Za účinnosti starého znění ZVTS měli významnou tržní sílu v podstatě jen provozovatelé maloobchodních řetězců s potravinami. Novela ZVTS, jejíž plná účinnost nastává k 1. 1. 2024, významně rozšířila okruh subjektů, na které dopadá, i skupinu zboží, které podléhá regulaci. V této epizodě se budeme věnovat právě těmto změnám. (Tržní) sílu už nepostačí hledat pouze v sýru, ale například i v řezaných květinách.
O jak obrovské změny se jedná, ukazuje jednoduché srovnání.
Dřívější právní úprava byla zaměřena na nákupy potravinářských produktů konečnými prodejci, jejichž tržby z prodeje potravin na území ČR přesáhly 5 miliard Kč. V praxi se tak zákon týkal jen osmi konkrétních subjektů. Ti museli pravidla ZVTS dodržovat až do nedávna vůči všem svým dodavatelům potravin.
Po novele se mohou porušení ZVTS ve formě nekalé obchodní praktiky dopustit odběratelé potravin i zemědělských produktů na jakémkoli stupni dodavatelsko-odběratelských vztahů. A to i při znatelně nižším vykazovaném obratu, než je zmíněných 5 miliard Kč (navíc obratu generovaném nejen prodejem potravin, a nejen na území ČR).
Na druhou stranu, pro závěr, zda smluvní vztah s konkrétním dodavatelem spadá pod ZVTS, je nyní rozhodný i obrat příslušného dodavatele. Zatímco ve vztazích s některými dodavateli odběratel musí dodržovat povinnosti dle ZVTS, s jinými ne. Ale pojďme to probrat po pořádku.
Z farmy na vidličku
Novelou ZVTS došlo v prvé řadě k rozšíření působnosti zákona na celou zemědělskou a potravinářskou vertikálu.
Novela nic nezměnila na skutečnosti, že zvláštní povinnosti podle ZVTS mají vždy jen odběratelé. Těmi však mohou být například zpracovatelé potravin, foodbrokeři, výrobci či velkoobchodníci. ZVTS dále může nově stanovovat povinnosti i subjektům ze sektoru HORECA (hotely, restaurace, kavárny a catering), hobby marketům nebo provozovatelům benzínových stanic.
K tomu totiž postačí, aby nakupovali potraviny nebo zemědělské výrobky. A to je poměrně široká definice. V prvé řadě jde o všechny položky uvedené v Příloze č. 1 Smlouvy o fungování EU (jedná se o seznam zemědělských produktů, jež jsou předmětem společné zemědělské politiky EU, pojmosloví přitom odkazuje na celní nomenklaturu). Na tomto seznamu jsou vedle konkrétních potravin také zemědělské suroviny či částečně zpracované zemědělské produkty. A to i ty, které mohou být v další fázi zpracování určené třeba pro krmení zvířat či zpracování v nepotravinářském průmyslu.
Mohli byste si říct, že se konečně jedná o konečný seznam výrobků – ZVTS se vztahuje na ty produkty, které jsou uvedené v Příloze č. 1. Jenže zmíněná definice má i druhou část. Ta zahrnuje výrobky zpracované pro použití jako potraviny, pokud obsahují minimálně jednu položku z tohoto seznamu. Pro zjednodušení tak půjde (mimo položek v seznamu přímo uvedených) velmi pravděpodobně také o každý produkt určený ke konzumaci lidmi.
Nově tedy může mít povinnosti dle ZVTS i odběratel živých zvířat nebo jejich zpracovaných částí či ten, kdo nakupuje osiva či květiny pro další prodej (včetně těch řezaných). Naopak zákon se nevztahuje na dodávky léčivých přípravků nebo kosmetických výrobků.
To však s ohledem na zmíněnou širokou definici dotčených produktů neznamená, že by nemohly vznikat povinnosti podle ZVTS také lékárnám či drogeriím. Právní úprava se současně neomezuje pouze na soukromý sektor. Za odběratele jsou považováni také např. nemocnice nebo školní zařízení, i když jsou zřízeny a provozovány veřejným sektorem.
Čím větší, tím pravděpodobněji pod ZVTS
K tomu, aby na odběratele v konkrétním obchodním vztahu pravidla ZVTS dopadala, musí mít samozřejmě i nadále významnou tržní sílu.
Významnou tržní sílu nikdy nebude mít odběratel s ročním (celosvětovým) obratem menším než 2 milionů EUR. U odběratelů s vyšším obratem se ZVTS na smluvní vztah s dodavatelem nepoužije také v situaci, kdy dodavatelův obrat přesáhne 350 milionů EUR (a to dle stanoviska ÚOHS k výpočtu ročního obratu[1] také nikdy, tedy bez ohledu na to, jak vysoký obrat má odběratel). Z regulace ZVTS tak budou velmi pravděpodobně vyloučeny smluvní vztahy se všemi nadnárodními potravinářskými koncerny v situaci, kdy budou tyto subjekty vystupovat právě na straně dodavatele.
V ostatních případech bude nutné poměřit obrat odběratele a dodavatele navzájem. Zákon definuje pět obratových pásmem. Pokud odběratel spadne svým obratem do vyššího pásma než dodavatel, dopadají na jeho obchodní vztah s tímto dodavatelem povinnosti podle ZVTS.
U odběratele i dodavatele se přitom vychází z obratu/tržeb, které dosáhl za poslední účetní rok celosvětově (jen u čtvrtého pásma je na straně odběratele rozlišováno alternativně ještě dosažení hranice 5 miliard Kč v ČR). A to bez ohledu na to, zda jsou generovány obchodováním s potravinami/zemědělskými produkty či jiným zbožím. Nejde také jen o obrat dotčené společnosti, ale celé skupiny/koncernu, jehož je společnost součástí.
Do zkoumaného obratu se navíc poměrně počítají i tržby tzv. partnerských podniků, podobně jako je tomu např. u zkoumání nároku na poskytnutí dotací (ty přitom běžně nevstupují ani do konsolidovaného obratu skupiny). Tržby takových subjektů mohou být rozhodující zejména v situaci, kdy se počítaný obrat blíží některému z obratových prahů. ZVTS také pracuje s konceptem aliance, a to jak na straně odběratele, tak i dodavatele. V praxi se může jednat například o různé frenšízingové sítě, nákupní sdružení či odbytová družstva. V těchto případech se pak vychází ze součtu tržeb všech subjektů, které tvoří takovou alianci.
Pokud v rámci podnikání dosahujete stanoveného minimálního obratu a navzdory právě podanému vysvětlení si stále nejste jisti (nebo naopak si jisti už jste), že se Vás budou povinnosti podle ZVTS nově týkat, neváhejte se na nás obrátit.
NA CO PAMATOVAT?
- ZVTS se nově vztahuje na odběratele na všech stupních dodavatelsko-odběratelského řetězce.
- Regulovány jsou po novele jak potraviny, tak vybrané zemědělské produkty.
- Významná tržní síla je posuzována na základě porovnání ročního celosvětového obratu odběratele a dodavatele.
A CO BUDE PŘÍŠTĚ?
- Budeme se věnovat povinnosti písemné formy a co to znamená pro komunikaci s dodavatelem.
- [1] – Viz Výpočet ročního obratu podle zákona o významné tržní síle a problematika aliancí, https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/metodicka-cinnost.html.
