K 1. lednu 2026 nabývají účinnosti nové cenové výměry Ministerstva zdravotnictví, které regulují ceny léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a zdravotních služeb. Vedle dílčích obsahových změn přinášejí i zásadní systémovou novinku, která má významné právní dopady pro regulované subjekty.
Cenové výměry nově jako opatření obecné povahy
Zásadní změnou je skutečnost, že cenové výměry mají nově povahu opatření obecné povahy. To znamená, že:
- jsou odůvodněny,
- jejich zákonnost lze napadnout u soudu návrhem na zrušení.
Tento posun významně posiluje procesní postavení regulovaných subjektů a otevírá prostor pro efektivnější obranu proti nepřiměřené cenové regulaci.
Léčivé přípravky[1]
Cenová regulace léčivých přípravků zůstává i nadále zaměřena primárně na hrazené léčivé přípravky (regulaci ale jako dosud podléhají i některé nehrazené přípravky).
Základní parametry systému zůstávají beze změny:
- maximální obchodní přirážka se nemění,
- zachována zůstávají i pravidla jejího dělení mezi distributory a lékárny.
Ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění výslovně uvádí, že model dělené přirážky „se v praxi osvědčil“.
Významnou změnou je skutečnost, že dělená obchodní přirážka se nově neuplatní u čistě nemocničních léčivých přípravků.
Současně dochází ke změnám v seznamech ATC skupin s deregulovanou cenou původce. Nově je také zaveden samostatný seznam ATC skupin, u nichž má SÚKL aplikovat zvláštní pravidla pro stanovení maximální ceny, a to s ohledem na zachování dostupnosti léčivých přípravků.[2]
Zdravotnické prostředky[3]
Také zde zůstává cenová regulace omezena pouze na hrazené prostředky. Základní parametry regulace se nemění – například maximální meziroční navýšení ceny původce o 3 %.
Nově však platí, že nelze zvýšit cenu původce v roce, kdy byl zdravotnický prostředek poprvé hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
Zdravotní služby[4]
Cenové regulaci i nadále podléhají mimo jiné nehrazené zdravotní služby. Této regulaci podléhají také poskytovatelé zdravotních služeb bez smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Ministerstvo zdravotnictví nutnost této regulace odůvodňuje mimo jiné takto: „S ohledem na absenci odborných medicínských znalostí totiž pacient typicky není s to určit přiměřenost nabízené ceny vzhledem k jejím složkám, jeho poptávka po zdravotní péči je ovšem neelastická, predeterminovaná více zdravotním stavem než cenou služby.“
Pozitivní změnou je nová možnost, aby poskytovatel při tvorbě cen na kalendářní rok vycházel ze základních cen předchozího roku, pokud tyto ceny nezvýší. Tato úprava přináší určité administrativní zjednodušení.
Praktické dopady a doporučení
Nové cenové výměry mají významné praktické dopady napříč celým zdravotnickým sektorem. V praxi lze doporučit zejména:
- prověřit aktuální ceníky a jejich soulad s novými cenovými výměry,
- u léčivých přípravků zkontrolovat nové seznamy ATC skupin a jejich dopady na cenovou regulaci.
Jelikož cenové výměry mají nově povahu opatření obecné povahy, je navíc otevřena možnost domáhat se jejich zrušení u správních soudů, což představuje významný posun v ochraně práv regulovaných subjektů.
- [1] – Cenový výměr č. 1/2026/OLZP o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
- [2] – Cenový výměr č. 2/2026/OLZP, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotní péče, u nichž je výše maximální ceny původce stanovena s ohledem na veřejný zájem na zachování dostupnosti
- [3] – Cenový výměr č. 3/2026/OLZP o regulaci cen zdravotnických prostředků a diagnostických zdrav. prostředků in vitro
- [4] – Cenový výměr č. 1/2026/CAU o regulaci cen zdravotních služeb
