Trh START jako optimální cíl pro startupy

Financování českých a slovenských startupů obecně probíhá prostřednictvím investice do ekvity nebo formou konvertibilního úvěru v rámci standardních investičních kol (pre-seed, seed a series A-C). Zajímavou alternativou k získání kapitálu v pozdějších fázích rozvoje společnosti pak může být vstup na burzu (IPO). Přímo pro menší a střední podniky je pro tyto účely na míru ušit trh START pražské burzy.

Proces IPO (z anglického initial public offering), neboli veřejná nabídka akcií, byl po mnoho let doménou pouze velkých firem, a pro startupy takřka nedosažitelný. Pražská burza se toto již 5 let snaží změnit prostřednictvím svého trhu START a přilákat na svůj parket i menší a střední inovativní společnosti s hodnotou od 100 milionů Kč, které vydáním nových akcií chtějí získat finanční prostředky pro svůj rozvoj.[1] Skutečnost, že takové řešení může být optimální, dokládají success stories společností, které kdysi také začínaly v garážích, jako jsou eMan, Bezvavlasy, FIXED.zone nebo Fillamentum.

Přínosů, které vstup na burzu může přinést, je více. Kromě peněz pro další rozvoj můžou na podnik čekat výhody, které klasické formy financování nenabízejí. Je to především optimalizace rozvahy díky dodání kapitálu a tím zvýšení dluhové kapacity, volnost použití kapitálu (žádná splatnost či omezení jako u úvěru), nebo získání prestižního statusu veřejně obchodované společnosti a s tím spojené publicity a posílení značky.

Výhoda č. 1: Peníze až na prvním místě

IPO nemůže sloužit jako alternativa pro získání kapitálu ze strany startupů v raných fázích jejich rozvoje. Nesporně největším benefitem a hlavním důvodem, proč by však společnost mohla chtít nabídnout akcie na burze v pozdější fázi svého rozvoje, je přísun finančních prostředků. Na rozdíl od standardních forem financování v rámci rizikového kapitálu, kdy se startupy potýkají s dlouhodobým a náročným vyjednávání podmínek, na trhu START mohou obdržet finanční prostředky bez nutnosti takového kroku. V pozdějších fázích rozvoje společnosti tak může odpadnout nutnost kompromisních a pro startup často nevýhodných řešení v rámci vyjednávání o investici.  

Oproti výše zmíněným možnostem financování může být veřejná nabídka akcií pro startupy i přes vyšší počáteční výdaje ve finále levnější. Celkové náklady v hodnotě nižších jednotek milionů Kč, které tvoří zejména náklady na auditora, finančního poradce, autorizovaného analytika nebo právního poradce, mohou být mnohonásobně převýšeny výnosy. V rámci standardního investičního cyklu musí startup vynaložit mnoho finančních prostředků v rámci všech investičních kol, než se dostane ke zdárnému exitu. IPO tak může některé z investičních kol v pozdějších fázích rozvoje společnosti úplně nahradit a ušetřit tak náklady, čas a pár šedých vlasů na hlavě zakladatelů. IPO pak bude zejména výhodné v případě větších emisí, kdy vynaložené náklady vůči získaným finančním prostředkům budou relativně nižší. Rekordmanem na trhu START je v tomto ohledu společnost GEVORKYAN, která v rámci veřejné nabídky získala téměř 730 milionů Kč, a to výměnou za 17,61% podíl.

Společnosti může ke vstupu na burzu motivovat i absence v budoucnu pevně splatného dluhu z konvertibilního úvěru, kdy finanční prostředky investorů proudí do podniku ihned výměnou za účast na jeho podnikání. Odpadá tedy stres zakladatelů se získáváním dalších investorů v rámci návazných kvalifikovaných kol, aby došlo ke konverzi úvěru namísto jeho splacení. 

Výhoda č. 2: Liga výjimečných

Vstup na burzu je záležitostí prestiže. Ke dni sepsání tohoto příspěvku byly na trhu START obchodovány akcie 14 společností. Po IPO transakci se společnost zařadí do čela nejzajímavějších (a určitě nejznámějších) společností ve svém oboru. Samotná skutečnost, že jsou akcie společnosti veřejně obchodovány, otvírá dveře k dalším příležitostem – lze tak přilákat nové zaměstnance (k jejich „zaháčkování“ jsou pak důležité zaměstnanecké motivační programy (tzv. ESOPy)), zákazníky, obchodní partnery, ale i další investory. Veřejně obchodované společnosti se pak kvůli pravidelnému reportingu vůči České národní bance a informačním povinnostem ve vztahu k burze zároveň stávají mnohem transparentnější a důvěryhodnější. 

Příběhy podniků, jejichž akcie mají být upsány na burze, se zároveň dostávají na přední strany českých a slovenských novin. I samotná pražská burza je aktivní v podpoře veřejných nabídek akcií a poskytuje silnou mediální a marketingovou podporu každému IPO. Ve finálních fázích vstupu na burzu pak probíhají marketingové roadshows, tedy akce, kde jsou potenciální investoři lákáni na růstové příběhy jednotlivých společností. O mediální pozornost se tak startupy bát nemusí.

Výhoda č. 3: Částečný exit?

