Ještě jednou ke zdanění ESOPů, aneb kde se nacházíme po novele?

Zdanění manažerských programů je téma, ke kterému se v rámci našich příspěvků rádi vracíme. Nahrává nám tak do karet, že zákonodárci se poměrně nedávno rozhodli zdanění ESOPů částečně zmírnit. Jak se to povedlo a jaké jsou další možnosti vývoje úpravy zdanění?

Potřeboval systém zdanění ESOPů úpravu?

Jak již popisovali naši kolegové zde, některé motivační manažerské programy vyžadovaly po jejich účastnících odvést daň z příjmu (včetně veřejných pojistných) již v okamžiku vlastního vstupu do programu, tedy při nabytí podílu zaměstnancem od společnosti.

Nabytí podílu v obchodní korporaci podléhalo zdanění v případech, ve kterých jej manažer (statuární orgán) či zaměstnanec získal za nižší nežli tržní cenu. Jinými slovy nabyl takový podíl se slevou či bezúplatně. Naopak při nabytí podílu za tržní cenu daňová povinnosti nevznikala (a nevzniká), neboť nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu.

Povinnost odvést daň a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění již při nabytí podílu v rámci motivačních manažerských programů zatěžovala jak manažera, tak i zaměstnavatele. Tato skutečnost tak činila celý koncept pro všechny zúčastněné méně atraktivním. Postupně tak sílil tlak zainteresované veřejnosti na odklad daně, resp. odvodů v ideálním případě až do tzv. liquidity eventu.

Poslední novela zdanění ESOPů

V reakci na požadavky ze soukromého sektoru zákonodárce narychlo připravil novelu zákona o daních z příjmu (č. 462/2023 Sb.). S cílem napravit výše nastíněný problém tak, že fakticky odloží povinnosti zaplatit daň z příjmů resp. odvody z nabytí podílu (ponecháváme stranou režim opcí). A to až k okamžiku, kdy jako první nastane některá z těchto možností (nejedná se o vyčerpávající výčet), s tím, že pro účely ESOPů je nejběžnější situace popsaná pod bodem 4:

1. okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy ze závislé činnosti (s určitými výjimkami) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce;
2. okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace;
3. okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky;
4. okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu;
5. okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance;
6. okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu.

Bohužel se však situace novelou i zkomplikovala. Pomineme-li určité výkladové nejasnosti v samotné daňové novele, nedošlo zároveň k výslovnému odsunutí povinnosti odvést odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Je zřejmé, že vzniklá situace nebyla úmyslem zákonodárce. Jak již tomu v právničině bývá, problém tkví v jednom slovním spojení, a to „zúčtovaný příjem“. Ten dle daňových a pojistných zákonů obecně „spouští" příslušný odvod. Daňová novela tento pojem u ESOPů správně odložila právě až na některý z výše uvedených kýžených momentů, avšak pojistná legislativa tak neučinila.

V důsledku tak poslední novela zatím vede k situaci, že zaměstnavatel sice není povinen odvést za zaměstnance daň z příjmu, ale zatím je nadále povinen odvést státu zdravotní a sociální pojištění.

Nadcházející novelizace

Ke dni publikace tohoto příspěvku jsou v legislativním procesu (resp. připomínkovém řízení) dvě novely, které si kladou za cíl vyřešit výše nastíněný problém:

1. Novela v rámci zákona o investičních společnostech, ve znění pozměňujících návrhů (odkládající i odvody pojistného), a
2. Novelav rámci návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých souvisejících zákonů (zavádějící za splnění určitých podmínek vůbec "konečné" osvobození nepeněžního příjmu v řešené situaci, tj. nikoli jen odklad zdanění/zpojistnění).

Dle našeho názoru má daleko větší šanci na přijetí střízlivější novela v rámci zákona o investičních společnostech. Ta již úspěšně prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně a bude se jí v nejbližší době věnovat Senát.

Je tak situace po novele horší, než byla?

To záleží, zda vidíte sklenici ESOPů spíše poloprázdnou nebo poloplnou. Dle našeho názoru je třeba nahlížet na problematiku optimisticky. I přes výše uvedené je situace kolem zdanění přeci jen o něco lepší.

V první řadě je dobře, že se problematika zdanění manažerských programů řeší, a že se o ní lidsky řečeno mluví. Pravdou je, že po přechodnou dobu (tj. do korekce výše popsaných legislativních problémů a do vyjasnění některých výkladových otázek) bude aplikace právní úpravy zdanění ESOPů o něco komplikovanější. Na druhou stranu daňová zátěž pro manažery a zaměstnance, resp. i zaměstnavatele je přeci jen komfortnější a zdá se, že řešení některých vzniklých problémů je nasnadě.