Dekorativní pozadí stránky

Chystá se regulace kryptoměn?

Chystá se regulace kryptoměn?

Dne 27. července 2019 bylo ukončeno vládní připomínkové řízení návrhu zákona, kterým se mění: (i) zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. AML zákon); a (ii) zákon o hazardních hrách, jakož i další zákony, které souvisejí s těmito zákony a zákonem o evidenci skutečných majitelů, což je pro tento článek zejména živnostenský zákon. Hlavním smyslem návrhu je částečná implementace směrnice Evropského parlamentu 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění: (i) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (AML směrnice); (ii) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES; (iii) Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU; a také (iv) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

Na kryptoměny, ač je takto výslovně neoznačuje, zjevně míří návrh zákona v ustanovení § 4 odst. 9 AML zákona prostřednictvím pojmu „virtuální měna“:

„Virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka, která je

a) způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má, nebo nemá emitenta, pokud se nejedná o

1. zaknihovaný cenný papír, investiční nástroj, nebo peněžní prostředek podle zákona o platebním styku,

2. prostředek podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 až 7 zákona o platebním styku, nebo

3. prostředek, kterým je prováděna platba podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona o platebním styku, nebo

b) prostředkem podle písmene a) bodu 2 a kterou lze v konečném důsledku zaplatit pouze za úzce vymezený okruh zboží nebo služeb, který zahrnuje elektronicky uchovávanou jednotku podle písmene a).

 

Pozornost právem poutá výše uvedený bod b), kterým je zjevně cíleno na tzv. utility tokeny (tj. tokeny, které v budoucnu umožní přístup k předem avizované službě či produktu), oblíbený to způsob obcházení zejména zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Nejdůležitější částí návrhu zákona, implementující čl. 47 AML směrnice, je zakotvení poměrně široké definice, resp. rozšíření té stávající, povinné osoby dle § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona, kterou má být dle návrhu nově „osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou“.

Tato nová, stručná a široká definice se nachází v návrhu zákona záměrně, neboť jak uvádí důvodová zpráva: „[d]ůvodem pro zachování této obecné definice je zejména velmi rychlý až překotný vývoj v oblasti týkající se této komodity a služeb na ni navázaných…“ .

Na subjekty poskytující služby spojené s virtuální měnou (ať již krypto – směnárny či burzy, ale i další subjekty, např. provozovatelé platebních bran či bitcoinových automatů) tak mají dle návrhu zákona nově dopadnout některé povinnosti dle zákona AML, tj. budou muset např. písemně dokumentovat postupy, pomocí nichž praní špinavých peněz předcházejí, a to včetně provádění řádné identifikace a kontroly svých klientů a provádění zostřeného dohledu nad těmi s (potenciálně) zvýšeným rizikem.

Krom výše uvedeného návrh zákona též nově ustanovuje ohlašovací povinnost dle živnostenského zákona v případě volné živnosti, a to pro konkrétní případ „poskytování služeb spojených s virtuální měnou podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ (tedy dle AML zákona). Dle návrhu zákona tedy každý, kdo bude vykonávat výše uvedenou činnost, bude muset učinit ohlášení na živnostenský úřad, což ve svém důsledku umožní státu nově vytvoření přehledu o subjektech poskytující takové služby.

Ve výsledku by tak subjekty poskytující služby spojené s kryptoměnami mohly vedle nových povinností získat i jako pozitivní vedlejší efekt určitou legitimitu vůči jiným tradičním a konzervativním finančním institucím, se kterými nevyhnutelně spolupracují.

Související články