Mělo soutěžní právo prázdniny? Přehled soutěžních událostí IX.

Vzaly si soutěžní úřady letos prázdniny, aby si odpočaly od COVID-19? Spíš ne, zdá se, že na své aktivitě přes letní prázdniny příliš neubraly. I tentokrát jsme pro Vás vybrali to, co nám v srpnu přišlo nejzajímavější.

Veřejná podpora

Evropská komise (EK) ještě pořád řeší veřejné podpory související s bojem proti pandemii a s ní související hospodářskou krizí (a nepochybně ještě nějakou dobu bude). V srpnu EK schválila 32 programů veřejné podpory. Celkový přehled všech schválených veřejných podpor souvisejících s COVID-19 naleznete zde.

Na seznamu schválených podpor jsou i čtyři programy navržené Českou republikou. V prvé řadě se jedná o program přímých plateb za účelem pokrytí slev poskytovaných lázněmi na lázeňské pobyty. Dále EK schválila program přímé podpory podnikatelům, kteří museli zrušit nebo přesunout kulturní akce z důvodu pandemie. Podpora by měla pokrýt 50 % způsobilých nákladů. Dalším schváleným programem je přímá podpora pro podniky (jakékoli velikosti i oblasti činnosti, kromě finančního sektoru), která má řešit nedostatek jejich likvidity způsobený pandemií. Primárně by měly být podporovány tyto projekty: školení zaměstnanců, zařízení péče o děti a dotace na mzdy pro znevýhodněné osoby. Čtvrtým schváleným programem je podpora provozovatelů ubytovacích zařízení, kteří museli zavřít z důvodu pandemie. Jedná se o přímou podporu fixní částkou na pokoj a den.

EK schválila i program podpory předložený Slovenskem. Jedná se o podporu inovativních společností s omezeným přístupem k úvěrům, a to formou konvertibilních půjček se splatností 18 až 36 měsíců.

Soutěžní právo v dobách COVID-19

O tom, že pandemie COVID-19 měla negativní dopady na proces schvalování fúzí, jsme již psali několikrát. Tentokrát se dotkla finského režimu kontroly fúzí. Vláda předložila návrh dočasného zákona, který by zavedl možnost retroaktivního prodlužování lhůt pro hlubší analýzu notifikovaných fúzí ve druhé fázi z 69 pracovních dní na 92. Návrh se netýká první fáze, která by měla trvat i nadále 23 pracovních dní.

Rumunský soutěžní úřad má zase obavy z protisoutěžního jednání v oblasti testování na SARS-CoV-2. Šetří proto kliniky, které testování poskytují, z důvodu narůstajících cen testů (cena stoupla mezi červencem a srpnem o víc než 20 EUR).

Implementace směrnice ECN+

Členské státy nadále postupně pokračují v implementaci směrnice ECN+. Naposledy představila návrh implementace španělská vláda. Cílem je zejména posílení pravomocí španělského soutěžního úřadu a jeho spolupráce s ostatními soutěžními úřady v rámci sítě ECN. Španělská vláda však využila příležitosti i k dalším změnám. Navrhuje mj. sankcionování manažerů za protisoutěžní jednání až do výše 400.000 EUR (místo dosavadních 60.000) či pravidlo, aby podniky splňující obratová kritéria nemusely notifikovat fúzi v případě velmi nízkého dopadu na trh (společný tržní podíl pod 15 % a tržní podíl spojujících se podniků pod 50 % na trzích, kde se činnosti nepřekrývají). Španělský soutěžní úřad by měl také získat možnost odmítnout podněty, na jejichž šetření není veřejný zájem (prioritizace).

Český návrh je zatím ve fázi po skončení připomínkového řízení. Čeká se na projednání Legislativní radou vlády nebo rovnou Vládou ČR. My jsme k návrhu spíše kritičtí a tomuto tématu budeme věnovat jeden z dalších příspěvků blogu.

Další legislativní počiny

V Belgii nabyl účinnosti zákon zakazující zneužívání ekonomické závislosti. Jako ekonomickou závislost chápe zákon vztah jedné společnosti ke druhé charakterizovaný absencí rovnocenné a dostupné alternativy. Jde tedy o relativní koncept, nikoli absolutní, který je prosazován třeba v České republice. Zneužitím je pak využití určité tržní síly, kterou může společnost vyvíjet na své obchodní partnery, k sjednávání obchodních podmínek, na které by bez této síly nedosáhla.

Dánský soutěžní úřad vydal pokyny k navrhování závazků v rámci kontroly spojování. Pokyny popisují základní požadavky, principy, postupy a lhůty pro podávání závazků. Obsahují také příklady různých typů závazků. Pokyny uvádějí doporučení, co zohlednit při zvažování, zda navrhnout závazky či nikoli. Konečně zde soutěžní úřad popisuje i zkušenosti s fungováním některých závazků v minulosti. Může se jednat o zajímavé čtení i pro české a slovenské praktiky na obou stranách.

Big Tech i nadále pod soutěžním drobnohledem

Ani srpen neznamenal úlevu pro Big Tech podniky, ty se i nadále potýkají s dalšími stížnostmi na jejich údajné protisoutěžní jednání.

Jedna ze stížností přišla ze strany německých startupových cestovních portálů (mj. Trivago) na Google, že zneužívá dominanci využíváním dat generovaných těmito portály k tomu, aby je vytlačil z trhu. Tím podle stížnosti podané na EK prý může Google vytvářet vlastní konkurenční produkt bez zásadních investic.

