Dekorativní pozadí stránky

Dílčí otázky spojené s nařízením MiCA

Dílčí otázky spojené s nařízením MiCA

O návrhu evropského nařízení týkající se trhů s kryptoaktivy jsme psali v některých z našich předchozích článků. Tento ostře sledovaný právní předpis si klade za cíl především zajistit transparentnost při vydávání kryptoaktiv, jednoznačně upravit jejich provoz a organizaci a zároveň zajistit ochranu spotřebitelů, integritu trhu a finanční stabilitu.

Současná regulace krypto-podnikání v ČR a v zahraničí

Krypto-podnikání v Česku bývá označované jako punkové. Směnárny, burzy, trading, peněženky, ICOs, vydávání NFT a jiných tokenů je nyní (až na výjimky) neregulované. V oblasti virtuálních měn lze od konce roku 2020 podnikat na základě volné živnosti, konkrétně jako poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem. Stačí tedy s.r.o. se živnostenským listem, podnikatelská odvaha a zvládnutí technologií. To se však od 2024 změní – MICA podstatně zasáhne celý sektor, přinese řadu nákladů a rizik, ale i příležitostí.

V zahraničí je právní úprava podnikání s kryptoměnami roztříštěná. Některé země, jako například Slovensko, se vydaly stejnou cestou jako Česká republika a zvolily jednoduchý postup získávání oprávnění na základě živnostenského zákona. V některých státech, jako jsou Estonsko, Francie nebo Malta, je nutné získat vyšší stupeň povolení ve formě licence. Tento přístup může být problematický, protože podnikatel musí získat licenci pro každou zemi zvlášť. S příchodem nařízení MiCA se evropská legislativa sjednotí a všechny tyto problémy s spojené s roztříštěnou právní úpravou pominou, zavedením tzv. passportingu.

Na co všechno bude dopadat připravované nařízení MiCA?

Nařízení MiCA pokrývá několik klíčových oblastí včetně emise, veřejné nabídky a dohledu nad transakcemi kryptoaktiv. Regulace dopadne jak na fyzické, tak i na právnické osoby, které se zabývají vydáváním, nabízením veřejnosti a přijímáním kryptoaktiv k obchodování v EU, nebo které poskytují tzv. služby související s kryptoaktivami, a také na osoby, které vykonávají aktivity, které by mohli vést k zneužití trhu.

Nařízení zavádí dva nové typy licencí:

  • Emitent tokenů vázaných na aktiva (Issuers of asset-referenced tokens);
  • Poskytovatelé služeb kryptoaktiv (Crypto-asset Service Providers).

Pro obě tyto činnosti bude nově potřebné získat oprávnění národního regulátora, kterým bude u nás Česká národní banka.

Na co se naopak nařízení MiCA nevztahuje?

Regulace nedopadne zejména na centrální banky, likvidátory, insolvenční správce, na poskytování služeb kryptoaktiv výlučně svým mateřským a dceřiným společnostem a kryptoaktiva která by měla pouze podobu investičního nástroje. Nařízení se nevztahuje také na kryptoaktiva, která jsou „jedinečná a nezaměnitelná s jinými kryptoaktivy“, tedy nedopadne na tzv. Non fungible tokens (NFT).

Stávající kryptoaktiva jako jsou Bitcoin nebo Ethereum, budou spadat pod novou právní úpravu, a to zejména v částí prevence proti zneužití trhu a regulaci poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Je však třeba doplnit, že v případě, kdy kryptoaktivum nemá identifikovatelného vydavatele, neaplikuje se na něj řada částí MiCA (zejm. Hlava II, III ani IV).

Jaké povinnosti přináší MiCA pro vydavatele kryptoaktiv?

