zaměstnavatelům (nikoliv zaměstnancům) v rámci programu Antivirus (který se navíc nevztahuje na náhrady odměn zaměstnanců vykonávajících práci na základě DPP nebo DPČ). Můžete však prověřit, zda nedosáhnete na některou z mimořádných dávek.

• Může mi firma dát ze dne na den výpověď v době nouzového stavu, pokud jsem ve zkušební době?

Ano, zaměstnavatel Vám může zrušit pracovní poměr ve zkušební době, a to bez ohledu na nouzový stav. Zrušení pracovního poměru musí mít písemnou formu a Váš pracovní poměr skoční dnem doručení zrušení (není-li v něm uveden den pozdější).

• Loňskou dovolenou si musím vybrat do konce dubna, ale to za stávající situace nestihnu. Je možnost vybrat si dovolenou později nebo mi propadne?

Z Vašeho dotazu vyplývá, že povinnost vyčerpat loňskou dovolenou do konce dubna plyne z interního předpisu Vašeho zaměstnavatele. V praxi je takové pravidlo poměrně běžné, ale nemá za následek zánik Vašeho práva na vyčerpání dovolené později v tomto roce.

Dle zákoníku práce musí být dovolená náležející za rok 2019 vyčerpána do konce roku 2020. Zaměstnavatel musí o čerpání rozhodnout do 30. 6. a pokud tak neučiní, má právo určit čerpání této převedené dovolené sám zaměstnanec. Oznámení o čerpání dovolené musí být zaměstnavateli doručeno nejpozději 14 dnů před začátkem jeho čerpání.

• V současné situaci pobírám ošetřovné na dítě, je možné si nějakým způsobem přivydělávat?                   

Doba ošetřování je překážkou, pro kterou nemůžete z důvodu péče o dítě do 13 let věku vykonávat pro Vašeho zaměstnavatele sjednanou práci. Nemůžete tedy pro téhož zaměstnavatele během čerpání ošetřovného (např. z domova) pracovat. Z jiného pracovněprávního vztahu však souběh ošetřovného a výkonu práce obecně přípustný je (např. pokud byste pracoval/a pro jiného zaměstnavatele na DPP, apod.).

• Zaměstnavatel mi chce dát výpověď s tím, že mám jít na úřad práce a jakmile se situace vrátí do normálu, přijme mě zpět. Mám v takovém případě právo na dvouměsíční výpovědní lhůtu nebo je možné, aby tuto lhůtu zaměstnavatel zkrátil? Máme právo na odstupné, příp. v jaké výši?

Dle zákoníku práce v takovém případě činí výpovědní doba vždy nejméně 2 měsíce, zaměstnavatel ji tedy nemůže jednostranně zkrátit.

Nárok na odstupné máte v případě, že by se vzhledem k aktuální situaci jednalo o výpověď z důvodu, že se zaměstnavatel (popřípadě jeho část) ruší nebo se zaměstnanec stal nadbytečným.  

V takovém případě by Vám náleželo odstupné, a to ve výši nejméně:

1. jednoho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok,
2. dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
3. trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 2 roky.

Z uzavřené pracovní smlouvy či jiné písemné dohody se zaměstnavatelem, kolektivní smlouvy (pokud ve Vaší společnosti působí odborová organizace) nebo vnitřního předpisu může plynout dokonce vyšší nárok.

Na okamžitém skončení pracovního poměru za výše popsaných okolností je tedy potřeba se písemně dohodnout.

• Mohu jako OSVČ požádat o kompenzační bonus ve výši 25.000 Kč, když pracuji částečně také na DPP nebo DPČ?

V případě osoby samostatně výdělečně činné vzniká nárok na kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25.000 Kč i v případě, že tato osoba pracuje paralelně na DPP s odměnou do 10.000 Kč měsíčně či na DPČ s odměnou do výše 3.000 Kč měsíčně. Zaměstnanci, kteří uvedené výše překračují, na kompenzační bonus nedosáhnou, neboť se již jedná o případy zakládající účast na nemocenském pojištění z pracovněprávního vztahu.

