Máme za sebou v našich končinách různě přijímaný Halloween, a po něm již méně kontroverzní Dušičky. A zrovna na svátek zemřelých publikoval Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) jednu docela strašidelnou pokutu ve výši 7,7 milionu Kč. Pokutovaná společnost rozesílala obchodní sdělení na podporu třetích stran bez předchozího souhlasu příjemců. ÚOOÚ tedy důrazně upozornil na to, že nezákonné praktiky v oblasti přímých marketingových sdělení bude trestat přímo děsivými sankcemi.
Přepravní společnost do e-mailů zasílaných zákazníkům, kterými potvrzovala přijetí či způsob vyřízení jejich objednávky, po delší čas vkládala reklamní texty ohledně služeb a zboží třetích osob. K zasílání těchto obchodních sdělení však dle ÚOOÚ neměla oprávnění, neboť:
- nebyl získán předchozí souhlas k zasílání obchodních sdělení příjemcům;
- zasílané e-maily nebyly jasně označeny jako obchodní sdělení;
- nebyla jasně uvedena identita subjektu, pro jehož potřeby bylo obchodní sdělení distribuováno;
- příjemci neměli možnost se odhlásit od přijímání těchto e-mailů obsahující obchodní sdělení (jednoduchý opt-out).
Zopakujeme si základní pravidla. Zákonným předpokladem pro zasílání obchodních sdělení je buď souhlas příjemce splňující zákonné požadavky, anebo použití tzv. zákaznické výjimky.
Souhlas musí být poskytnut předem, musí být konkrétní (pro zasílání obchodních sdělení), dobrovolný a prokazatelný (podnikatel musí dokázat jeho získání). Souhlas lze získávat v rámci objednávek, při zákaznických registracích do e-shopu nebo věrnostního klubu, či třeba během spotřebitelské soutěže. Toť varianta aktivního opt-in od příjemců marketingových sdělení.
Zákaznická výjimka se uplatní, když podnikatel zasílá obchodní sdělení zákazníkovi, který u něho provedl nákup zboží či služeb. Zda se lze zákazníkem pro tento účel stát i jinak, není zatím ustáleno. Každopádně u zákazníka není třeba vyžadovat souhlas (opt-in), ale stačí umožnit vyjádření nesouhlasu (opt-out). Pro využití výjimky se sdělení dále musí týkat podnikatelových vlastních obdobných výrobků nebo služeb. Pokutovaná společnost by tak neporušila zákon, pokud by propagovala vlastní služby či slevové akce. Pro zasílání obchodních sdělení ve prospěch třetích osob však už potřebovala předchozí souhlas příjemců.
Každá zpráva směřující ke spotřebitelům, kterou lze podle její povahy považovat za obchodní sdělení, musí být jako taková jasně označena. Zkrátka musí již z předmětu e-mailu být zřejmé, že jde o marketing. V daném případě měla být část textace potvrzovacích e-mailů obchodním sdělením, aniž by tak byl e-mail označen.
Každé obchodní sdělení musí jasně uvádět, kdo toto zboží či služby nabízí. Při uzavírání smlouvy totiž není podstatný jenom obsah takové smlouvy, ale také kdo je smluvní stranou. Z tohoto důvodu je pro ochranu spotřebitele klíčové, aby byla zřejmá identita odesílatele obchodní komunikace.
Pokutovaná společnost obchodní sdělení včlenila do e-mailů, které by jinak nebyly obchodními sděleními, ale tzv. transakční komunikací. Hranice mezi těmito typy komunikace může být poměrně tenká a zde byla zjevně překročena. Příjemci zřejmě neměli možnost opt-outu z příjímání obchodních sdělení, který jinak musí každé obchodní sdělení obsahovat.
Milionové pokuty
Rekordní sankce je odůvodněna dlouhodobým porušováním zákonných podmínek pro zasílání obchodních sdělení a také skutečností, že nevyžádaná obchodní sdělení byla zaslána více než 40 milionům subjektů. Pokuta se svou výší vymyká dosavadní sankční praxi. Je uložena v maximální čtvrtině zákonného rozsahu a o řád či dva výše, než je u obchodních sdělení běžné, byť milionové pokuty již v minulosti za spam padly.
Tedy, kdo tak dosud nečiní, měl by si zrevidovat nastavení a postupy, zkvalitnit právní osvětu směrem k marketingu a zkontrolovat komunikační vzory… Protože špatně formulovaný e-mail… adresovaný velkému počtu příjemců… co může stát miliony na pokutě… i ten je odeslán na jediné k-l-i-k-n-u-t-í. A úřad to sleduje… ÚÚÚOOÚÚÚ
