Když Vás provází síla V: Ve službách ZVTS

Ať už jste dodavatel či odběratel, jistě Vás potěší, pokud jde Vaše zboží u koncových zákazníků dobře na odbyt. A jen málo aktivit tomu pomůže více než správně nastavená marketingová podpora. Zejména na maloobchodní úrovni je přitom běžné, že reklamu či promoční akce zajišťují na základě dohody s dodavatelem sami odběratelé. Asi Vás už nepřekvapí, že v souvislosti s nákupem zemědělských a potravinářských výrobků odběrateli s významnou tržní silou podléhá i nastavení těchto aktivit, respektive služeb obecně, pravidlům zákona o významné tržní síle (ZVTS). A právě o tom se můžete dočíst v dnešním článku.

Regulace služeb souvisejících s prodejem potravin a zemědělských výrobků („související služby“) není v ZVTS žádnou novinkou, i když novela ZVTS přinesla několik nových požadavků. Služby jsou řešeny v ZVTS hned ve dvou směrech. Jednak má odběratel s významnou tržní silou povinnost sjednat podmínky jejich poskytování či přijímání v písemné smlouvě s každým dodavatelem zemědělských a potravinářských výrobků, vůči kterému má takovou významnou tržní sílu. Dále pak ZVTS stanovuje, za jakých okolností může nastavení poskytování souvisejících služeb představovat nekalou obchodní praktiku. 

Ačkoli novela ZVTS přinesla několik změn, primárně především rozšířila okruh osob, na které dotčené povinnosti dopadají. Ať už si tedy chcete jen zopakovat již známá pravidla, nebo se dozvědět něco nového, následující text je právě pro Vás. 

Služba jako náležitost smlouvy 

Ujednané služby je podle zákona nutno vždy písemně vymezit a specifikovat ve smlouvě, která musí být uzavřena mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem před jejich poskytnutím nebo zahájením případných dodávek potravin a zemědělských výrobků. Právní úprava se netýká však jen služeb poskytovaných ze strany odběratele, ale i těch přijímaných, respektive tedy těch, které nabízí sám dodavatel.

ZVTS konkrétně požaduje, aby související služby byly popsány, v prvé řadě co do jejich předmětu a rozsahu – tedy v čem tyto služby spočívají a v jakém objemu budou poskytnuty (může být vztaženo např. k rozsahu v rámci určitého období). Nezbytnou náležitostí je i cena, nebo způsob jejího určení (např. vzoreček, dle kterého bude určena). Stejně jako v případě dodávek zboží je i zde požadován popis způsobu úhrady ceny (typicky bankovním převodem). Novou náležitostí je pak uvedení „odhadu nákladů a podklad, na jehož základě k takovému odhadu odběratel s významnou tržní silou dospěl (k tomu viz dále[1]).“ Smyslem těchto požadavků má být identifikace dalších vzájemných plateb (zejména výdajů) tak, aby si dodavatel mohl udělat představu, jak tato další ujednání změní předpokládaný příjem z vlastního prodeje zboží. Cílem je tak zajištění oboustranné výhodnosti přijímání a poskytování souvisejících služeb.

O jaké služby se vlastně jedná? 

V praxi se nejčastěji setkáváme s již zmíněným poskytováním marketingových a propagačních služeb odběratelem dodavateli. Odběratelé s významnou tržní silou nabízí svým dodavatelům umístění produktu do reklamního letáku nebo organizaci promoční kampaně, zaměřené na dodávané potraviny nebo zemědělské výrobky. Výjimečná není ani nabídka on-line inzerce či druhotné vystavení v uličkách prodejen. Dovedeme si proto představit, že zejména na vyšších stupních dodavatelsko-odběratelských vztahů (zpracovatel kupuje od prvovýrobce) nebude třeba dotčené povinnosti podle ZVTS tak často řešit, neboť k poskytování těchto druhů služeb nedochází.

Související služby však mohou být i jiného charakteru. Odběratelé pro své dodavatele běžně zajišťují činnosti týkající se dopravy či rozvozu nakoupeného zboží nebo služby finančního charakteru (např. v podobě již zmiňovaného skonta). Může jít také o poradenství v souvislosti se správným nastavením prodeje (uvádění nových výrobků, vyhodnocování trendů a možností rozvoje, analýzy), včetně poskytování vlastních prodejních dat (např. informace o tom, kolik zboží odběratele bylo prodáno na jednotlivých prodejnách). Odběrateli ale mohou být přičítány i služby třetích stran, které sám dodavateli zprostředkuje v souvislosti s prodejem jeho produktů. Jedná se třeba o zapojení do specifického zúčtovacího systému, který vyžaduje odběratel, nebo služby sdílení kmenových dat (GDSN systém). 

Za související služby naopak nejsou považovány např. dodávky elektřiny, vody, tepla nebo platby nájemného.

