Jednotný digitální trh
Směrnice o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu („směrnice“) má být jedním z dalších kroků, kterým chce EU posílit jednotný vnitřní trh a sjednocení podmínek napříč všemi členskými státy.
Po hlasování v Evropském parlamentu v září minulého roku a související dramatické veřejné diskuzi pokročil legislativní proces do tzv. trialogu mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Ačkoliv si mohl Evropský parlament před svým schválením dne 26. 3. 2019 odhlasovat možnost předložit další pozměňovací návrhy, neučinil tak s rozdílem několik málo hlasů, na čemž se zásadním způsobem podíleli europoslanci z Velké Británie, kterých se úprava už nemusí (nebo může, kdo ví?) vůbec týkat. Legislativní proces byl ukončen 17. 4. 2019, nyní proběhne již pouze publikace v úředním věstníku.
Směrnice upravuje řadu oblastí (např. vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu, užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech, vhodné a přiměřené odměny autorů), z nichž největší pozornost veřejnosti byla zaměřena na články 11 a 13 (nyní články 15 a 17).
Zmíněné dva nejdiskutovanější články směrnice zásadním způsobem posilují odpovědnost poskytovatelů online služeb poskytujících např. agregovaný přístup k článkům jiných webových portálů nebo platformy pro ukládání a sdílení obsahu (např. Google, YouTube, Seznam.cz, Facebook nebo ulož.to, ale i mnoho dalších českých, slovenských i dalších evropských poskytovatelů). Obecně lze očekávat, že směrnice v Evropě změní podobu internetu, a to i podstatným způsobem.
Co nás čeká a nemine
Od okamžiku platnosti (použitelnosti) směrnice, tedy od zveřejnění v úředním věstníku, mají členské státy 24 měsíců na transpozici do vnitrostátních předpisů.
Ačkoliv má směrnice přispět k jednotnosti evropského (digitálního) trhu, nemá česká ani jiná evropská transpozice v případě takto komplikovaného textu nic jistého a lze očekávat i jistou míru roztříštěnosti pojetí. Ostatně transpozice směrnice o elektronickém obchodu do zákona 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, byla zákonodárcem pojata až příliš kreativně, čímž se svým zněním značně odchýlila od původního (stručného a jednoduchého) znění článku 14 směrnice o elektronickém obchodu a dodnes vyvolává dojem, že tento zákon odpovědnost poskytovatelů služeb zakládá, a nikoliv, že ji vylučuje. Bude zajímavé sledovat transpozici nejen v České republice, ale i jiných členských státech, zejména Německu, kde je oblast odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti tradičně významným tématem.
V našem připravovaném seriálu Vás provedeme novinkami, které směrnice přináší.