Nařízení MiCA rozděluje kryptoaktiva do tří podkategorií podle toho, zda jsou založeny na stabilizaci své hodnoty na jiném aktivu, a na základě toho uplatňuje pro každou kategorii specifické požadavky:

  1. elektronické peněžní tokeny („e-money tokens“), kryptoaktivum, jehož účelem je udržovat stabilní hodnotu navázáním na jednu oficiální měn, mohou vydávat pouze banky a instituce elektronických peněz.
  2. tokeny vázané na aktiva („asset-referenced tokens“) odkazují na jakoukoli jinou hodnotu, včetně jejích kombinace. Vydavatelem těchto tokenů mohou být pouze banky a emitenti s výše zmíněnou licenci od ČNB.
  3. jiná kryptoaktiva je možné vydávat bez licence.

 

Nařízení MiCA zavádí pro vydavatelé kryptoaktiv až na výjimky, povinnost notifikovat a zveřejnit tzv. Whitepaper (u tokenů vázaných na aktiva podléhá schválení ČNB).

Nařízení mimo jiného přináší i řadu opatření pro ochranu spotřebitelů, které mají zajistit větší transparentnost (povinnost zveřejnit vnitřní informaci) a zároveň zabránit účelové manipulaci trhu s kryptoaktivy (zákaz obchodování zasvěcených osob a nedovoleného zpřístupnění vnitřních informací). Kromě toho MiCA přináší právo zpětné výměny u elektronických peněžních tokenů, které se ale nebude vztahovat na tokeny, které je možné využít k pořízení zboží nebo služeb pouze v prostorách využívaných vydavatelem tokenu.

Co s elektronickými stravenkami v souvislosti s právem na zpětnou výměnu?

Právo na zpětnou výměn by mělo dopadat, zřejmě i na elektronické stravenky vydané ve formě elektronických peněžních tokenů. Není však vyloučeno, že příslušné orgány k interpretaci uvedených ustanovení v budoucnu zaujmou jiný názor.

Jaké povinnosti přináší nařízení MiCA pro poskytovatelé služeb kryptoaktiv (Crypto-asset Service Providers)

Nařízení MiCA stanoví, které konkrétní právnické osoby a instituce mohou tyto služby poskytovat. Stručně řečeno, poskytovatelem služeb kryptoaktiv musí být konkrétním typem finanční instituce, která splňuje všechny stanovené požadavky nařízení MiCA a zároveň (až na výjimky jako jsou banky a obchodníci s cennými papíry), musí mít povolení od ČNB. Poskytování služeb s kryptoaktivy zahrnuje řadu činností, jakými jsou například provozování obchodní platformy, poskytování poradenství ke kryptoaktivum, úschovu a správu kryptoaktiv apod.

Spolu s nařízením MiCA je v nyní v legislativním procesu také nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv, které zavádí pro poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy také povinnost (bez ohledu na hodnotu transakce) uchovávat a ověřovat informace o původu kryptoaktiv, jejich příjemci a následně tato data poskytovat i příslušným regulačním orgánům.[1]

Příležitosti a rizika připravované regulace

Zavedení jednotné regulace pravděpodobně přivede řadu institucionálních investorů, kteří se dosud investicím do kryptoaktiv ze zřejmých důvodů vyhýbali. Za problematickou považujeme přísnost nařízení, které vyžaduje ověření totožnosti uživatele bez ohledu na hodnotu transakce, co je proti zásadám P2P obchodu a řadu uživatelů, kteří si zakládají na anonymitě, to zřejmě od obchodování odradí. Další rizika MiCA lze spatřovat v chybějící regulaci zmiňovaných NFT a decentralizovaného financování (tzv. DeFi) a hlavně i v absenci sankcí za porušení nařízení MiCA.

Závěr

Přestože do vstupu nařízení MiCA v platnost zbývá ještě dost času, doporučujeme všem, kteří budou spadat do rámce připravované regulace, aby již nyní začaly sledovat požadavky a zajistili soulad svého podnikání s novou legislativou.

Klikněte ZDE, pokud chcete vědět více o našich službách, získaných oceněních nebo o tom, co o nás píší v médiích.


[1] K tomuto opět odkazujeme na náš již předchozí článek.

 

Autoři: Amler Pavel, Stančík Martin a Lupač Tomáš

 

Zdroje článku

Související články