Související služby samozřejmě může poskytovat i dodavatel odběrateli, např. může jít o doplňující aktivity na prodejně (zajištění neustále plného regálu). Jak také uvádí sám ÚOHS ve svém stanovisku[2], ve vztahu k rozšíření působnosti ZVTS na celý potravinářský řetězec je třeba očekávat vývoj v dosavadní nabídce běžně poskytovaných souvisejících služeb (přibýt by mohly např. úklidové služby).  

Dobrovolnost, přiměřenost a nediskriminace…  

Pokud se ptáte, čeho se tedy má odběratel při poskytování souvisejících služeb vyvarovat, odpověď je třeba hledat v ustanoveních ZVTS věnovaných nekalým obchodním praktikám. V prvé řadě samotné poskytnutí služby dodavateli by mělo probíhat na dobrovolné bázi – dodavatel by k jejímu čerpání neměl být nucen. Případné vynucování odběru určité účetní služby od sesterské společnosti či zapojení do určitého zpoplatněného systému vzájemného zúčtování bylo v minulosti ze strany ÚOHS šetřeno jako specifická forma tzv. zalistovacího poplatku[3]. Po novele ZVTS lze takové jednání podřadit hned pod několik typů nekalých obchodních praktik[4].

Dále je třeba, aby hodnota plnění (tedy platba) za poskytnuté služby byla přiměřená, tj. adekvátní hodnotě poskytované služby. Poskytovaná služba by především neměla představovat fiktivní položku, sloužící např. k vyrovnání vzájemné finanční bilance smluvních partnerů. Výkon činnosti by měl vést k usnadnění obchodních vztahů mezi odběratelem a dodavatelem a její poskytování by mělo být potřebné a výhodné. Zásadním předpokladem tak je, aby o přínosu a hodnotě poskytované služby byl přesvědčen samotný dodavatel.

Poslední důležitou podmínkou je, aby sjednávání nebo poskytování služeb probíhalo nediskriminačním způsobem. Cena souvisejících služeb by měla být určována podle jejich skutečné hodnoty, a nikoli s ohledem na to, komu je poskytována. Odběratelé jsou tak povinni ve stejných situacích poskytovat služby za stejných podmínek. 

A jak je to s těmi náklady? 

Jak jsme už zmínili výše, novela ZVTS nepřinesla moc zásadních změn ve vztahu k poskytování souvisejících služeb. Jedna z nich je však zásadní a dělá starosti i odběratelům, které ZVTS řešil i v dřívějším období. Odběratel s významnou tržní silou má od roku 2023 povinnost ve smlouvě s dodavateli uvést odhad nákladů doplněný o podklad, na jehož základě byly spočítány. Jak potvrzuje ÚOHS ve svém stanovisku[5], tato povinnost se skutečně týká pouze služeb na straně odběratelů. 

Podobně jako většina dalších změn ZVTS, i tato souvisí s přijetím tzv. UTP směrnice[6] a stejně jako mnohé jiné je i tato povinnost přejata do českého zákona v přísnějším znění. Kde směrnice stanovila pravidlo poskytnutí výpočtu nákladů a jejich odhadu na vyžádání dodavatele, ZVTS zavádí povinnost jejich uvedení bez dalšího. Na problémy narážel především dosavadní výklad tohoto ustanovení ze strany ÚOHS, který počítal s poměrně detailním rozborem nákladových položek (vč. indikace personálních nákladů ve formě výše odměny pracovníka alokované na dotčenou službu). 

Tento článek však píšeme v době, kdy na základě připomínek odborné veřejnosti došlo k přehodnocení tohoto postoje. Ze strany ÚOHS byla zohledněna zejména obtížnost provádění takových rozborů, jakož i problematičnost sdílení citlivých obchodních informací. 

ÚOHS proto bude akceptovat odhad nákladů např. s odkazem na ceníkovou cenu s tím, že dotčeným podkladem může být průzkum trhu, který si odběratel pro tyto účely zpracoval. Je nicméně třeba, aby byl odběratel s významnou tržní silou schopen v případě potřeby ÚOHS doložit detailnější informace týkající se nákladovosti služby. 

I když je zde stále mnoho otevřených otázek, vnímáme, že toto je krok správným směrem. V každém případě jsme připraveni Vám s řešením všech praktických problémů pomoci. 

NA CO PAMATOVAT?

• Pokud má odběratel vůči dodavateli významnou tržní sílu, i vzájemně poskytované služby podléhají pravidlům ZVTS, zejména požadavku písemnosti a vymezení služby co do předmětu a rozsahu.
• U služeb poskytovaných dodavateli odběratelem je třeba uvést i odhad nákladů a podklad, na jehož základě odběratel k takovému odhadu dospěl.
• Služby poskytované odběratelem dodavateli musí naplňovat požadavky dobrovolnosti, přiměřenosti a nediskriminace. V této souvislosti je nutná obezřetnost i při zapojování dodavatelů do širších systémů spolupráce za využití třetích stran. 

A CO BUDE PŘÍŠTĚ?

Příště se podíváme na slevy a podmínky jejich uplatnění z pohledu ZVTS a stanoviska ÚOHS.