V oblasti podnikání a korporátní struktury je nezbytné neustále sledovat a vyhodnocovat dopady daňové politiky na různé aspekty firemního rozhodování. Jedním z klíčových nástrojů, který získává na popularitě v České republice, je systém ESOPů. Ačkoli ESOPy mohou přinášet mnoho benefitů v oblasti motivace a retence zaměstnanců, jejich daňové důsledky mohou být komplexní a vyžadují pečlivou analýzu.
V následujícím článku se stručně zaměříme na daňovou problematiku spojenou s ESOPy v České republice. Představíme klíčové daňové aspekty, na které by si firmy měly dát pozor při zavádění a správě těchto plánů, a nastíníme dopady na jednotlivé účastníky. Uvidíte, že správné pochopení daňového rámce může mít zásadní vliv na úspěšnost a efektivitu ESOP programu.
Daně jako „kladivo na ESOPY?
Ve vodách oborné veřejnosti a ve venture kapitálovém prostředí rezonují názory, že český právní systém není k ESOPům příliš vstřícný a neexistuje žádná právní úprava, která by se přímo zabývala jejich zdaněním. Právě absence zvláštního daňového předpisu je jedním z nejpalčivějších témat souvisejících s ESOPy. Samotná otázka daní může být pro společnost klíčová při rozhodování, zda ESOP využít, či nikoli, stejně jako při rozhodování o konkrétní formě ESOPu, kterou společnost nabídne svým klíčovým zaměstnancům/resp. i členům statutárních orgánů (nebo jiným spolupracovníkům).
Pojďme se tedy na tyto daňové aspekty podívat trochu podrobněji a otázku, zda jsou daně kladivo na ESOPy, si společně zodpovíme na konci tohoto blogu.
Virtuální ESOP
V případě virtuálního opčního plánu může mít ESOP z daňového hlediska dvě podoby. Buď půjde o smluvní bonus, nebo o dividendu vyplacenou účastníkovi ESOP plánu. Ani v jednom případě není účastník společníkem společnosti.
Kromě toho, jakou formu bude mít ESOP benefit, bude také vždy důležité zvážit, zda se jedná o zaměstnance (na kterého se vztahují pracovněprávní předpisy a z daňového hlediska půjde vždy o příjem ze závislé činnosti), nebo o spolupracovníka. Ve všech případech bude odváděna daň z příjmů fyzických osob (až 23 %) a v některých případech – dle konkrétní situace – i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Jen pro úplnost podotýkáme, že samotné „nabytí“ virtuálního podílu nepodléhá žádnému zdanění, neboť se jedná v podstatě pouze o kalkulační vzorec mzdy, resp. odměny. Z hlediska daňového práva je relevantní pouze samotná výplata bonusu plynoucího z ESOP plánu, ať už se jedná o smluvní bonus nebo dividendu, kdy pro společnost může být dividenda z daňového pohledu paradoxně značně nevýhodná.
Ekvitní ESOP
a) Nabytí majetkové účasti převodem (nebo zvýšením základního kapitálu)
V případě nabytí majetkové účasti zaměstnance na společnosti se bude jednat o zdanitelný (a dle situace i zpojistněný) nepeněžitý příjem ze závislé činnosti v rozsahu rozdílu mezi nabývací cenou a tržní cenou, všechny tyto odvody přitom provede/srazí zaměstnavatel.
Výše uvedené se v principu neuplatní, pokud půjde o spolupracovníky (neboť v jejich případě výslovné ustanovení o „dodanění“ rozdílu chybí), nicméně v tomto případě je situace sporná a v případě výrazného rozdílu mezi nabývací a tržní cenou nelze zdanění/zpojistnění vyloučit (ostatně i s ohledem na riziko tzv. švarcsystému atd.).
b) Dividenda
Dividenda je zdaněna 15% srážkovou daní ze strany společnosti.
c) Prodej podílu (exit)
Pokud je ESOP spojen s právem zaměstnance prodat svůj podíl společnosti např. v případě předem dohodnuté události (exit event), při prodeji je předmětem zdanění rozdíl mezi nabývací cenou a prodejní cenou. Tento příjem bude podléhat až 23% dani.
Příjem z prodeje je však osvobozen, pokud bude splněn tzv. časový test, tj. 3 roky držby pro cenné papíry (s výjimkou kmenového listu) či 5 let pro podíly (včetně kmenového listu). Tato skutečnost je i významnou výhodou ekvitního ESOPu proti virtuálnímu, kde obdobné osvobození nepřichází v úvahu.
Zde je potřeba též uvést, že Česká republika je jedna z mála jurisdikcí, která u fyzických osob osvobozuje příjmy z prodeje cenných papírů/podílů, a proto může být ekvitní ESOP z pohledu daní velice výhodným instrumentem. (Vládní „ozdravný balíček“ má přitom od 1. 1. 2024 (případně 2025) toto osvobození omezit na 40 mil. Kč ročně, avšak – zjednodušeně řečeno – jen pro nárůst hodnoty po tomto datu.)
Jak je to s daněním ESOPů v jiných zemích?
Mezi odbornou veřejností se objevují různé výtahy a sumáře zahraničních úprav, kde jsou akcentovány různé daňové (a často jen domnělé) výhody ESOPů. Při detailním pohledu na příslušnou právní úpravu zpravidla dojdeme k závěru, že virtuální ESOPy nepožívají výhody vůbec žádné a ekvitní zpravidla pouze v tom, že v některých státech dochází k odkladu zdanění nepeněžního příjmu při nabytí cenných papírů či podílů, jak jsme ho popsali výše, až na prodej („liquidity event“). Zejména tato možnost se v současnosti diskutuje i v České republice. Někdy je tento odklad u zahraničních úprav dost zjednodušeně prezentován jako „exemption“, případně i určitá (zpravidla zastropovaná) osvobození skutečně mohou existovat, nicméně ta existují i v České republice, jak bylo vysvětleno výše. Též mohou být v zahraničí výjimky z odvodů sociálního a zdravotního pojištění, ale opět – v určitých situacích jich lze dosáhnout i u nás. Shrnuto, tuzemská daňová úprava dle našeho názoru nijak nevybočuje ze „standardních“ úprav „na západě“, a díky osvobození příjmu z prodeje zřejmě patří spíše k těm výhodnějším.
Je tedy co zlepšovat?
To je vždy.
Mohlo by se jednat o zmíněné odložení povinnosti platit daň z nepeněžního příjmu (resp. zálohu na daň sráženou zaměstnavatelem) v případě ekvitních ESOPů až do momentu, kdy reálně došlo k prodeji ESOP podílu (akcie).
Další změnou v případě ekvitních ESOPů by mohlo být uznání časového testu i za období, kde zaměstnanec držel teprve jen právo opce, na základě které až následně nabyl podíl na společnosti.
Jsou tedy daně „kladivo“ na ESOPy?
Jak bylo uvedené výše, daňově prostředí pro ESOPy a zaměstnance není v České republice dokonalé, avšak patří v rámci evropských standardů mezi ty spíše přívětivější.
Z našeho pohledu tak řada kritických pohledů na české zdaňování ESOPů a srovnávání s tou či onou jurisdikcí, kde to „přece mají upraveno strašně výhodně“, vzniká z neznalosti daňové problematiky, neúplnosti nastudování příslušné zahraniční úpravy apod.
