Když Vás provází síla IV: Třicet a dost aneb lhůta splatnosti po novele ZVTS

Do konce roku zbývá v době, kdy publikujeme tento článek, 30 dní. Třicet dní je přitom lhůta splatnosti, kterou by měli odběratelé s významnou tržní silou od Nového roku bezvýhradně uplatňovat ve svých smlouvách s dodavateli potravin a zemědělských produktů. A nejen na papíře. Přicházíme za vámi se čtvrtým dílem našeho ZVTS miniseriálu, tentokrát o maximální délce lhůty pro úhradu faktur v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Lhůta splatnosti kupní ceny je podle ZVTS považována za jednu z podstatných náležitostí každé smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavateli, vůči kterým má odběratel takovou pozici. Maximální lhůta splatnosti v délce 30 dnů se přitom uplatní pro veškeré úhrady dodávek potravin a zemědělských produktů, které odběratel s významnou tržní silou od těchto dodavatelů nakupuje.

Novela v tomto případě vlastně nepřinesla žádné změny. Rozšíření působnosti ZVTS na celý potravinářský řetězec však vede k tomu, že regulace lhůty splatnosti se nově týká celé řady dříve nedotčených subjektů. Jak přitom ÚOHS zjistil před rokem v rámci sektorového šetření (viz náš blog), lhůty splatnosti u některých nových adresátů povinností v době šetření dosahovaly až 120 dní, přičemž v praxi docházelo i k jejich umělému prodlužování. 

Může se tedy jednat opravdu o vážný problém. Vždyť i historicky úplně první pokuta za porušení ZVTS padla mimo jiné za překročení maximální délky splatnosti[1]. Přestože bylo rozhodnutí ÚOHS později zrušeno soudem[2], lze očekávat, že toto téma bude prioritou ÚOHS i po nabytí plné účinnosti novely 1. 1. 2024.

Pojďme se proto dále podívat, jak správně nastavit lhůtu pro úhradu faktur nejen ve smlouvě a jak zajistit i její praktické fungování. 

Fakturace jako základ

Základ právní úpravy splatnosti kupní ceny lze hledat v občanském zákoníku („OZ“). Pokud lhůta není ve smlouvě výslovně sjednána, činí 30 dní. A to ode dne doručení faktury, anebo ode dne obdržení zboží či služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později (v případě sjednání převzetí či ověření zboží běží lhůta od jejich realizace). 

Podnikatelé si přitom mohou sjednat lhůtu splatnosti (kratší) i delší než 30 dnů, avšak pokud by měla být lhůta splatnosti delší jak 60 dnů, nesmí být takové ujednání vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Taktéž si mohou svobodně zvolit okamžik, od kterého lhůta začíná běžet.

ZVTS výrazně limituje tyto možnosti volby ve vztazích mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavateli, vůči kterým má odběratel takovou pozici. V prvé řadě musí být lhůta splatnosti vždy písemně sjednána (je povinnou náležitostí smlouvy dle ZVTS). Bez ohledu na povahu potravin nebo zemědělských výrobků (např. zda podléhají rychlé zkáze), nebo pravidelnost dodávek, pak nesmí být sjednána lhůta splatnosti delší než 30 dnů, a to vždy ode dne doručení faktury. 

Nastavením lhůty je vše vyřešeno, nebo ne?

Mimo samotnou délku splatnosti musí smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem dostatečně specifikovat, jakou formou budou platby probíhat. Přestože mezi hlavní způsoby bude patřit hotovostní a bezhotovostní převod, ZVTS nevylučuje ani jiné platební metody, jako například sjednání dokumentárních plateb, tj. inkasa nebo akreditivu. Smluvní strany by rovněž neměly zapomenout na identifikaci platebních účtů, na které má být případná faktura uhrazena[3]. 

Volbu formy platby ZVTS nechává na smluvních stranách, smlouva ji však musí výslovně zachycovat. Je současně třeba pamatovat, že ani jiná forma platby nesmí ovlivnit úhradu ve 30 dnech od doručení faktury. Za okamžik úhrady je přitom obecně považován moment, kdy se peněžní prostředky dostanou do dispozice dodavatele.

Je také nadále možné sjednat skonto, tedy slevu z kupní ceny za dřívější úhradu faktury. Nicméně původní délka splatnosti (tj. lhůta před uplatněním skonta) v takovém případě nesmí být delší než právě oněch 30 dnů. Samotné skonto pak má povahu služby odběratele (ke službám příště) a jeho výše (tedy snížení ceny) nesmí být nepřiměřená.

ZVTS nechává na dohodě mezi odběratelem a dodavatelem rovněž otázku načasování doručení faktury ve vztahu k okamžiku doručení zboží. K doručení faktury tak může dojít již před předáním zboží (může jít i o zálohovou fakturu). Nebo naopak může být ujednáno, že faktura může být vystavena a doručena až po dodání smluvených produktů. 

Nejen na papíře, ale i v praxi

Pokud tedy máte lhůtu splatnosti sjednanou ve smlouvě v souladu se ZVTS a chcete si oddychnout, tak určitě můžete. Ale jen na chvilku. Není totiž důležité jen to, co je sjednáno ve smlouvě, ale i jak probíhá úhrada kupní ceny v praxi. 

Pokud by byla ve smlouvě správně stanovená lhůta, avšak reálně by docházelo k úhradám v době překračující zmíněných 30 dní, bude se rovněž jednat o porušení ZVTS. Není přitom rozhodné, zda bude odběratel v takovém případě současně stižen smluvní pokutou za pozdní úhradu, či nikoli.

Je třeba připomenout, že rozhodný pro zaplacení je až okamžik, kdy může dodavatel peněžními prostředky disponovat, tedy typicky okamžik připsání peněz na účet dodavatele. A to bez ohledu na to, zda odběratel hradí své faktury sám, nebo využívá clearingových služeb třetích stran. 

Je nutné se také vyvarovat jakéhokoli umělého prodlužování dohodnuté lhůty. Například vytvářením prodlev s převzetím zboží poté, co je doručeno dodavatelem do skladu odběratele, a v situaci, kdy vystavení faktury je navázáno až na toto převzetí[4]. Nebo odmítáním převzetí faktury s odkazem na chyby v ní. Samozřejmě pokud jde o chyby, které neumožňují úhradu provést, toto je třeba akceptovat. Pokud by však tyto chyby představovaly úpravy formálního charakteru, nebo by šlo jen o to, že musí proběhnout interní proces ověřování správnosti faktury, který bude neúměrně oddalovat okamžik považovaný za její doručení, mohlo by to být vnímáno jako porušení ZVTS.

Splatnost kupní ceny je opravdu komplexní záležitostí a její nastavení se může často jevit jako problematické. V případě jakýchkoli dotazů se proto na nás neváhejte kdykoli obrátit, rádi Vám s přípravou pomůžeme.

NA CO PAMATOVAT?

• I po nabytí plné účinnosti novely ZVTS k 1. 1. 2024 bude možné sjednat lhůtu splatnosti kupní ceny za dodané zboží mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem maximálně v délce 30 dnů od doručení faktury.
• Je samozřejmě možné pohlídat načasování faktického doručení faktury tak, aby proběhlo po doručení zboží. Nesmí však docházet k umělému prodlužování lhůty na úkor dodavatele.
• Lze očekávat, že dohled nad dodržováním řádné lhůty splatnosti bude jednou z priorit ÚOHS v příštím roce.

A CO BUDE PŘÍŠTĚ?

• Příště se podíváme na služby, a především ty poskytované ze strany odběratelů, jako jsou např. účetní služby nebo podpora prodeje.