Zakladatelé a stávající akcionáři si v rámci IPO obecně ponechávají většinu svých podílů na společnosti, jelikož se na jejím rozvoji téměř vždy i nadále chtějí angažovat. To bývá samozřejmě dobrým signálem pro investory, kteří tak mohou mít důvěru v to, že společnost bude i nadále vyvíjet aktivitu správným směrem.

Na druhou stranu, zakladatelé mohou chtít po mnoha letech stresu a dřiny část podniku prodat, což lze prostřednictvím IPO realizovat, případně jim obchodování akcií na burze dává možnost postupného prodeje akcií na trhu.

Nutno podotknout, že akcie veřejně obchodované společnosti jsou typicky mnohem likvidnější než akcie „privátních“ společností, a lze je tak na burze snadněji koupit/prodat. Od letošního září se navíc na trhu START obchoduje bez minimální velikosti transakce a každý všední den.

Na co si bude třeba dát pozor

IPO ale vyžaduje plánování a přípravu. Chce-li podnik vstoupit na burzu, musí splnit poměrně přísné požadavky stanovené jak unijním a tuzemským právem, tak burzovními pravidly pro konkrétní trh pražské burzy. Burzovní pravidla pro trh START jsou nicméně volnější proti pravidlům, která platí pro Prime Market, tedy trh pražské burzy, kde jsou obchodovány největší společnosti (ČEZ nebo velké tuzemské banky).

Společnost, která chce vstoupit na burzu, musí splnit specifické podmínky – například existovat v právní formě akciové společnosti. Tudíž, má-li podnik formu společnosti s ručením omezením, bude třeba nejprve provést jeho přeměnu. Nemá-li pak zaknihované akcie, musí projít procesem zaknihování u centrálního depozitáře cenných papírů. Dále musí společnost mít sídlo v České republice nebo na Slovensku a předložit své auditované účetní výkazy za poslední dva až tři roky (postačí české účetních standardy, IFRS mezinárodní účetní standardy zde nejsou oproti jiným trhům vyžadovány).

Na své cestě vstříc IPO nicméně nebude podnik sám. K ruce mu po celou dobu budou finanční poradce, autorizovaný analytik a právní poradce, které společnost vybírá ze seznamu sestavovaného pražskou burzou. Jejich pomoc bude potřeba při přípravě vstupu na trh START, zejména při valuaci společnosti, nastavování správných obchodních parametrů transakce, přípravě analytické zprávy věnující se ekonomickým aspektům podniku nebo právní prověrce (tzv. due diligence).

Hlavním dokumentem pro investory je pak tzv. prospekt, jehož formát a obsah striktně upravují unijní nařízení a jenž obsahuje podrobné informace o podniku, produktech, trhu na kterém působí, včetně auditovaných finančních údajů za poslední dva či tři finanční roky a rizikových faktorů. Prospekt schvaluje České národní banka, a až po jeho uveřejnění lze akcie podniku veřejně nabízet. Vzhledem k tomu, že o vstup na trhu START typicky usilují menší a střední společnosti, často jim stačí vypracovat tzv. unijní prospekt pro růst, který sice přináší značná zjednodušení oproti „plnohodnotnému“ prospektu, ale pořád se jedná o desítky stránek textu.

S ohledem na předchozí řádky je zřejmé, že vstup na burzu je časově náročnější záležitost. Příprava IPO od prvních kroků až po samotnou veřejnou nabídku akcií je proces trvající půl roku až rok.

A jak to bude dál?

Je nutné pamatovat na to, že po IPO budou akcie startupu dále obchodovány na trhu a podléhat vrtkavým náladám trhu i finančním výsledkům společnosti. Se vstupem na trh START se dále vážou některé nové úkoly. Jedná se zejména o pravidelný reporting vůči České národní bance a burze. Osoby ve vedení navíc musí České národní bance oznamovat své obchody s akciemi společnosti. Obě opatření jsou zavedena za účelem předcházet manipulaci s trhem. Nelze ani zapomenout na různé informační povinnosti vůči pražské burze.

Emitent se dále musí účastnit tzv. START Days, které pražská burza organizuje zpravidla dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim. Během START Days probíhají setkání společností obchodovaných na trhu START, jejich akcionářů a potenciálních investorů. V rámci těchto akcí mají společnosti povinnost odprezentovat aktuální informace týkající se jejich hospodaření.

V čem rádi pomůžeme

Pro startupy v pozdější fázi jejich rozvoje může být IPO na trhu START zajímavou alternativou a příležitostí k získání finančních prostředků. IPO na trhu START pak nemusí nutně znamenat jen cíl, ale i případnou cestu na Prime Market pražské burzy. Společnost jednou obchodovaná na burze má snazší přístup k dalším penězům na kapitálovém trhu a obvyklé jsou i sekundární veřejné nabídky dalších akcií.

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS je jedním z úzkého kruhu autorizovaných právních poradců pro trh START a realizovala nejvíce IPO na tomto trhu. Mezi úspěšné transakce HAVEL & PARTNERS patří veřejné nabídky akcií společností Hardwario (2022), Gevorkyan (2022), FIXED.zone (2021), eMan (2020) a Atom Trace (2018).

Díky specializovanému týmu dokáže HAVEL & PARTNERS komplexně pomoct se vstupem na pražskou burzu, a to včetně řešení korporačních, regulatorních a daňových otázek nebo při jednání se zástupci trhu START a s centrálním depozitářem cenných papírů. Jsme Vám k dispozici a rádi Vás dovedeme k Vašemu cíli.