• Za prvních 14 dní mé nemoci mi náhradu mzdy vyplatit zaměstnavatel ve mzdě, nyní už více než měsíc čekám na peníze od sociální správy a pořád je nemám. Kdy nejpozději mi musí poslat sociální správa peníze s výplatou nemocenské? A pokud trvá nemoc déle (třeba několik měsíců), posílají se peníze každý měsíc v určitý den nebo za celou dobu nemoci najednou?

Nemocenské se vyplácí podobně jako mzdy zpětně za daný měsíc, nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. Pro výplatu nemocenského zákon nestanoví určitý termín v měsíci, může se tedy stát, že nemocenské za měsíc duben obdržíte až poslední den v měsíci květnu.

• Kde může náš zaměstnavatel, který vzhledem k současné situaci nemá na výplaty, žádat o pomoc?

Pokud Váš zaměstnavatel nemá možnost si finanční prostředky k výplatě mezd zaměstnanců obstarat (např. bankovním kontokorentem, výpůjčkou) a nekvalifikuje se ani pro čerpání podpory z programu Antivirus (příspěvky na vyplacené náhrady mzdy), v zásadě jedinou zbývající možností je, aby podal sám na sebe insolvenční návrh. Zjednodušeně řečeno se tímto krokem ocitne v platební neschopnosti a zaměstnanci mohou díky tomuto režimu (při splnění dalších zákonných podmínek) uplatnit právo na výplatu mzdových nároků prostřednictvím úřadu práce.

• Může mi zaměstnavatel zakázat čerpání dovolené v určitém období?

Zaměstnavatel je při schvalování dovolené svých zaměstnanců sice povinen přihlížet k jejich oprávněným zájmům, ty ale neplatí absolutně. Pokud zaměstnavateli brání v umožnění čerpání dovolené provozní důvody, může zaměstnavatel čerpání dovolené nepovolit.

Kde najít další informace?

• Dočasný rámec Evropské komise pro veřejnou podporu v souvislosti s COVID-19: https://www.havelpartners.cz/docasny-ramec-evropske-komise-pro-verejnou-podporu-v-souvislosti-s-covid-19/

• Home office aneb na co si dávat pozor z pohledu zaměstnavatele: https://www.havelpartners.cz/home-office-aneb-na-co-si-davat-pozor-z-pohledu-zamestnavatele/?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=competititon-privacy-flash-23-03-2020

• Komplexní informační servis ke krizi Covid-19: https://www.havelpartners.cz/komplexni-informacni-servis-ke-krizi-covid-19/

• Jaké dopady má schválení Liberačního daňového balíčku? https://www.havelpartners.cz/jake-dopady-ma-schvaleni-liberacniho-danoveho-balicku/
• Tabulka z dílny MPO - aktuální nouzový stav/omezení v jednotlivých sektorech (k 17. 3. 2020): https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/2020/3/Aktualni-nouzovy-stav_omezeni-v-jednotlivych-sektorech_k-17-3-2020_16_50h.xlsx
• Nouzový stav a jeho právní režim: https://www.havelpartners.cz/nouzovy-stav-a-jeho-pravni-rezim/
• HAVEL & PARTNERS / Česká a Slovenská republika / Mimořádná nabídka podpory a spolupráce: https://www.havelpartners.cz/havel-partners-ceska-a-slovenska-republika-mimoradna-nabidka-podpory-a-spoluprace/
• Vplyv mimoriadnej situácie v sr na odberateľsko – dodávateľské vzťahy: https://www.havelpartners.cz/vplyv-mimoriadnej-situacie-v-sr-na-odberatelsko-dodavatelske-vztahy/
• Uzavření obchodů, provozů… Jaké dopady to má na zaměstnavatele? https://www.havelpartners.cz/uzavreni-obchodu-provozu-jake-dopady-to-ma-na-zamestnavatele/
• Koronavirus a dodavatelsko-odběratelské vztahy v otázkách a odpovědích: https://www.havelpartners.cz/uzavreni-obchodu-provozu-jake-dopady-to-ma-na-zamestnavatele/
• Koronavírus z pohľadu zamestnávateľa na Slovensku: https://www.havelpartners.cz/koronavirus-z-pohladu-zamestnavatela-na-slovensku/