Tvůrce oblíbené hry Fortnite, Epic Games, vyhlásil válku společnostem Apple a Google. Tvrdí, že monopolizují trh s aplikacemi na svých mobilních operačních systémech: aplikace do mobilního telefonu totiž nelze stáhnout jinak, než prostřednictvím AppStore nebo GooglePlay. Pokud si chce uživatel v aplikaci něco dokoupit prostřednictvím in-app plateb, může tyto platby zprocesovat pouze Apple, resp. Google, ačkoli existuje celá řada dalších poskytovatelů zprocesování (např. PayPal). Epic Games má vlastní zprocesovací systém, využívat jej ale podle obchodních podmínek nesmí. Z každé platby přitom získávají Apple i Google 30 %. Epic Games v srpnu umožnil hráčům Fortnite platby mimo systémy Apple a Google, čímž záměrně porušil pravidla, načež byla hra oběma společnostmi zablokována. Epic Games reagoval žalobou. Kalifornský soud předběžným opatřením povolil Apple dál Fortnite blokovat za porušování obchodních podmínek, Apple ale nesmí zablokovat celý účet Epic Games, čímž by mu znemožnil nabízet jiné aplikace.

EK pak zkomplikovala akvizici výrobce fitness náramků Fitbit ze strany Google. EK zahájila hloubkové šetření z obavy z posílení pozice Google na trhu s online reklamou. Akvizicí Fitbit by Google získal přístup k informacím o zdraví a tělesné kondici uživatelů, což by mu prý mohlo umožnit více personalizovat reklamu.

Německý soutěžní úřad pak šetří, zda Amazon během pandemie nezneužíval dominantní postavení. BKartA totiž obdržel, zejména během prvních měsíců pandemie, celou řadu stížností, že Amazon ovlivňuje nastavování cen prodejců na svém tržišti. K ovlivňování mělo docházet tak, že Amazon prodejce s příliš vysokými cenami zablokoval. Amazon se hájí tím, že jeho systémy jsou nastaveny tak, aby automaticky bránily vyhánění cen do výše, pokud však prodejci měli nějaké námitky, mohli se na něj kdykoli obrátit. Připomeňme, že zrovna v Německu tvoří prodej přes platformy výrazně větší podíl z celkového obratu on-line prodejů, než je tomu v jiných zemích, včetně České republiky a Slovenska.

Pozitivní zprávou pro Amazon naopak bylo, že soutěžní úřad ve Spojeném království definitivně schválil jeho nabytí podílu v Deliveroo, restaurační dodávkové službě. Připomeňme, že tamní úřad toto spojení poněkud překvapivě předběžně povolil již v dubnu z obavy před bezprostředně hrozícím odchodem Deliveroo z trhu (informovali jsme zde). Během června se ukázalo, že dodávkové služby se z krize dostaly poměrně rychle. Bylo tedy třeba znovu provést analýzu, zda spojení neomezí soutěž na trhu dodávek z restaurací a trhu dodávek potravin do domu. Soutěžní úřad nakonec dospěl k závěru, že 16 % podíl, který Amazon nabyl, nesníží motivaci Amazon a Deliveroo mezi sebou soutěžit. Kdyby však Amazon podíl dále navýšil, bylo by třeba provést novou analýzu a nové povolení.

Tribunál v srpnu zveřejnil dvě žaloby společnosti Facebook proti EK kvůli jejím žádostem o poskytnutí dokumentů. Podle společnosti požaduje EK zcela irelevantní dokumenty mající privátní charakter. První sporná žádost se týkala údajného zneužívání údajů uživatelů k tomu, aby Facebook identifikoval a vytlačil potenciální konkurenty z trhu. Druhá sporná žádost se pak týkala využívání silné pozice při poskytování inzertní služby Facebook Marketplace. EK v žádostech požadovala mj. interní korespondenci týkající se zdravotních otázek zaměstnanců, péče o děti, žádostí o práci či hodnocení bezpečnostních rizik pro klíčové zaměstnance a jejich rodiny nebo nemovitostí vlastněných společností.

Další střípky

Francouzský soutěžní úřad poprvé od svého založení v roce 2009 využil své pravomoci zakázat spojení. Jednalo se o akvizici hypermarketu u města Troyes. V současné době jsou zde provozovány tři hypermarkety: Géant Casino, E. Leclerc a Carrefour. Spojením mělo dojít k akvizici hypermarketu Géant Casino konkurentem E. Leclerc, čímž by došlo k omezení soutěže ze tří konkurentů na dva. Podle francouzského soutěžního úřadu by akvizice umožnila tichou koluzi mezi E. Leclerc a Carrefour a vedla by k navýšení cen, a proto spojení zakázal.

Polský soutěžní úřad uložil pokutu ve výši ca. 213 mil. PLN (ca. 48 mil. EUR) ruskému ropnému gigantovi Gazprom za porušení povinnosti spolupráce během šetření vytvoření konsorcia financujícího výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Šetření se týká uskutečnění nepovoleného spojení šesti podniků: Gazprom, Engie Energy, Uniper, OMV, Shell a Wintershall. V průběhu šetření si soutěžní úřad vyžádal od Gazprom dokumenty, které však Gazprom i po výhružce pokutou odmítl poskytnout. V loňském roce uložil ze stejných důvodů pokutu ve výši 172 mil. PLN (ca. 38 mil. EUR) společnosti Engie Energy.

EK šetří podnět týkající se možného narušení soutěže v rámci finanční pomoci společnosti provozující silnice s mýtným v Itálii, Autostrade per l’Italia. Po pádu janovského Morandiho mostu zahájila italská vláda spor s vlastníkem Autostrade, společností Atlantia, jejíž majoritním akcionářem je rodina Benetton. V rámci narovnání se Atlantia s vládou dohodla na prodeji jejího 88% podílu v Autostrade vládě. Proti prodeji nyní bojují dva minoritní akcionáři s tím, že prodej Autostrade vládě bude znamenat nezákonné vyvlastnění.